MŮJ GARMIN FORERUNNER 310XT

Po více jak půlročním používání, trénování a závodění se sport testrem Garmin Forerunner 310XT nadešel čas na jeho zhodnocení.

Bude jistě plné pozitiv, protože se za dobu využívání tohoto sport testru Garmin (dále jen Garmin) zefektivnily nejen záznamy mých tréninkových dávek a aktivit, ale i pohyb v závodě se projevil jako přesnější a propracovanější.

Především díky signálu GPS, který zaznamenává a zobrazuje na velkém přehledném displeji vždy aktuální rychlost závodníka, ale co hlavně, počet ujetých kilometrů. Už žádné bádání nad tím na jakém jsem asi kilometru, vše jsem hned měl možnost vidět na displeji v jakékoli fázi závodu se právě nacházím. Když máte za sebou 10km ze 42 víte, že máte před sebou ještě hodně dřiny, naopak zahlédnete-li na ukazateli 38. kilometr víte, že teď už není třeba síly šetřit a můžete se naplno vydat do cíle. Určitě Vás to tedy i psychicky koriguje během závodu. A když se jede pěkně rychle a vy mrknete na ukazatel rychlosti, také Vás to pěkně nabudí. Někdo řekne, že ukazatel aktuální rychlosti s GPS nikdy není moc přesný, ale já ho hodnotím jako dostačující a řekl bych, že se od reálné rychlosti vychyluje minimálně. Alespoň u tohoto modelu Garmin XT je aktuální okamžitá rychlost velmi přesná.

Ovladatelnost je velmi jednoduchá díky velkým tlačítkům a velkému displeji ji zvládne každý. Ani se mi nestalo, že bych si Garmin omylem zmáčkl. Po delší době se totiž zapíná pojistka v podobě double kliku.

V závodě tedy Garmin velký pomocník. Akorát samozřejmě riskujete poškození v nějaké kolizi, ale na to člověk nesmí moc myslet, jinak by nevyjel nikdy nikam. Upadnout se dá bohužel i v tréninku.

V tréninku Garmin zase na výbornou. Historie aktivit bohatě postačí vyhodnocovat v hodinkách. Dozvíte se čas, počet km, max.rychlost, průměrnou rychlost, mezičasy a vše ostatní. Pro „fajnšmekry“ je tu možnost přenesení dat do počítače, kde už si o své aktivitě zjistíte opravdu vše včetně podrobné mapy ze zákresem absolvované trasy. Profilový obrázek převýšení a graf Vašeho srdečního rytmu, pokud používáte přiložený tepový pás.

Na internetu můžete své aktivity a výkony sdílet s celým světem a stejně tak nahlížet do aktivit ostatních. Propracovaný program na internetu má řadu možností.

Já jsem se spokojil s vyhodnocením průměrné rychlosti a mapkou. Nejsem moc příznivcem tepového pásu, i když bych asi měl být. Beru si ho jen občas na trénink, na závod raději ne, protože vím, že se stejně většinou pohybuji už od začátku na hranici zhroucení ) tak se tím raději moc neznervózňuji. Tep kolem hranice 200 na klidu nepřidá. Jiní ale úspěšně hrudní pás používají i v závodě a řídí podle něj své tempo. Toto vše Garmin také samozřejmě nabízí. Nastavení tepových prahů, včetně varovných signálů jsou samozřejmostí.

Funkce, která z mé strany zůstala nevyužita, je možnost nastavení virtuálního partnera. Máte možnost nastavit průměrnou rychlost svému fiktivnímu soupeři, na hodinkách pak vidíte pohyb buď figurky běžce, nebo cyklisty a ten se pohybuje směrem vpřed a druhý bod jste vy a na displeji vidíte, zda ztrácíte nebo máte náskok. Dle mého názoru příliš nepraktické na sledování. Člověk se potřebuje soustředit na výkon a na terén, ve kterém se pohybuje a koukat hlavně před sebe a jen občas zkontrolovat tep a rychlost.

Funkce, která mě naopak velmi zaujala a bavila je AUTOLAP. Možnost nastavení automatického zaznamenávání počtu ujetých kol. Buď si nastavíte, kolik kolo měří v metrech  a nebo zvolíte dle GPS výchozí bod a při jeho dalším projetí se vám stopne kolo. Velmi užitečná věcička zejména na oválech a drahách. I na silničním závodě si nastavíte délku okruhu třeba 2200 a pak víte, že jste třeba v pátém kole z 12. Máte zkrátka větší přehled a více klidu v závodě závodit a ne se shánět po informacích někde z informační tabule kde se stejně většinou nenajdete )

Běh, kolo a hlavně brusle to jsou mé aktivity bezchybně zaznamenávané Gaminem po dobu půl roku. Vím, kolik jsem naběhal, kolik našlapal, kolik nabruslil. Je to prostě bezva.

Už si nedokážu představit důležitý trénink a závod bez tohoto pomocníka. Je to vymoženost, kterou stojí za to mít a sportovat s ní. Pro fanoušky statistik vřele doporučuji. Ale i těm, kteří jsou zvědavi, jak rychle jim to vlastně jezdí a kolik km ujeli.  Polykači kilometrů budou doslova nadšeni.

Pavel Zajpt

Keramická ložiska Inlinebus

Ještě na konci sezóny 2009 jsem dostal k vyzkoušení nová keramická ložiska Inlinebus. Nikdy jsem zatím na keramice nejezdil, proto jsem byl zvědavý, jestli rozdíl poznám nebo ne.

Ložiska, která jsem dostal k testování, jsou typu 608, což znamená, že je lze používat do většiny dnes vyráběných koleček bez omezení velikosti. Musím přiznat, že mě jejich jízdní vlastnosti docela překvapily. Zkušenosti mám už s hodně typy ložisek, i když přiznávám, jsem to nikdy moc neřešil. Buď ložiska jezdila, nebo byla potřeba je vyměnit. O tom, jaký typ je ten nej… jsem zatím moc nepřemýšlel, protože stejně za rychlou jízdu může nejvíc dobrý trénink a vlastní nohy.

Jak se ale postupem času ukázalo, rozdíly tu jsou. Na trénink je mi to vcelku jedno, na závodech už ale jde o pocit, že nemusím přemýšlet o tom, jestli ložiska dobrá jsou anebo ne. Zkoušel jsem dřív mikroložiska – ta mají výhodu hlavně v hmotnosti, protože na 16 ložiskách se už dá nějaký ten gram ušetřit a i to může rozhodovat. Jenže na kola větší než 90 mm se už mikroložiska příliš nedoporučují a i já jsem s nimi na 110mm kolečkách měl problémy. Proto jezdím na standardním rozměru 608.

Hned zpočátku mě překvapilo, jak se Inlinebus keramická ložiska točí. Většinou se klasická 608-ložiska musí nejprve buď vyčistit (což nedoporučuji), nebo rozjezdit, což trvá třeba i 100km jízdy (mikroložiska – 688 většinou jezdí dobře hned). Z továrny jsou totiž ložiska naolejovaná nebo s vazelínou – a to je právě důvod, proč se musí nejprve roztočit, než jezdí na plný výkon. Keramická ložiska INLINEBUS jsem ale mohl hned použít v závodě, aniž by mě jakkoliv omezovala. Byla to sice před závodem trochu hra vabank, protože jsem nevěděl, jestli vůbec pojedou. Ale jela. A dobře.

Nevím, zda je to u keramických ložisek běžné, možná ano. Nejen to, ale i točivost ložisek mě mile překvapila. Bohužel (a i naštěstí J ) jsem neměl možnost testovat tato ložiska v mokru (standardně mám na mokro jednu sadu obyčejných tréninkových ložisek, která prostě vyměňuju za další, když přestanou jezdit úplně i přes čištění). Během půlročního využívání jsem je ani jednou nemusel čistit a jejich vlastnosti jsou stále dobré. V době testování jsem absolvoval hodně závodů a největší úspěch spojený s těmito ložisky bylo vítězství na MČR 2009 v in-line půlmaratónu v Plzni. Ložiska se mnou jela i na MS do Číny, kde jsem je také používal. Měl jsem je na dráhovou část mistrovství. Svými vlastnostmi se mně v loňské sezóně tedy osvědčily, byly srovnatelné i s novými 6kuličkovými ložisky Swiss, která jsem také zkoušel. Ta mě jako standardní, nekeramická ložiska taky velmi překvapila. Poprvé jsem ucítil rozdíl mezi běžným a „vytuněným“ ložiskem.

Celkově bych tedy tato ložiska hodnotil určitě kladně. Hned z výroby je lze používat, vydrží dlouho bez údržby a točí se srovnatelně s mikroložisky, tzn velmi dobře. Pro jejich dobré vlastnosti jsem se opravdu nemusel bát vzít si je i na důležité závody sezónyJ.

Matěj Krupka

Navilock NL-122OWH – sporttester s GPS navigací

Přístroj Navilock, který mi k otestování laskavě zapůjčila firma PlanStudio Praha, jsme zkoušeli v různém terénu a při různých aktivitách. Typ činnosti je možné v testeru nastavit; toto nastavení má vliv prakticky pouze na odpočet spotřebovaných kalorií. Tester nenabízí jako jednu z možností jízdu na bruslích (to ale nemá, pokud vím, žádný dostupný přístroj), nejbližším přiblížením je nastavení režimu na jízdu na kole (spálených kalorií bude na bruslích asi o něco víc). Krátce rozeberu a na obrázcích vysvětlím záznam jedné akce.

Samotný tester připneme na zápěstí jako náramkové hodinky (obr. 1). Je velmi lehký; relativně velké rozměry jsou kompenzovány snadností čtení displeje a ovládání tlačítek. Ke snímání tepové frekvence slouží hrudní pásek se samostatnou baterií (obr. (2). Projetou trasou je oblíbená in-line stezka Beroun – lom Alkazar a zpět (3,5 km v jednom směru). Na podkladu GoogleMaps, který je velmi podrobný ve městech, ale dost vágní v otevřené krajině, vypadá záznam trasy jako linka sledující Berounku (obr.3). Tento mapový podklad lze však přepnout a přiblížit na režim leteckého snímku, který ukazuje terén v decimetrových detailech. Ve volné krajině, kde není signál GPS ničím cloněn, je i záznam projeté trasy přesný na pár decimetrů (jak ukazuje záznam průjezdu esovitou zatáčkou, obr. 4). Obydlí, skály a v mnohem menším měřítku i les však mohou část družicového signálu odclonit a dle záznamu jsem se – při průjezdu podél skály u ústí Krápníkové jeskyně – ocitl asi tři metry od cesty (obr. 5; ještě, že se tak nestalo doopravdy, je tam pěkný sráz). Znalost těchto limitů přesnosti (které jsou shodné s daleko dražší GPS-technikou) přijde vhod, pokud chceme záznamu využít k popisu nové trasy – odhadneme totiž, kde máme eventuálně upravit mapový podklad (žádná mapa není dost přesná, aby se nedala vylepšit!) a kde je odchylka mezi záznamem a mapou dána odcloněním družicového signálu.

Kombinovaný graf zachycující rychlost jízdy, nadmořskou výšku a tepovou frekvenci je na obr. 7 (k hodnotám podotýkám, že cestu jsem uskutečnil s batohem plným lezeckého materiálu, protože Alkazar je oblíbeným lezeckým terénem, obr. 6).

Snažil jsem se měnit rychlost jízdy od úplného pohodlí až po trochu větší tempo. Po krátkém zrychlení následuje krátké zvýšení tepové frekvence a rychlý pokles na téměř klidové hodnoty. Vyhodnocení tepové frekvence je v optimálním případě věcí lékařů či zkušených trenérů, základní principy si ale můžeme hlídat sami – dokladem malé trénovanosti (nebo nemoci či přetrénovanosti) je velmi vysoká tepová frekvence neúměrná zátěži a její pomalý (několikaminutový) pokles po odeznění zátěže. Na cestu zpět po stejné trase dostala tester dcera, jinak slušně trénovaná. Necítila se v dobré kondici a záznam srdečního tepu to dobře dokumentuje (obr. 8; ukázalo se, že jde skutečně o zdravotní problém).

Samotný sporttester pořídíme přibližně za 4000,- Kč, zevrubné pročtení manuálu zabere dvě-tři hodiny a instalace softwaru půlhodinu. Můžeme nyní v klidu uvážit, zda nám podobná investice stojí za to.

GS Sport GH-625 – sportester s GPS

Díky internetovému obchodu inlinesport.cz jsme získali na desetidenní testování přístroj od firmy GS Sport s označením GH-625. Jedná se o kombinaci GPS přijímače a měřiče tepové frekvence, který bohužel nelze použít jako plnohodnotnou náhradu klasických hodinek. Ale od začátku.

Vzhled

Ovládání

Jdeme trénovat – GPS

Jdeme trénovat II. – měřič tepové frekvence

Software a spolupráce s počítačem

Závěr

Fotogalerie

Vyndavač ložisek

(Video) Díky internetovému obchodu Inlinebus.cz se k nám dostal na vyzkoušení výborný nástroj určený na vyjímání ložisek z kolečka. Pokud jste dosud dolovali ložiska z kolečka jen za pomocí síly a všemožných nástrojů zbystřete. Tento malý, ale velice dobře fungující stroj vám jistě usnadní život.

skvělý nástroj na vyjímání ložisek

Garmin Forerunner® 405 AKTUALIZOVÁNO

Dnes vám přinášíme exclusivní test přístroje Garmin Forerunner® 405. Jde o přístroj z řady sporttesterů, tedy měřičů tepové frekvence, s implementovaným GPS přijímačem.

Pro test tohoto sporttesteru jsem se rozhodl, protože jsem chtěl po několikaletém užívání přístroje Polar RS 100 vyzkoušet nějaký tréninkový sporttester s podporou GPS. Tyto sportovní hodinky od firmy Garmin se dodávají v několika různých verzích. Testoval jsem verzi se snímačem srdečního tepu a s bezdrátovým připojením k počítači. Lze dokoupit také snímače kadence tedy frekvence běhu i šlapání na kole. Každé příslušenství je před prvním použitím nutno nejdříve s hodinkami spárovat a snímače kadence i správně nakalibrovat. Hodinky tak budou komunikovat pouze s vaším snímačem tepu, bezdrátovým připojením k počítači atd.

Protože jsou tyto hodinky určeny v první řadě pro cyklistický a běžecký trénink, zajímala mne při testování hlavně jejich funkčnost a využitelnost při tréninku bruslařském. Všechny vlastnosti, funkce a technické údaje hodinek jsou velice dobře a podrobně popsány na stránkách výrobce a tak se v této recenzi zaměřím hlavně na jejich praktičnost a uživatelský komfort z pohledu bruslaře.

Model 405 se od staršího modelu 305 liší již na první pohled svojí velikostí a tvarem. Hodinky jsou lehké (60g) a pevně drží na ruce aniž by bylo nutno pásek příliš utahovat. Jejich vzhled již mnohem více připomíná běžné sportovní hodinky. Zásadní uživatelský rozdíl však spočívá ve způsobu ovládání. 405ka má pouze dvě tlačítka, která slouží k ovládání stopek. Ostatní tlačítka byla nahrazena dotykovým ovládáním na kroužku hodinového sklíčka. Veškeré nastavování a výběr programů se tedy ovládá lehkým dotykem nebo hlazením kroužku. Pouze datum a čas se po zapnutí funkce GPS a lokalizaci satelitu nastaví automaticky prostřednictvím signálu GPS družice. K dispozici jsou tři úrovně nastavení citlivosti dotykového ovládání. To lze také úplně zamknout, což je pro bruslení s rukama za zády užitečná vlastnost.

Alfou a omegou používání tohoto modelu je samotné zvládnutí dotykového ovládání. Přiznám se, že mi nějaký čas trvalo, než jsem ovládání zkrotil. Chce to cvik. Hodinky se zpočátku tak nějak ovládaly samy a já jen málokdy a spíš jen náhodou nastavil to co jsem chtěl. Po pár hodinách tréninku se to však zlomilo a teď už mne hodinky poslouchají jako hodinky. K rychlejšímu seznámení se 405kou jsem také využil instruktážní videa na stránkách garmin.com. Pro bruslaře ovládající angličtinu vřele doporučuji.

Přijímač GPS je dostatečně citlivý a zatím jsem nikde neměl problém s příjmem signálu. Funkci GPS jsem testoval například v Račicích a na pražské Ladronce. Anténa je umístěna na řemínku po obou stranách hodinek což umožňuje příjem signálu bez ohledu na pohyb ruky.

Horší už je to s příjmem signálu tepové frekvence s hodinkami na rukou za zády. Bohužel je situace stejná jako u modelu 305. Hodnota tepové frekvence zmizí a objeví se až když dám ruku před sebe. Pokud tak jedu celý úsek, nelze pak trénink z pohledu tepové frekvence vůbec vyhodnocovat a to je škoda. Tento nedostatek je ale také jediné mínus, které tomuto jinak skvělému přístroji jako bruslař dávám.

Forerunner® 405 jinak nabízí mnoho zajímavých a užitečných funkcí a možností nastavení. Například pomocí funkce Virtual Partner si lze zazávodit s virtuálním soupeřem, jehož výkonnost si sami určíte a i v průběhu tréninku ji můžete měnit. Líbí se mi také možnost výběru hodnot, které lze při tréninku sledovat. Můžete si zvolit zda chcete v jednom náhledu sledovat jednu, dvě nebo tři hodnoty. Celkem lze přednastavit až čtyři různé náhledy a během tréninku je přepínat. Na jednom náhledu tak můžete sledovat například pouze srdeční tep, rychlost, čas, vzdálenost, tempo atd. Na dalším náhledu pak můžete sledovat libovolnou kombinaci dvou nebo tří hodnot. Náhled s jednou hodnotou je nejlépe čitelný. Číslice jsou větší a snadno viditelné i při letmém pohledu.

Po nainstalování programu ke stahování dat Garmin Connect se nové tréninkové údaje stáhnou automaticky, kdykoli se hodinky ocitnou v dosahu (3m) spuštěného počítače s připojenou bezdrátovou čtečkou USB Ant Stick. Potom lze vyhodnocovat a porovnávat tréninkové údaje v jejich vzájemné závislosti. Při tréninku s GPS lze také zobrazit ujetou trasu na mapě a porovnávat s ní ostatní hodnoty. Vidíte kdy a kde jste jeli jakou rychlostí a tepovou frekvencí.

Baterie vydrží v pohotovostním stavu až dva týdny, ale při provozu s GPS pouze nejvýše 8 hodin. A na závěr ještě zmíním důležité upozornění, že tento přístroj má omezenou vodotěsnost! Vydrží ponoření do hloubky 1m po dobu nejvýše 30 minut a není určen pro plavecký trénink! Výrobce uvádí stupeň ochrany IPX7.

Během dosavadního testování se Forerunner® 405 ukázal být velice užitečným tréninkovým partnerem a pomocníkem takže ho mohu vřele doporučit. V jeho testování budu dále pokračovat, protože skrývá mnoho dalších funkcí, k jejichž využití jsem se ještě nedostal.  

V další části našeho článku si můžete prohlédnout živé fotografie přístroje od Garmina a screenshoty při práci z vyhodnocovacím programem.

JaZ

---

1- základní úsporný mód
2- stav baterie
3- základní nabídka, v nastavení je k dispozici 18 jazyků včetně češtiny
4- datová pole nabízí celkem 4 varianty libovolných kombinací celkem 35 údajů
 - v uživatelském profilu lze nastavit osobní údaje
5- tréninkový mód – 1 pole (TF)
6- tréninkový mód – 1 pole (čas)
7- tréninkový mód – 2 pole
8- tréninkový mód – 3 pole
9- tréninkový mód – 3 pole
10- při projetí cílem kola se krátce zobrazí dosažený čas
11- zobrazení uložených údajů

Zde jsou živé fotografie při práci s programem:

 

Okno programu před navázáním spojení. 
 

 

Spojení bylo navázáno a probíhá stahování dat.

 

Okno programu k vyhodnocování tréninkových hodnot – Garmin Training Center.

Vlevo je historie všech uložených tréninků. Tréninky jsou roztříděny podle data a druhu tréninku (běžecký, cyklistický nebo jiný). V horním okénku je zobrazení trasy na mapě, kde modře označený bod znázorňuje místo úseku, ve kterém byly dosaženy hodnoty označené na spodním grafu. Značku lze posouvat a tak zjistit přesnou hodnotu v kterékoliv části tréninkového úseku. Zde je nyní zobrazena červená křivka tepové frekvence a modrá křivka, která znázorňuje rychlost. K dispozici jsou dále křivky nadmořské výšky, převýšení, tempa a % maximální tepové frekvence.  

 

Zde jsou místo mapy zobrazeny podrobné údaje vyhodnocovaného úseku, v tomto případě úsek č.2. 
 

 

Lze také zobrazit celý trénink najednou. Na grafu jsou nyní křivky převýšení a % nejvyšší tepové frekvence podle nastavené hodnoty v hodinkách.

Polar S610i

Určitě již každý z vás slyšel o sportestru (tedy měřiči tepové frekvence či pulsmetry). Slouží k vylepšení a k „zprofesionalizaci“(strašný slovo ) tréninku. Firem, které vyrábí sportestry je více. Nedávno Víťa z Inlajn.Cz testoval přístroj od společnosti Garmin, který měl navíc v sobě i GPS lokátor. Dnešní test ale bude na přístroj čistě specializovaný, tedy „jen“ k měření tepů.

 Finská firma Polar je dle mého názoru naprostou špičkou. Z trůnu ji nemůže sesadit ani Sigma či jiné (především „šikmooké“) firmy. Je na trhu již od roku 1977. Za tu dobu dokázala dovést své výrobky k dokonalosti.

 

Polar S610i je produkt především pro běžce, lyžaře a právě bruslaře. Ale od začátku. V pomenší krabičce, kterou si přinesete domů naleznete: hodinky(tedy přijímač), hrudníkový pás, český návod a CD se softwerem.

Hodinky drží perfektně a pevně na ruce. Displej má tři řádky. Horní grafický s možností uložit si na něj logo, střední je standardní digitální a zobrazují se na něm hodiny a při tréninku měřený čas a spodní slouží k zobrazování průběžné/průměrné/maximální tepové frekvence. Po stranách jsou pak umístěny čtyři tlačítka plus jedno velké červené(potvrzovací a startovací). Vlevo nahoře se zapíná podsvětlení,dole poté jakési zpět či stop.Ty vpravo slouží k procházení menu, zaznamenaných záznamů z téninků. Právě to je obrovská výhoda oproti jiným značkám. Polar dokáže průběh tepové frekvence během tréninku zaznamenávat. Díky tomu se poté můžete na záznam podívat na počítači, do kterého ho nahrajete přímo z hodinek přez infraport a přiložený software. Je možné uložit od 22hod v nejvyšší kvalitě (tedy ukládání průměru tepů za 5s) až po 99hod (průměr tepů za 60s).

Program je propracovaný a nabízí kromě vyhodnocování i tréninkový deník s takovými podrobnostmi jako počasí, vyhodnocení tréninku vzhledem k ranímu tepu atd. Dále nabízí test trénovanosti, přetrénovanosti,… Jedna velká výhoda je funkce osobního trenéra. Program vyhodnocuje z raních tepů, potréninkového zotavení a průbě?ných testů vaši trénovanost a ukáže kdy je třeba brzdit, nebo kdy si můžete naložit. obrázek k programu

Podtrženo sečteno je Polar S610i výborný produkt. Využije ho jak začátečník, který by rád závodil, tak i kterýkoliv profík. Ne nadarmo je právě Polar na rukou většiny mistrů světa (ať už na lyžích-Kateřina Neumannová,Lukáš Bauer, tak profesionálních běžců a inlinerů) Nabízí výborné vlastnosti a spolu s dodávaným softwarem je k nezaplacení. Já osobně s ním trénuji již čtyři roky a nemůžu proti němu říct křivé slovo.