Světové rekordy

Světové rekordy v in-line rychlobruslení (stav k 15. 1. 2010)

 

SILNICE (ROAD) – MUŽI

  

 

JMÉNO

 

ZEMĚ

 

TRAŤ (m)

 

ČAS

 

DATUM

 

MÍSTO

G.Duggento

ITALY

200

16.209

07/06/06

Anyang, Korea

G. Duggento

ITALY

300

23.68

08/02/00

Barrancabermeja, Colombia

J.Mantia

USA

500

38.660

09/07/06

Anyang, Korea

I. Sanfratello

ITALY

1.000

1:17.757

06/17/99

Padova, Italy

C.  Hedrick

USA

1.500

1.57.698

06/17/99

Padova, Italy

D. Downing

USA

2.000

2:40.658

06/17/99

Padova, Italy

F. Marangoni

ITALY

3.000

4:18.379

06/17/99

Padova, Italy

A.Gicquel

FRANCE

5.000

6.43.90

07/30/03

Padova, Italy

J.Mantia

USA

10.000

13.46.801

09/06/ 06

Anyang, Korea

C. Hedrik

USA

15.000

22.11.96

08/02/00

Barrancabermeja, Colombia

J.Mantia

USA

20.000

28.56.189

09/23/09

Haining, China

D.  Grotti

ITALY

30.000

48:42.179

08/28/87

Grenoble, France

R. Schneider

SWITZERLAND

42.000

58.174

08/02/03

Abano Terme, Italy

M. Lollobrigida

ITALY

50.000

1:21:29.102

08/28/87

Grenoble, France

L.  Presti

ITALY

84.000

2:14.37.00

11/03/99

Santiago, Chile

 

 

 

SILNICE (ROAD) – ŽENY

 

 

JMÉNO

 

ZEMĚ

 

TRAŤ (m)

 

ČAS

 

DATUM

 

MÍSTO

Y. Puello

COLOMBIA

200

18.101

09/23/09

Haining, China

A. Gonzalez

ARGENTINA

300

26.791

07/26/99

Winnipeg, Canada

J.Caceido

COLOMBIA

500

43.478

09/07/06

Anyang,Korea

M.  Canafoglia

ITALY

1.000

1:28.014

08/28/87

Grenoble, France

M.  Canafoglia

ITALY

1.500

2:14.122

08/28/87

Grenoble, France

L.   Tristan

COLOMBIA

2.000

3:07.040

11/12/90

Bello, Colombia

F.   Monteverde

ITALY

3.000

4:55.506

08/28/87

Grenoble, France

S. Di Eugenio

ITALY

5.000

7.40.53

07/30/03

Padova, Italy

S. Posada

ARGENTINA

10.000

15:25.164

09/06/06

Anyang, Korea

S.   Herrero

SPAIN

15.000

24.57.82

08/02/00

Barrancabermeja, Colombia

Lee, Seul

KOREA

20.000

31.58.007

09/09/ 08

Gijon, Spain

M. Canafoglia

ITALY

21.000

36:38.296

08/28/87

Grenoble, France

M. Canafoglia

ITALY

30.000

52:38.640

08/28/87

Grenoble, France

A. Susmeli

ITALY

42.000

1.10.431

08/02/03

Abano Terme, Italy

M. Canafoglia

ITALY

50.000

1:28:16.852

08/28/87

Grenoble, France

 

 

 

DRÁHA (TRACK) – MUŽI

 

 

JMÉNO

 

ZEMĚ

 

TRAŤ (m)

 

ČAS

 

DATUM

 

MÍSTO

J.Mantia

  USA

300

24.250

09/19/09

Haining, China

Lou Weilin

   TPE

500

40.517

09/19/09

Haining, China

J.L. Botero

COLOMBIA

1.000

1:23.09

12/04/88

Medellin, Colombia

G.   De Persio

ITALY

1.500

2:07.770

08/01/80

Finale Emilia, Italy

R.   Kloess

GERMANY

2.000

2:54.560

08/28/88

Inzell, Germany

G.   De Persio

ITALY

3.000

4:21.764

08/01/80

Finale Emilia, Italy

M.  Gipponi

ITALY

5.000

7:34.938

08/29/87

Grenoble, France

B.Swings

BELGIUM

10.000

14.41.425

09/18/09

Haining, China

J.Mantia

 USA

15.000

22.32.644

09/19/09

Haining, China

P.   Bomben

ITALY

20.000

30:52.792

08/29/87

Grenoble, France

T.   Rossi

ITALY

30.000

47:42.820

08/29/87

Grenoble, France

T.   Rossi

ITALY

50.000

1:20:17.736

08/29/87

Grenoble, France

 

 

DRÁHA (TRACK) – ŽENY

 

 

JMÉNO

 

ZEMĚ

 

TRAŤ (m)

 

ČAS

 

DATUM

 

MÍSTO

 So Yeong Shin

KOREA

300

26.426

09/18/09

Haining, China

J.Puello

COLOMBIA

500

43.915

09/05/08

Gijon, Spain

B.  Fischer

GERMANY

1.000

1:27.060

08/27/88

Inzell, Germany

M. Canafoglia

ITALY

1.500

2:14.644

08/27/87

Grenoble, France

N.  Malmstrom

GERMANY

2.000

3:02.025

08/28/88

Inzell, Germany

M. Canafoglia

ITALY

3.000

4:38.464

08/29/87

Grenoble, France

M. Canafoglia

ITALY

5.000

7:48.508

08/30/87

Grenoble, France

Hyo Sook Woo

KOREA

10.000

15:44.848

09/18/09

Haining, China

L. Lardani

ITALY

15.000

23.47.549

09/19/09

Haining, China

A. Lambrechts

BELGIUM

20.000

32:53.970

06/28/85

Louvain, Belgium

A. Lambrechts

BELGIUM

30.000

49:15.906

06/28/85

Louvain, Belgium

A. Lambrechts

BELGIUM

50.000

1:21:26.942

06/28/85

Louvain, Belgium

 

 

 

                                                          Dr. Roberto MAROTTA

 

                                                          CIC President

 

 

Regenerace IV. – Sportovní výživa a pitný režim

Pokračování naší série článku o regeneraci se zaměřuje na výživu a pitný režim. Tyto dva faktory významným způsobem zasahují jak do regenerace, tak do celkového tréninkového procesu. Jsou tedy nezanedbatelným prvkem jak při vrcholové přípravě, tak kondičním bruslení. Pojďme se tedy podívat, jak na ně.

Sportovní výživa a pitný režim jso základem regenerace, protože dochází k obnově energetických zdrojů! Pokračování textu Regenerace IV. – Sportovní výživa a pitný režim

Termíny mistrovských závodů schváleny

Na schůzi předsednictva ČSKB dne 19. 12. 2009 byly schváleny následující termíny konání MČR:

6. 2. – Mistrovství ČR v halovém rychlobruslení (www.ciio.cz)
5. 6. – Mistrovství ČR na silnici – Otrokovice (ke dni 29.1.2010 před podepsáním smlouvy)
12.-13. 6. Mistrovství ČR na dráze – Benátky nad Jizerou(www.speedskating.cz/cio)
20. 6. – Mistrovství ČR v půlmaratonu – Brno (www.lifeinline.cz)

MČR v maratonu nebylo k datu 31. 12. 2009 ještě přiděleno.

Schváleny byly i termíny závodů Českého poháru, které jsou již v našem Kalendáři.

Regenerační procedury III – Strečink

Další část naší série o regeneraci se tentokrát zaměřuje na velmi podstatné cviky – strečink. Podíváme se na historii, typy cviků a také základní pravidla a časté chyby. Přečtěte si náš článek a regenerace bude váš velký kamarád! Pokračování textu Regenerační procedury III – Strečink

Regenerační procedury II – MASÁŽ

Patří mezi nejčastěji používané regenerační procedury. Sportovní masáž využívá hmaty a postupy klasické masáže a přináší významné podněty pro unavený organismus sportovce. Projdeme si společně všechny hlavní typy masáží a řekneme si, kdy je která masáž vhodná.
Pokračování textu Regenerační procedury II – MASÁŽ

Regenerační procedury I.

Další ze série článků zaměřených na regeneraci je souhrnem toho, co je třeba vědět o sauně, saunování a jejímu využití v relaxačním a tréninkovém procesu a dále další vodní relaxační procedury.

 

 

Sauna je:

= kombinovaná procedura
– rozsáhlý účinek (akutní tepelný stres) 

Dochází k :

  • zvýšení tepové frekvence (TT stoupá o 1 – 3o C/ o 1o C za 10 minut), při ochlazení naopak k jejímu snížení
  •  ke zvýšení vylučování adrenalinu a noradrenalinu
  •  snížení vylučování Na+ močí a zvýšení vylučování K
  •  zvýšení hustoty krve ( ztráta vody)
  •  zvýšení trombocytů
  •  zvýšení hladiny testosteronu

Doporučení:

  • jako prostředek k postupnému otužování a jako tréninkovou metodu ke zvýšení adaptace na vysokou teplotu
  • ke zvýšení  kondice
  • jako regenerační prostředek k odstranění celkové únavy (jak fyzické,tak duševní)
 

Zásady saunování

Saunování jako proces očisty a posílení organismu by mělo splňovat některá základní kritéria. Jejich dodržováním předcházíme následné bolesti hlavy, nevolnosti, závrati, vyčerpání apod., ke kterým dochází díky špatnému postupu při saunování. Sauna jako taková je určená především pro „povznesení ducha a posílení těla“. To znamená, že saunování by mělo probíhat nenásilně, doprovázeno příjemnými pocity a následnou kladnou odezvou organizmu.
 
Správné saunování má především tyto účinky:
  • zlepšuje prokrvení tkání
  • zvyšuje vylučování katabolických látek (odpadních látek) z organizmu
  • zlepšuje termoregulační mechanismy
  • pomáhá ničit choroboplodné bakterie a viry a tím zvyšuje odolnost např. proti nachlazení a virózám
  • snížení svalového napětí
  • přináší úlevu při bolestech kloubů a svalů
 
 
Před vstupem do sauny?
 
Před samotným vstupem do sauny by se měl každý návštěvník řádně osprchovat a především osušit, aby do samotného prostoru potní místnosti nevnikalo mnoho vlhkosti. Relativní vlhkost v potní místnosti by se měla pohybovat kolem 15% a průměrná teplota kolem 90°C. Tyto hodnoty jsou důležité především z důvodu dobré snesitelnosti prostředí uvnitř potní místnosti.
 
Jak dlouho se saunovat?
 
 Doba pobytu v sauně je velmi individuální a měla by se řídit především subjektivními pocity každého jedince. Pokud začínají člověka pálit boltce uší, špička nosu, lícní kosti, bradavky, konečky prstů, či se mu špatně dýchá, je nejvyšší čas odejít nebo se přemístit na nižší lavici. Teoreticky by měl člověk vydržet kolem 15-20 min. Teprve po této době se totiž teplota tělesného jádra zvýši asi o 1,5 – 2 °C a začíná docházet k ničení choroboplodných zárodků a virů. V podstatě si uměle vytvoříme zvýšenou teplotu.
 
Správná pozice v sauně?
 
Nejlepší poloha je pozice v leže, případně v sedě tak, abychom nohy měli na stejné lavici na které sedíme – ve stejné úrovni jako tělo. Klasický a často prováděný sed v podobné pozici jako bychom seděli na běžné židli, není příliš vhodný. Může docházet k velkému rozdílu teplot mezi chodidly a hlavou saunujícího se člověka. Tento rozdíl teploty dosahuje i několika desítek °C a není pro lidský organismus přirozený. Dochází k velkému namáhání termoregulačních mechanismů. U některých jedinců se proto může tato nedostatečnost projevit závratěmi nebo bolestmi hlavy.
 
Dobré je provádět během pobytu v sauně, masáž nebo minimálně drhnutí povrchu těla různými, k tomu účelu uzpůsobenými pomůckami (kartáče, houby,apod.). Tato činnost pomáhá otevírat kožní póry a vyplavovat nečistoty z kůže a podkoží,zároveň urychluje pocení a tím i zlepšení termoregulace.
 
Jak se chovat v ochlazovacím bazénku a po výstupu z něj?
 
Před vstupem do ochlazovacího bazénku by mělo být samozřejmostí osprchování se teplou vodou. Jinak přeneseme veškeré vypocené „nečistoty“do ochlazovací lázně. Do ochlazovací lázně vstupujeme s rozvahou a pozvolna. Není příliš vhodné do bazénku rovnou skočit., protože dochází ke skokovému nárůstu krevního tlaku. Jeho následkem může dojít k protržení narušené nebo jinak oslabené cévní stěny a případnému krevnímu výronu, který může být nebezpečný. Platí to především pro starší osoby, ale také pro některé sportovce.
 
V ochlazovací lázni bychom měli projít třemi postupnými režimy:
1. fáze
Bezprostředně po vstupu do lázně nám začne být chladno. To je způsobené cévními kapiláry v podkoží, které jsou roztažené a nastavené na režim co největšího odvodu tepla. Po vstupu do lázně se začnou rychle stahovat a doslova vytlačovat krev z podkoží do vnitřních orgánů. Dochází k „masáži“ vnitřních orgánů a vyplavování různých možných usazenin do krevního řečiště. Zde nastává druhá fáze.
 
2. fáze
Přestává nám být ve vodě chladno a cítíme se příjemně. Pocitu komfortu můžeme také napomoci tím, že se ve vodě nebudeme pohybovat. Vrstvička vody těsně kolem těla se ohřeje a únik tepla z organismu není tak razantní.
 
3.fáze
Teprve ve třetí fázi, kdy opět začne pociťovat chlad, vystoupíme z lázně a přejdeme do odpočívárny. Zabalíme se do prostěradla nebo deky, a v klidu čekáme až pominou veškeré průvodní jevy jako např. pocit chladu, pocení, mírné závratě apod. Organismus se postupně vrací do běžného provozního režimu. Tato fáze může trvat 10 – 20 minut. Teprve potom celý postup opakujeme.
 
Kolikrát je vhodné proces opakovat?
 
Opakovat celý proces stačí 2krát až 3krát. Celková doba trvání je přibližně 1,5 – 2 hodiny. Pokud se celý proces saunování provádí odborně a s citem, je výsledkem příjemný pocit uvolnění a lehké únavy.
 
Kdy je saunování vhodné:
 
  • před večeří nebo ještě lépe, asi dvě hodiny po večeři, před spaním
  • pokud se provádí před obědem nebo během dne, měli by být po saunování asi 2-3 hod vyhrazené na spánek nebo pasivní odpočinek
  • jako předehřátí před masáží
  • prevence viróz a nemocí z nachlazení
  • po domluvě s lékařem u přetrénovaných nebo přepracovaných osob
 
Kdy je saunování nevhodné nebo zakázané:
 
  • po nadměrné vyčerpávající tělesné nebo duševní námaze
  • po vydatném jídle nebo na lačno
  • u sportovců kde dochází ke vzájemným kontaktům (např. box, karate, judo, ale i fotbal apod.) saunovat až 24 hodin po zápase
  • při virózách nebo zánětlivých onemocněních
  • u žen v období menstruace nebo těhotných
  • neprovádět pomocí saunování přílišné ovlivňování tělesné hmotnosti. Na spalování tuků nemá saunování velký vliv. Dochází pouze k vypocení tekutin
Pozor také na:
– parní náraz (nevhodné pro regeneraci) polévání kamenů vonným olejem
– u dětí do 3 let nedoporučovat
– u dětí postupně si zvykat (krátký pobyt)
– ne víc jak 1 x týdně
 

Vodní procedury

 

Klasické vodní procedury

  • 6 stupňů studených
  • 6 stupňů teplých
  • mezi nimi teplota 34 – 36o C
 
Studené procedury:
 
Mají otužovací efekt (ale ne dlouhý).
Skládají se ze dvou fází:
    • zblednutí kůže
    • zčervenání kůže
Využívání mechanického dráždění, které způsobuje zvýšení prokrvení po delší dobu a zvýšení výsledného efektu.
– prudké zchlazení ( v 1. fázi zpomalí srdeční činnost)
– rychlá adaptace – otužování
 
Při náznaku zlomenin, distorzí Þ chladit !
 
Teplé procedury:        – teplota je vyšší než 36o C
                                   – působí spasmolyticky (tzn.uvolňuje nadměrné svalové napětí )
                                   – analgetické účinek
– trofický účinek
– zvýšení resorpce a likvidace metabolitů
– zvýšená tvorba a přísun obranných látek (baktericidní účinek)
 
Při nadměrné únavě Þ NE celkové teplé koupele, protože pak dochází k redistrikci krve (tzn. že se dostává do svalů)  a tím k prohloubení únavy.
 
 Omývání, obklady a zábaly
 
– otěry (studené) se používají při lokální únavě, aplikujeme na 10 –15 minut
– zábaly slouží k vyrovnávání procesů podráždění a útlumu nervové soustavy – jak teplé, tak studené ( při otocích a zánětech)
– obklady        – chladné (potlačení lokálního zánětu)
                        – teplé (spasmolytický, analgetický účinek)  
                        – dráždivé (Priessnitzův obklad)
– polévání- při lokální únavě, teplota 12o C, aplikace na 3 – 4 minuty pak suchá frotáž
– sprchy-  slouží k urychlení regenerace
– střiky- taktéž k urychlení regenerace
– šlapací koupele- používáme při lokální únavě, likvidaci katabolitů (nejprve šlapání v teplé pak ve studené vodě, končíme ve studené)
– celková koupel
 
Perličková koupel
 
– často užívaná, indiferentní teploty 34-36o C (37o C únava)
Na bázi bublin vzduchu, které způsobují dráždění povrchu kůže a nervových zakončení
Þ kladný efekt při celkové únavě a vyčerpání, pomáhá proti nespavosti, tlumí neurotické projevy a depresivní stavy.
 
Uhličitá koupel
 
–  teplota 28o C
– urychlení regenerace, díky zvýšení prokrvení ( u nás malá dostupnost)
 
Vířivé koupele
 
– při teplotě vody 37o C
– hypertermická koupel se sedativním účinkem
– na bázi víření vody (trysky), což má vliv na relaxaci, uvolnění spasmů, vhodné při reflexní masáži, ostatní účinky jako u perličkové koupele
– optimální doba 10 – 15 minut (při nižším pohybu ® prohloubení únavy)
 
Podvodní masáž
 
= kombinace koupele a masáže
– různé teploty            – indiferentní- relaxace
                        – 30 – 33o C – tonizace
– užití speciálních van, hadice (tlak vody 350-400 kPa) pod vodou ve vzdálenosti 15- 20 cm
– u svalových hypotonií a atrofií
 
Regenerační bazén
 
– rozměry: 4 x  5  m, hloubka 100 –  120  cm
– teplota 37o C
– aplikace 20 –30 minut
– trysky, perličky
– účinky: uvolnění svalového napětí, uvolnění spasmů, působení na celkovou únavu i na místní
 
Parní lázeň
 
– hypertermická, celková vzdušná lázeň (vodní páry- nedochází k pocení)
–  teplota 45 – 50o C
– lepší účinky při vložené sprše a klidu
– výsledek:  uvolnění svalového napětí, velké zatížení krevního oběhu

Tereza Vachutová

Čerpáno z těchto materiálů:
 
FLANDERA, S. Klasické masáže. Olomouc: Poznání,
2005.
HOŠKOVÁ, B. Masáž ve sportu. Praha: Olympia,
2000.
KVAPILÍK, J. Sportovní masáž pro každého.
Praha: Olympia, 1991.
SEDMÍK, J. Masáže. 3.vyd. Praha: NS Svoboda,
1999.
Tomáš Krejčí,článek Strečink – proč, kdy a jak, 2005
Marta Bursová, Kompenzační cvičení, 2006
Jaroslav Pilný a kolektiv, Prevence úrazů pro sportovce
Nancy Clarková, Sportovní výživa
Jurák O. , Účelová pohybová regenerace, 2003
Roman Letošník, Sauna
BUZKOVÁ, K. Strečink,
2005

Dolní Žleb – Krippen

Většina lidiček vlastnící kolečkové (tzv. in-line brusle) většinou hledá vhodné místo, kde by se dalo pořádně zajezdit. Většinou to ale bývá problém, zvlášť ve volné přírodě, ale pokud máte chuť si pořádně zabruslit a na víc se podívat do míst, která lidskému oku přímo lahodí, naplánujte si výlet do nejsevernější obce ČR na levém břehu Labe – Dolního Žlebu.

Výlet je přímo šitý na míru právě in-line bruslařům, neboť zdejší cyklostezka v úseku Dolní Žleb – Bad Schandau v SRN je krásně hladce vyasfaltovaná a až na několik přejezdů malých potůčků je to ideální terén právě pro tento sport. Zdejší zhruba desetikilometrový úsek krásného asfaltu využívají hojně i cyklisté na trase Děčín – Bad Schandau a pěší turisté, kteří se kochají převážně nádhernými scenériemi zdejšího nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě.

Celý výletní úsek dlouhý jedním směrem cca 8-9 kilometrů prochází hlubokým pískovcovým údolím podél levého břehu řeky Labe, přetíná přes státní hranici se Spolkovou republikou Německo přes pěší turistický přechod Dolní Žleb – Elbradweg Schöna, probíhá po protějším břehu pohraniční obce Hřensko a dále pokračuje až na konec osady Krippen, zhruba jeden kilometr před lázeňským městečkem Bad Schandau. Na české straně trasa prochází CHKO Labské pískovce na německé pak národním parkem Sächsische Schweiz. K tomu abyste mohli touto trasou projet potřebujete opravdu minimum. Kromě in-line bruslí a nezbytného vybavení na cestu potřebujete už jen platný cestovní pas nebo občanský průkaz a hezké počasí.

Dost důležité je naplánovat si cestu do Dolního Žlebu. Možná to bude znít trošičku jako bychom Vás najednou chtěli od výletu odradit, ale věřte, že do Dolního Žlebu se nevyplatí jezdit autem. Je to městská část Děčína, kam ještě donedávna nevedla silnice a jediné spojení se zbytkem republiky zde obstarával vlak nebo převozní prám přes řeku Labe. Dnes už sem sice silnice vede, ale je to spíše silnička, která je využívána hlavně místními obyvateli a chataři. Je široká přesně na jedno auto a dlouhá deset kilometrů. Vždy po určitém úseku je něco jako improvizovaná výhybna, tedy místo, kde můžete ze silničky sjet a nechat projet protijedoucí automobil. Silnička prochází zabydlenou oblastí, slouží zároveň jako cyklostezka, chodník, je samá zatáčka a na několika místech je i dost strmá. Každopádně pro nezkušené řidiče, zvlášť například v místech, kde sleduje břeh Labe, by se mohla stát osudnou. V samotném Dolním Žlebu není žádné parkoviště ani místo na parkování. Těch pár místeček už bývá dopředu obsazeno auty horolezců, kteří zde celé víkendy slézají nádherné pískovcové skály a věže.
Ale nezoufejte. Do Dolního Žlebu se dá dojet v pohodě vlakem z hlavního nádraží v Děčíně. Je to cca patnáct minut jízdy za jízdné nižší než v pražské MHD. Taktéž zaparkovat automobil poblíž děčínského hlavního nádraží problém není. Dolní Žleb bývá pro motoráček konečnou stanici, navíc každá zastávka je hlášena palubním rozhlasem, takže se nemusíte bát, že přejedete. Jen pro panikáře bych měl malé upozornění – těsně před konečnou stanicí je ještě zastávka Dolní Žleb, kde sice také můžete vystoupit, ale jeli byste odsud na bruslích po komunikaci, kde jezdí auta.
Je tu ale jedno malé upozornění – do Dolního Žlebu nejezdí jen motoráčky, které zde končí, ale i mezinárodní osobní vlaky na trase Děčín – Bad Schandau, provozované většinou klasickými vagóny s elektrickou lokomotivou. Důležité je do tohoto vlaku nastoupit výhradně do prvního vozu neboť druhý vůz už se na nástupiště v Dolním Žlebu nevejde a tudíž byste nemohli vystoupit. V tomto vlaku Vás rovněž celníci vyzvou k předložení cestovních dokladů, ale stačí jim pouze říci, že jedete pouze do Dolního Žlebu.
Pro toho, kdo mermomocí musí autem a zalekl se popisu silničky je tu ještě jedna možnost a tou je přeplavit se i s automobilem převozním prámem přes řeku Labe. Stačí jen z Děčína jet autem směrem na Hřensko a podle ukazatele (pro někoho nesmyslně značené odbočky do řeky) odbočit na Dolní Žleb, kde u řeky můžete mávat a pískat a získat si tak pozornost převozníka, který Vás za patřičný poplatek převeze i s automobilem přes řeku. Jenže Vás to vyjde dráž než jízda vlakem. Koukněte se ale nejdříve na stránky Dolního Žlebu, jestli je přívoz zrovna v provozu.
Ještě před samotným popisem cesty labským údolím bych rád ještě zmínil, že v Dolním Žlebu se můžete bez problémů naobědvat ve dvou restauracích (na cestě do skal a u kostela) a dát si i malé občerstvení ve stánku poblíž převozu.

Úsek pro in-line bruslení začíná u kovových sloupků u podjezdu železniční trati v těsné blízkosti převozu přes řeku, či pro ty, kteří sem přijedou vlakem o půl kilometru dále u podchodu pod tratí u železniční stanice Dolní Žleb, u bývalého přístaviště parníků, které zde už ale neplují.
Kousek za nádražím, za posledním domem ve stráni nad tratí, přezdívaném místními obyvateli Švýcarka, se pomalu, ale jistě začnete blížit ke státní hranici se SRN. Ta je odtud necelý kilometr a čtvrt. Po cestě možná potkáte osamělé rybáře, minete několik laviček i odpadkových košů a kousek před hranicí i poslední stožár elektrického vedení v Čechách na této straně řeky.
Na turistickém hraničním přechodu, který je v sezóně v provozu až do dvaadvacáté hodiny, většinou pohraniční policie není, ale stává se, že tu bývá a pak nezbývá nic jiného, než se prokázat platným cestovním dokladem nebo občanským průkazem. Toto Vás může potkat i na německé části trasy, kde občas německá pohraniční policie provádí namátkové kontroly.
Samotná hranice prochází přesně středem železničního podjezdu, nad tratí pak hraničním potokem, česky pojmenovaným jako Klopot, německy pak Gelobtbach, který pod asfaltkou protéká podzemí a přímo na hranici se vlévá do Labe. Přímo za podjezdem pod tratí se na německé straně rozkládá stará pila Gelobtbachmühle Schöna, která v současnosti slouží k soukromým rekreačním účelům.

Při pohledu na druhou stranu řeky, kde stojí pár domků si uvědomíte, že Spolková republika Německo začíná pouze zde na levé straně řeky. Na pravém břehu je českého území ještě asi další čtyři kilometry a hranice tedy v tomto úseku probíhá přesně středem řeky.
Pokud jste lidé zvídaví a romantičtí a máte sebou v batohu obuv na přezutí, opravdu vřele doporučuji se zde na hranici na půl hodinky přezout do tenisek, projít vlevo podchodem pod železniční tratí a po zpočátku nepatrné kamenné cestě po levé straně (české) potoka vystoupat asi sto metrů do dost prudkého svahu. Odměnou za tuto námahu Vám bude překrásné skalní pískovcové jezírko s malým vodopádem pod třicetimetrovým pískovcovým masívem.
Kdo sem jednou zajde, určitě bude na toto místo dlouho rád vzpomínat. Němečtí turisté sem na strom umísťují malou návštěvní knížečku, kam můžete napsat své pocity. Jezírko nemá žádný český ani německý název, za to kámen pod vodopádem se pyšní starým vytesaným nápisem. Jezírko sloužilo jako zásobárna vody pro dávno zaniklý pohon bývalé pily. Jeho větší část se nachází na českém území a jak jistě uvidíte, jeho výtokem vede státní hranice.

Od státní hranice pokračuje asfaltka mezi tratí a řekou až do vlakové stanice DB Schöna, kde mají konečnou stanici osobní vlaky z Drážďan. V minulosti zde býval stánek s občerstvením, ale poté co ho v roce 2002 odnesla velká voda, zde již možnost občerstvení není.
Hned pod nádražím má své stanoviště motorový převoz přes řeku, kterým v případě zájmu můžete přejet do malebné vesničky Hřensko na druhé straně Labe. S tou malebností je to myšleno však jen obrazně, neboť devadesát procent obce je prošpikována vietnamskými obchodníky a trhovci, kteří zde nabízejí levný textil, obuv, pirátská cédéčka, léky, potraviny i sádrové trpaslíky, v drtivé většině německým občanům, kteří sem jezdí levně nakoupit.
Pokud budete dobře kombinovat a nakládat s časem, můžete na zpáteční cestě Hřensko navštívit, dát si v jedné z mnoha restaurací kávu či oběd a do Děčína se vrátit zpět autobusem. Určitě je dobré zmínit i to, že Hřensko je výchozím bodem pro návštěvu světoznámé Pravčické brány, tzv. největšího skalního mostu v Evropě, který je od řeky vzdálen po značených turistických cestách necelé dvě hodiny chůze. Dalším lákadlem pro návštěvníky Hřenska jsou takzvané Soutěsky, neboli údolí říčky Kamenice, která je na dvou místech celá zatopená a je potřeba tyto místa zdolat na lodičkách s průvodcem. Jde zcela jistě o nevšední a nezapomenutelný zážitek, který je ovšem v obou případech zpoplatněn. Rozhodně však stojí za úvahu, naplánovat si do Hřenska pěší turistický výlet. Pravčická brána i soutěsky se dají za jeden den zvládnout a vážně to stojí za to.

Ale zas o kus dál. Cesta dále pokračuje kousek vedle řeky, na jejíž protější straně je poslední část České republiky. Nejprve spatříte hraniční přechod hned za benzínovou pumpou a posléze asi o kilometr dále německou celnici ve Schmilce, což je podivný dům tyčící se nad silnicí. To už ale míjíte železniční zastávku Schmilka-Hirschmühle a u ní další přívoz přes řeku a o pár set metrů dál turistické odpočívadlo u podjezdu pod tratí.
Následuje pár osamělých stavení, z nichž některá jsou na prodej, odpočívací lavičky a na druhé straně řeky nádherná skalní partie pískovcových skal. Sem tam minete tabuli s turistickými a místopisnými informacemi, bohužel všechny v německém jazyce. Dobře si všímejte levé strany asfaltky, neboť na jedné zahrádce u trati zřejmě místní fanda do železničního modelářství vytvořil obří kolejiště s domečky, tunely a skálami, které v sezóně bývá v provozu a Vašim ratolestem jistě tato podívaná udělá velkou radost.

Odtud je asfaltový povrch o trošku hrubší a čas od času budete muset přejet na bruslích dřevěná prkna, která zakrývají potok přetékající přes stezku, což ale není žádný problém. Čas od času se zastavte a pokochejte se výhledem na překrásné skály na protějším břehu řeky. Asi po kilometru po levé straně cesty minete pár zahrádek a posléze i restauraci s venkovním posezením. Obsluha je zde velice příjemná a když nemluví česky, většinou rozumí. Ceny nejsou nijak přemrštěné, akorát nesmíte zapomenout za fakt, že se zde platí v eurech a káva nestojí to co u nás.
Nejlepší je slíbit svým dětem, že na zpáteční cestě se zde zastavíte na opravdu velice dobrý zmrzlinový pohár. Děti možná budou remcat, že už dál nechtějí, že je bolí nožičky a podobně, ale o necelý kilometr dál na konci zástavby rodinných domků, kde asfaltka nadobro končí, je krásné dětské hřiště plné prolézaček, kam se vyplatí dojet. Děti rázem, uvidíte.

Za zmínku stojí jistě i to, že vysoká stolová hora v dálce po proudu řeky je Lilienstein, oblíbený výletní cíl německých turistů. Na druhé straně řeky jistě zahlédnete kousek po proudu zajímavý stožár s věžičkou a lávkou do skal, což není nic jiného než oblíbený historický výtah, jímž se dá vyjet do skal nad Bad Schandau, které je, jak jsem již zmínil, lázeňským městečkem, ale i vyhledávaným výchozím bodem pro nesčetné výlety po krásách národního parku Saské Švýcarsko. Ale o tom někdy příště.

Zde na dětském hřišti naše trasa bohužel končí, respektive asi o dvěstě metrů dál, u lávky přes potok, dále se dostanou jen in-line bruslaři-kaskadéři, cykloturisté a pěší turisti, ale vězte, že Vás ještě čeká cesta zpátky, minimálně do Schöny, odkud můžete přívozem do Hřenska (platí se 20 Kč za osobu a 10 Kč za dítě a cestovní doklad je nutností) a odtud autobusem do Děčína, nebo můžete v Schöně nastoupit do osobního vlaku na trase Bad Schandau – Děčín (lístky zakoupíte u průvodčího ve vlaku, kde probíhá i pasová kontrola). Ovšem nejlepší je se opět na bruslích vrátit zpět až do Dolního Žlebu.

přidáno díky rodinnevylety.cz