In-line svět mlčí. Asi je tak trochu v šoku.

Před týdnem se v dánské Kodani definitivně potvrdilo to, co jsme už od 13. srpna tušili: kolečkové rychlobruslení na olympijských hrách zatím nebude! Do Rio de Janeira 2016 se nově podívají hráči rugby a účastníci golfu.

Když jsem na internetu hledala ohlasy na volbu Mezinárodního olympijského výboru na kongresu MOV v Kodani, která definitivně potvrdila přijetí dvou nových sportů na program olympijských her, čekala jsem bouřlivé diskuse, jásot ze strany vybraných sportů, zklamání poražených. Překvapením ale bylo, že se o volbě tak moc nemluví. Možná, že jde opravdu o popdprahovou informaci – důležitější je vždy nové místo konání OH, ovšem přinejmenším pro oba zmíněné sporty má cenu velkou. Přijdou finanční injekce, sponzoři, oba sporty dostaly pro svůj další rozvoj zelenou.


Dost možná je právě tady důvod pro internetové mlčení: volba totiž vzbudila tak trochu rozpaky. Podle proslovu šéfa olympijské diplomacie, pana Jacquesse Roggeho, nebyl na počátku (před srpnovým prvním výběrem) žádný ze sedmi kandidátských sportů někde vpředu před ostatními. Kromě golfu, rugby a kolečkového bruslení se do olympijské rodiny hlásily ještě baseball, karate, softball a squash.

Nové sporty byly na program OH přijaté po delší době. Naposledy se tak stalo v roce 1993, kdy statut olympijského sportu získal triatlon (poprvé byl na OH v r. 2000). Od té doby se nic nedělo. Od roku 2002 ale MOV přistoupil na jakousi rekapitulaci všech olympijských sportů. Exekutiva připravila podrobné dotazníky pro každou z 28 sportovních federací daného sportu (softball a baseball byly v té době ještě olympijskými sporty) a již v roce 2005 předložila Komise pro olympijský program na 117. zasedání MOV v Lausanne studii shrnující srovnatelné údaje jednotlivých sportů. V této studii již byly zahrnuty i “čekatelé”: golf, karate, kolečkové bruslení, rugby a squash. Pro Mezinárodní bruslařskou federaci FIRS byla právě tato studie výchozím bodem pro další postup.

FIRS, v jejímž čele stanul bývalý italský politik Sabatino Aracu, měla za cíl naplnit kritéria MOV a “dohonit” v některých parametrech ostatní kandidátské sporty. Od roku 2005 stoupl počet národních federací ve FIRS z 85 na současných 116, stoupl několikanásobně počet členů v národních federacích, do FIRS byla začleněna freestyle unie, kolečkové bruslení získalo i svou internetovou televizi, bruslení se podařilo dostat i na programy mnoha televizních stanic po celém světě.

In-line bruslení mělo šanci. Jeho velkou devizou, jak sám ještě v květnu tohoto roku prohlásil předseda MOV J. Rogge, je oblíbenost a rozšíření po všech kontinentech, jde o sport atraktivní, dynamický a s velkým potenciálem (do olympijského programu se FIRS hlásila s programem rychlobruslařským), sport, který neupřednostňuje ani muže ani ženy, navíc oproti jiným sportům mělo bruslení výhodu i v masové základně rekreačních bruslařů.

Přesto, jak řekl prezident FIRS S. Aracu po volbě MOV ve svém úvodníku – to vše nestačilo: “Bohužel volba MOV dala přednost ekonomickým ukazatelům před sportovními. Je známé, že jak rugby, tak golf mají lepší finanční možnosti a stejně tak i televizní pokrytí. Možná to je ten důvod, proč rozhodnutí MOV nebylo neočekávané. Od roku 2005 jsme udělali pro zařazení kolečkového bruslení na program OH opravdu mnoho. Naše prezentace jasně ukázaly všem členům MOV, že náš sport by byl po stránce sportovní zcela jednoznačně pro OH přínosem. Je atraktivní pro závodníky i diváky, je velmi dobře připravený na televizní přenosy, je to sport mladý a mladí lidé ho berou. To všechno však nestačilo!”

 

Jak ukázala samotná volba, rozhodnutí (zejména pro golf) nebylo tak jednoznačné. Pro rugby skončilo hlasování 81 pro:8 proti, u golfu bylo 67:27. Pro přijetí platí, že daný sport musí získat většinu ze 100 možných hlasů.

Volbu však provázely rozpaky již od srpnového zasedání MOV. Jak píše ve svém článku na www.aroundtherings.com Karen Rosen, např. kanadský zástupce v MOV Richard Pound nesouhlasil v dopise předsedovi MOVse samotným procesem přijímání. Nelíbilo se mu, že se o přijetí prakticky rozhodovalo již na srpnovém zasedání v Berlíně, nikoli až na kongresu v Kodani. V srpnu totiž bylo 5 sportů de facto “odstřihnuto” od možnosti svou kandidaturu do kongresu ještě podpořit. R. Pound řekl: “ Zasedání mělo být pouze rádcem, pozorovatelem a nemělo za úkol rozhodovat o dvou sportech. Myslím, že se stala chyba, byť možná úmysl byl dobrý. Nebylo to fair pro zbylých pět sportů.”

R. Pound poukázal na to, že proces nebyl transparentní a požádal J. Roggeho, aby vše znovu zvážil. Podobně hovořila i Anita DeFrant z USA, členka výboru: „V srpnu jsme byli požádáni o informace o všech 7 sportech, nikoli o volbu některého z nich.“

V té době americká funkcionářka poukazovala např. na diskriminaci podle pohlaví v některých golfových klubech, kde nejsou za členky ženy vůbec přijímány. Prezident golfové federace Peter Dawson to nepopřel, ale poukázal na to, že jde jen o zlomek z celkového počtu a že doufá, že právě zařazení golfu na program OH tuto nerovnováhu v podstatě vymýtí.

Proti golfu hovořili však i jiní, a s docela konkrétními dotazy. Např. Vitalij Smirnov, člen MOV z Ruska, byl zvědav, zda golfisté zvyklí na úplně jiný standard, budou po dobu olympijských her sdílet s ostatními sportovci olympijskou vesnici. Jiní zase poukazovali na jisté elitářství golfu. Všechny obavy však předseda mezinárodní golfové federace vyvrátil.

Abychom však nebyli nespravedliví, je dobré říct, že oba sporty – rugby i golf – již v minulosti na programu OH byly. Golf naposledy v roce 1904, rugby ve své 15členné verzi (nyní bude na OH 7členná) se naposledy hrál jako olympijský turnaj v roce 1924. A ani tenkrát nebylo jejich postavení ve sportovním světě tolik odlišné od toho dnešního.

Podle slov S. Araca – prezidenta FIRS: „ nebyla práce na olympijské kandidatuře rozhodně zbytečná. Získali jsme pozornost MOV, konečně se nám podařilo vzbudit zájem o kolečkové bruslení v médiích a náš sport byl vysoce hodnocen jako sport s obrovským sportovním potenciálem a velkou výzvou. Musíme pokračovat dál. Musíme se cesty k olympijským hrát držet.“
 

Volba tedy pro kolečkové bruslení dobře nedopadla. Ať již byly důvody různé, pravděpodobně hlavní roli sehrály ekonomické ukazatele a v nich opravdu měly oba vybrané sporty navrch nad ostatními, nebylo by teď dobré propadnout skepsi nebo závisti. Je potřeba „jet“ dál a novým sportům popřát hodně sportovních úspěchů i na brazilské olympijské půdě. Pokud tyto nové sporty přitáhnou další lidi ke sportu, pak volba nemohla být špatná. A to se oběma sportům asi může podařit.

 

Lída Krupková


Mistrovství světa – vedro, vlhko a pár světových rekordů

V uplynulých 14 dnech (16.-26. 9. 2009) se v Číně sešla špička světových in-line bruslařů. Jak závodili a jak si vedl český reprezentant, si přečtěte dále.

V přímořském průmyslovém městě Hainingu, ležícím 120 km jižně od Shanghaje, se MS konalo vůbec poprvé. Čínští pořadatelé měli nelehký úkol – pořadatelství jim po odřeknutí Švýcarska připadlo až zhruba ¾ roku před termínem. Nebylo snadné vše připravit tak, aby účastníci byli spokojeni a zároveň aby mistrovství posloužilo jako další argument pro to, aby bylo kolečkové bruslení zařazeno na program olympijských her.

Pořadatelé však vše, včetně medializace a propagace zvládli na výbornou. Vůbec poprvé v historii MS se dráhová část odehrála v hale – v krásném International Roller Sport center. A jak se na několika překonaných světových rekordech ukázalo, v hale s velmi rychlým povrchem.

Pro silniční část závodu byla postavena zbrusu nová cca 400 m dráha – která jakoby potvrzovala, že v Číně lze všechno, pokud máte podporu shora. Za ¾ roku bylo nutné dráhu vyprojektovat, najít pro ni místo a postavit ji. Vše se zdařilo, byť pro našince poněkud neuvěřitelným způsobem. 400m okruh byl v podstatě včleněn do nově budované silnice. Prostě se v jednom místě do rovné silnice udělala 400m smyčka – a byla dráha. Je však ale více než pravděpodobné, že po skončení MS se silnice znovu opět „narovná“. I to je v Číně možné.

 

Závodníkům toto vše bylo samozřejmě jedno. Jim šlo o zázemí, ubytování a organizaci. A to tu „šlapalo“ dokonale. Každá z účastnických zemí dostala hned po příjezdu přiděleného dobrovolníka – průvodce, který jim měl být nápomocný v orientaci v tak odlišném prostředí. Bez nich by se tu jen těžko delegace mohly pohybovat – čínské nápisy byly pro 95 % z nich nečitelné a ani místní lidé jim s nějakým evropským jazykem příliš vstříc nevycházeli. Průvodci – většinou studenti angličtiny – tak byli jistě milou a nepostradatelnou třešničkou na dortu.

 

Mistrovství však mělo i své „proti“. A tím, jak se ukázalo, bylo počasí. Koncem září je v dané oblasti opravdu ještě hodně teplo – kolem 30 °C. Zároveň však velmi vysoká vlhkost vzduchu 80-90 %. Pokud zapršelo v době silniční části MS, trať osychala jen velmi těžko. Navíc – Slunce bylo po celých 14 skryto pod příkrovem smogu, a tak pro některé závodníky – zejména pro „dlouhotraťaře“ – nebylo vůbec jednoduché se s těmito podmínkami srovnat. Podmínky však měli všichni stejné, a tak se zkrátka závodilo. A závodilo se dobře.

 

Hrdinou letošního MS se stal bezpochyby ostřílený a světově známý Joseph Richard Mantia z USA (zde přezdívaný SUPERMANtia), jeho 7 zlatých medailí a nové světové rekordy – to je opravdu dobrá vizitka. MS ale mělo i další hrdiny. Stal se jím určitě tým Koreje, který po dlouhých letech přerušil nadvládu Kolumbie  a se ziskem 39 medailí (15-15-9) nechal své pronásledovatele (Kolumbie na druhém místě získala „jen“ 27 medailí:9-12-6) hluboko za sebou. Asijské kolečkové bruslení ostatně na šampionátu ukázalo, kde bude napříště potřeba hledat hlavní favority. Vždyť na celkovém 3. místě v medailovém hodnocení národů se umístil „černý kůň“ šampionátu – málo známý celek z Taiwanu (Chinese Taipei) v čele s velkou nadějí, teprve 17letým juniorem Song Qingyangem, který posbíral 4 zlaté.

 

Prvními Evropany v žebříčku se stali také velmi překvapivě Němci, kteří porazili Italy vyšším počtem zlatých medailí. MS v Číně tak ukázalo, že špička kolečkového rychlobruslení se rozrůstá, což je pro tento sport velmi dobré znamení.

 

Česká výprava čítala jednoho muže – Matěje Krupku (BZK Praha). Do Číny odjel Matěj s cílem posunout se zase o kousek výš v tabulkách oproti předchozímu šampionátu v roce 2008 ve Španělsku, kde se pohyboval kolem 40. místa na jednotlivých tratích a které bylo jeho první seniorské mistrovství. Cíl odvážný, avšak rozhodně nikoli nesplnitelný.

 

Začátek MS ale nebyl úplně nejjednodušší. Poměrně „drsná“ aklimatizace (kromě samozřejmého časového posunu o 7 hodin vpřed i nezvyklé podnebí: vysoké teploty spojené s až 90% vlhkostí vzduchu a všudypřítomným smogem) měla za následek lehkou virozu, a tak první závody nedopadly podle jeho představ. V závodě na 10000 m bodovacích se mu nepodařilo, byť jen těsně, postoupit z rozjížděk do finále. Další dny však už přinesly lepší výsledky. Po „zkušební“ pětistovce, kde si spíš zkoušel, na co už mu síly stačí, nastoupil týž den k vyřazovacímu závodu na 15 000m. S výsledkem mohl být více než spokojený: celkové 26. místo (z 54. častníků) a sedmý z Evropanů, kdy se mu podařilo nechat za sebou i taková jména, jako je Felix Rijhnen, Fabio Francolini, Michael Cheek, Christian Hartz nebo o hodně míst vzadu i u nás známého polského závodníka Daniela Gwaderu.

 

Závěrečný maratón Matěj jezdí na všech velkých akcích už většinou docela uvolněně. Stres z naplnění či nedosažení předsevzetí už mine a většinou je to také na průběhu závodu vidět. A tak zatímco na loňském prvním seniorském maratonu na MS měl jediný cíl – nenechat se ze závodu „vypískat“ (pravidla jsou na MS i ME neúprosná – kdo odpadne z balíku hlavních závodníků a má nezmenšující se ztrátu, ten je ze závodu vypískán) – a to se mu také podařilo (vloni dojel na 62. místě ze zhruba 110 závodníků, v čase  se ztrátou cca 4 minut na vítěze), chtěl letos neztratit kontakt s hlavním balíkem co nejdéle. To se mu také podařilo. Závod jel ale s menším defektem: při zařazování se hned na začátku závodu do vláčku ho celkem nemilosrdně za ním jedoucí závodník „majznul“ pěstí do helmy, ze které mu odpadly vyztužovací pásky, a tak helma na hlavě prostě neseděla a neustále se posouvala. Výměnit ji za helmu nějakého odstoupivšího závodníka se v průběhu závodu nepodařilo, a tak se s tímto problémem musel poprat.

To se mu i dařilo, byť v rychlosti kolem 40 km/hod. to nebylo vůbec jednoduché. „Lítající“ helma znervozňuje a ubírá zejména psychické síly. Přesto se téměř celou dobu závodu držel v klidu v hlavním poli. Až před vjezdem do posledního 6km kola se o razantní nástup pokusila pětice novozélandských bruslařů. To ovšem již nešlo pominout, a tak zareagoval i hlavní peloton. Maximální zrychlení v této fázi závodu roztrhlo do té doby zhruba 50členný peloton. Do cíle pak dojel v rozmezí 15 sekund balík 32. mužů, Matěj byl prvním závodníkem následujícím po této skupině. Jeho čas byl 1:02:47, tedy 1,5 minuty za vítězem Joe Mantiou z USA. I tak je 33. místo ze 103 startujícím dalším hezkým úspěchem na závěr sezony.

 

Výsledky MS najdete na zde. Foto brzy.

-LK-

Svět koleček se roztočí ještě rychleji

Jak si mnozí příznivci a fandové kolečkového bruslení všimli, na závodech, ve stáncích nebo na pultech vybraných sportovních prodejen se začátkem září neobjevilo letošní třetí číslo časopisu MagazIn-line – časopisu, který zprostředkovával novinky a zajímavosti z bruslařského světa.

Bohužel je to tak: společnost Metropolis Media v srpnu ukončila vydávání tohoto časopisu, stejně tak ukončila i činnost webových stránek www.magazinline.cz.

 Jak se ukázalo z četných dotazů osobních i elektronických, zájem o informace sdílené prostřednictvím tohoto časopisu byl a je stále značný.

 Proto jsme se po delším zvažování dohodli na první velké „fúzi“ na informačním poli in-line koleček. Pod hlavičkou rychle a dynamicky se rozvíjejícího se webu www.svetkolecek.cz se od nynějška propojují oba předchozí projekty – jako koncept objektivního webového zpravodaje, rádce i komentátora, prostě centra, kde byste se vy – naši návštěvníci, bruslařky a bruslaři – měli dozvědět spoustu nových informací ze světa rekreačního i závodního bruslení, nahlédneme pod pokličku freestyle nebo in-line slalomu, na našich stránkách budete mít k dispozici podrobný kalendář in-line akcí, stejně jako již běžící přehled terénů vhodných pro bruslení, projekt se rozšíří i o videodatabázi a další novinky.

 Svět koleček je zde! A je ještě nabitější, aktuálnější, živější a rychlejší než kdy předtím. Přesně tak, jak se na web o in-line bruslení sluší!

 Tě kolečko

Lída Krupková a Lukáš Daněk