Jarní RychloBruslařské Setkání 2011

Inlajn.Cz ve spolupráci se Sk8skool.dk připravil na prodloužený víkend 15. – 17. dubna 2011 soustředění pod vedením zkušených trenérů Suttona Atkinse – několiknásobný mistr Dánska a anglie a Sary Aagaard – Bývalá členka Team FILA Germany.

My jsem se zeptali na pár podrobností organizátorů Víti Žaluda a Honzy Hoidekra.

Světkoleček: Jak bude vypadat organizace dne? Budou se nám instruktoři věnovat celou dobu?
Inlajn.Cz: Ano, instruktoři budou k dispozici 24 hodin denně (teda asi budou i chvílemi spát :-). Organizace: budíček, snídaně, doplední lekce cca 2 hodiny, oběd, rozbor videa, odpolední lekce, relax, večeře, večerní terorie a social building.

SV: Pro koho je tedy především kurz určen?
IN: Je určen rychlobruslařům, kteří si chtějí zlepšit svou závodní techniku

SV: Jak vypadá zázemí akce? Máte fotky areálu?
IN: Fotky dodáme až nebude areál pod sněhem. Vstup na hřiště uvnitř dráhy je řešen přes jedinečný most nad dráhou. Správce areálu dráhu perfektně vyčistí a připraví. Dráha bude uzavřena jen pro JRBS. K zázemí ještě dodám, že budou k dispozici šatny pro přezutí do/z bruslí, protože do hotelu je vstup po schodech. V šatnách bude připraven stůl s nářadím pro servis bruslí.

SV: Budou k dispozici i další instruktoři? 2 lidi na 45 „radchtivých“ bruslařů je dost?
IN: Budeme tam našimi silami zařizovat asistenci (tlumočení, ukázky, rady). Sooty si stanovil horní hranici 45 lidí na dva instruktory

SV:  Jaký je povrch v tělocvičně/hale, pokud bude špatné počasí?
IN: Povrch haly na bruslení pro případ špatného počasí jsou parkety. Velikost haly je 25,8 m x 48,7 m, tedy házenkářské hřiště.
Tělocvična vedle dráhy má měkký gumový povrch, na který nás s bruslemi nepustí. Bude k dispozici pro případné zájemce o fotbal/floorbal (hokejky mají k půjčení). Případně na cviky na suchu.
Dále je tam hodně tenisových kurtů. Kromě restaurace, kde budeme jíst, jsou tam ještě další tři hospody ve vzdálenosti 100m od dráhy :-)

SV:  Počítá se i s tréninkem bez bruslí?
IN: Ano, trochu práce na sucho bude.

SV: Zkus nás Víťo jednou větou navnadit :-)
Pamatuju si den, kdy jsem si zaplatil za instruktora lyžování. Během odpoledne jsem zjistil, že se dá lyžovat výrazně jinak = lépe. To samé vidím na účastnících našich fitness inline kurzů a to samé uvidíme v Plzni sami na sobě. Sorry – 2 věty.

Termín, program, cena

Jarabák 2011 začíná ve čtvrtek 14. 4. 2011 večer a končí v neděli 17. 4. 2011 po obědě.

Program bude nabitý rychlobruslařskou tématikou již od čtvrtečního večera. Od pátku 15. 4. nás pak každý den čekají dva zhruba dvouhodinové bloky na bruslích, kdy budeme trénovat správnou techniku, ukazovat si jak pracovat se svaly jádra (core building), jak zlepšovat stabilitu a koordinaci pohybů a další a další cviky, o kterých jsme všichni zatím jen četli na webu, nebo koukali na Youtube. Mezi tím vším nás čekají rozbory videa, taktické manévry během závodu, povídání o materiálu a zodpovídání nekonečné řady otázek.

V ceně kurzovného 4. 750,– Kč je:

  • Ubytování 3 noci v penzionu
  • Plná penze 3 dny (začínáme večeří ve čtvrtek a končíme oběděm v neděli)
  • Pitný režim
  • Trenéři Sooty a Sara
  • Tlumočení z/do Angličtiny
  • Tradiční dobrá nálada
  • Nečekaná setkání a nové obzory
  • Zcela nová 300m inline dráha
  • Tělocvična pro případ nepřízně počasí

Přihlásit se hned teď!!!

Omezený počet účastníků

Protože penzion není nafukovací, jsme nuceni omezit kapacitu kurzu na maximálně 45 lidí. Neváhejte proto s přihlašováním, protože kurz je otevřen i pro zahraniční účastníky a je (nebo v brzku bude) propagován na dalších evropských inline webech.

Místo konání

Plzeň, TJ Slavia Poloha areálu je na okraji města v sousedství Borského parku. Webové stránky

V areálu je nová 300 metrů dlouhá dráha pro inline bruslení. Ubytování i stravování bude přímo u inline dráhy. Vybavení sportovného areálu jsou navíc tenisové kurty, minigolf, hřiště v umělým povrchem, beach volejbalový kurt, tělocvična (nelze bruslit), sauna, whirlpool. V případě špatného počasí se pořesuneme na bruslení do tělocvičny Západočeské univerzity.

Okolí areálu a město Plzeň: Borský park s navazujícím Českým údolím je oblíbené oddychové a relaxační místo pro velkou část obyvatel města. Centrum města je vzdálené 10 minut pomocí MHD.

Jore Van den Berghe

Jméno/ Name: Jore Van den Berghe
Věk/ Age: 18
Národnost/ Nationality: Belgium
Bydliště/ Hometown: Brugge
Klub/ Club: ZRC Zandvoorde
Tým/ Current team: Powerslide Matter World Team

Největší úspěchy/ Best achievements:
Mistrovství světa juniorů/ World junior championships(Haining,China) 2009-
2x 2nd(Track-1000m/ Road-Relay), 2x 3rd(Track-300m TT,500m)
Mistrovství Evropy juniorů/ European junior championships(Oostende, Belgium) 2009-
4x 1st(Track-1000m, Relay/ Road-Relay/ Marathon), 5x 2nd(Track-15km E, 500m,10km P/E/ Road-20km E,500m), 1x 3rd(Track-300m TT)

Právě jsi se vrátil ze závodu 24 hodin Le Mans. Jaké to bylo? Jaké byly první pocity, a pocity v průběhu závodu?
Now you’re back after the 24 hours Le Mans race. How was it? The 1st feelings, and feelings during the race?

Závod 24 hodin Le Mans je něco, co by si měl každý během své kariéry prožít. I když se bruslení již nevěnujete závodně, můžete jet jen pro zábavu, jako spousta lidí. Moje první pocity byly: Bude to těžké. A taky bylo, dokud jsme nedojeli druhou skupinu o 3 kola.
Potom jsme mohli být více v klidu. Věděli jsme, že vyhrajeme a jiný cíl nebyl. Ale kapitán týmu, Pascal Briand řekl, že můžeme překonat rekord, pokud pojedeme naplno až dokonce závodu. A tak jsme to udělali. Bylo to obtížné, ale vyhráli jsme, překonali rekord s 207
odjetýmy koly a Yann Guyader překonal rekord na 1 kolo časem 5:58.
The 24 hours from Le Mans is something you really have to do in your skating career. Even if you quitted skating, you can do it for fun like many other skaters. My first feeling was: it will be hard. And it was hard till we lapped the second group 3 times. Than we did it a little more easy. We knew than already that we’re going to win so we didn’t got a goal anymore. But than Pascal Briand said that we can break the record if we’re going to skate fast again. So, we did
that. It was hard, but we won, broke the record with 207 laps and Yann Guyader broke the one-lap record with 5’58“.


Jaké je to jezdit za jeden z největších týmů na světě, za Powerslide?
How is it to skate for one of the biggest teams on world, for Powerslide?
Jsem skutečně rád, že můžu jezdit za Powerslide. Mám od týmu obrovskou podporu pro svou první seniorskou sezonu. Doufám, že budu v týmu i nadále, a třeba se s jeho podporou stanu šampionem.
I’m really glad to skate for Powerslide. They give me a huge support for my first year with the seniors. I hope to skate again for Powerslide in the following years and maybe become a champion with the support of Powerslide.

Jak jdou přípravy na Mistrovství Evropy? Jaká jsou tvoje očekávání?
How is the training and the preparations for the Euros going? What’s your expectations for Euros?
V současnosti hodně trénuji. Až třikrát denně, a jde to dobře. Během sezony jsem byl zraněný, ale už je to za mnou, a můžu znovu trénovat. Zatím nevím, co od toho čekat, připravuji se na krátké tratě na dráze. Tento rok máme v týmu spoustu dobrých seniorů(i minulý rok,
a následující roky), takže je složité jet více závodů. Obzvláště, když jsem senior prvním rokem.
Right now I have a lot of time to train. So, I can train most of the time 3 times a day and that’s good. In the season I had a injury on my both gains, but that’s over and I can train hard again. I don’t know yet what I’m going to skate, but I’m preparing myself for the short distance on the track. We have a lot of good seniors this year (and last year and the following years), so it’s difficult to skate a lot of races. Especially if you’re first year.


Kdyby jsi mohl vzkázat něco mladým bruslařům v České republice i jinde, co by to bylo?
If you can say something for young skaters in the Czech republic or anywhere else, what would it be?

Je velmi důležité naučit se techniku již v mládí. A stále na technice průběžně pracovat. Bruslete se svýmy kamarády a bavte se tím, to je v mládí to hlavní.
It’s very important to learn technique at a very young age. And still train on technique when you get older. Skate together with friends and make fun, that’s really important at a young age.

Děkuji ti za tvůj čas a odpovědi. Hodně štěstí!

Thanks for your time and answers, wish you good luck!

NP, Thanks you too.
Ciao, Jore

By Filip Adlt

Josef Markvart

Celý loňský rok probíhala v sekci Inline Trasy soutěž o nejlépe popsané trasy k bruslení. Vítězem se stal pan Josef Markvart, který svými perfektně popsanými trasami velice obohatil celou databázi a zasloužil se tak o hlavní cenu – keramická ložiska! Ale jak se v článku dočtete, díky tisícům kilometrů, které přes celý rok napolyká, zvolil nakonec alternativu v podobě závodních koleček.

Dobrý den, pane Markvarte, hned na úvod bych Vám chtěl za celý tým Světa koleček poděkovat za vaše perfektně zpracované inline trasy. Podle vašich popisů se dá soudit, že už máte nabrusleno tisíce kilometrů. Kdy to všechno začalo?

Na inlajnech jezdím tak asi 3 roky, kilometry moc nesleduji, pár tisíc to asi již bylo, ale to zřejmě najede každý kdo jezdí pravidelně. Ke kolečkovým bruslím jsem se dostal spíše náhodou. Pár desítek let bruslíme s „partou ze školních let“ na ledních bruslích po rybnících a pod., ale k tomu je u nás málo příležitostí. Když někdo přišel s tím, že na inlinech lze projet podél Labe z Děčína do Drážďan, koupil jsem inlajny, pocvičil brždění a jelo se. No a tahle akce mě nakazila inlajnovým bacilem.

Která trasa je vaše oblíbená? Jak u nás, tak v zahraničí.

Těžko vybírat.
U nás mám oblíbenou trasu u Mimoně, od hájovny Trojzubec. Je na každém inline-WEBu. To je klasická inlajnovka na potrénování, 5 km kvalitního asfaltu v lese s mírným kopečkem, málo lidí.
V zahraničí oblast Lužických jezer, ale vybrat jednu trasu je těžké. Většinou si dáme nějaké opakování, něco kolem nějakého jezera, a pak se jede nová trasa, kterou si dám dohromady podle map, internetu apod. Nová neznámá trasa je vždy favorit. Momentálně mě straší v hlavě okruh na 100-160km, dokud to nezajedeme, nebude klid.
Ale pokud bych měl z Lužických jezer vybrat jedno, tak určitě Barwalder See , kde je 23 km okruh po skvělém asfaltu, lze jezdit i po okolí a v jezeru 5 krát větším než Máchovo jezero je neuvěřitelně čistá voda, koupání, vodní sporty, a není přelidněno (většinou).

Něco jako Flaming skate však v našich podmínkách považuji za naprostou scifi.

Co si myslíte, že nejvíce chybí našim (i nově zbudovaným) stezkám?

Především je málo vhodných stezek, takže jsou nadužívané a vznikají konflikty, stačí se podívat na některé diskuze na NETu. U nových tras je to u nás typická technologická nekázeň, nekvalita práce, nedůslednosti. Asfalt na (cyklo)stezkách bývá hrubší a tenký, takže brzy proroste trávou. Málo parkovišt u trasy, nezajištěné přejezdy silnic. Např. na Českolipsku jsou pro bruslení vhodnější některé asfaltové lesní cesty Vojenských lesů (Mimoňsko) než cyklostezka Varhany za 10tky milionu Kč. Ale situace se zlepšuje. Něco jako Flaming skate však v našich podmínkách považuji za naprostou scifi.

A nyní něco k Inline trasám. Jak jste se vlastně o našem projektu dozvěděl?

Prostě jsem na internetu hledal trasy, kam lze jezdit. Množství inline-WEBů, všude něco, ale nic systematického.
Na Svět koleček jsem se pravděpodobně doklikal přes inlajn.cz. A váš projekt tras se mi líbil i když tam z počátku nebylo moc tras.
Tak jsem trochu přispěl aby se to rozjelo a už u toho zůstalo. Takže moje zásluhy jdou až po skvělém projektu tras Světa koleček, který umožnuje dobře popsat trasu, s mapou, popisem, fotkami, odkazy.

Pamatujete si, kterou trasu jste popsal jako první?

Nevím přesně, na WEBu Svět koleček možná cyklostezku Varhany nebo něco od Mimoně.

Vaše popisy, včetně map, jsou jedny z nejobsáhlejších na celém webu. Množství informací mnohdy přesahuje i tři A4 a čiší z nich radost z bruslení. Přemýšlíte třeba již na trase, jak popsat některý úsek?

Když se jezdí nové trasy, tak o zážitky není nouze, ne vždy je to radost z bruslení. Až zpětně si dám dohromady, jestli trasa je vhodná na zveřejnění. Mnohých tras je škoda, aby se o nich nevědělo, ten asfalt nevydrží věčně. Taky je vždy otázka, zda by trasa mohla vyhovovat „běžnému“ bruslaři. Už jsme se s kolegy bruslaři bavili o tom, že jezdíme trochu jinak než je běžné, nevadí nám třeba sundat brusle když zbytek trasy stojí za to.
Také záleží, kde trasa je, izolovaná 5km trasa v Čechách je standard, v Německu na Luž. jezerech je to o ničem.

Když odbočíme od fitnes bruslení, zajímalo by mě, zda-li jste okusil i závodní atmosféru?

No jo, se synem jsme si zajeli na Račice. Líbila se mi organizace, i ten okruh, a zajímavá byla i možnost porovnat se přímo s naší závodní špičkou. Člověk přijde o iluze, že jezdí rychle. Přece jen mě více láká inlajnová turistika.

Stále se bavíme o bruslení, trasách a my ani nevíme, na čem zdoláváte své porce kilometrů. Na čem tedy jezdíte?

Zrovna jsem již skoro dojezdil Fila Nighhawk. Vybral jsem je spíše náhodně, ale zvyknul jsem si na ten jejich active steering,
že jsem si nyní zase pořídil Filu Carver. Prostě, sjezdy z kopce s carvingem, to je docela zážitek. Nicméně, techniku a všelijaké novinky moc neřeším, ty naše výlety na desítky kilometrů mě přesvědčily, že brusle musí hlavně sedět na noze.

Používáte přilbu a chrániče?

Chrániče zápěstí a loktů téměř vždy (když je nezapomenu doma).
Přilbu často, dle situace, vždy když jedu po silnici, když jsou kopce nebo nějakým způsobem nebezpečnější či neznámá trasa.
Je to také o tom, že na dlouhé jízdě někde v cizině může úraz zkazit akci všem, takže jinak jezdím „doma“ a jinak „venku“.

Ještě jednou Vám děkujeme a přejeme mnoho kilometrů plných zážitků a cesty bez nehod.

Lukáš Daněk

Některé z tras pana Markvarta:

Přehrada Spremberg a okolí

Mimoňské lesy

Žabí stezka

Soutěž probíhá i letos!

Přidejte tak svou trasu (jako registrovaný uživatel/ka) a vyhrajte keramická ložiska, nebo závodní kolečka!

Rozhovor o Českomoravském poháru 2010

Vyzpovídali jsme pro vás Víťu Žaluda na téma Českomoravský pohár 2010 (ČMP 2010). Dozvíte se, kde se bude závodit, jak je to s MČR v rámci ČMP a jaké novinky se chystají pro tento ročník.

Ahoj Víťo, ačkoliv máme všichni naše oblíbené inline trasy ještě leckde zasypané sněhem, pořadatelé závodů mají takřka vrchol příprav nové sezony. Jak je na tom ČMP 2010?

Ahoj, máš naprostou pravdu. Už od podzima intenzivně pracujeme na ročníku 2010. Máme za sebou poradu ředitelů závodů, kde jsme hodnotili uplynulou sezónu a hlavně spřádali plány na novou.

Jako první jste zveřejnili termíny závodů, jejichž počet se opět rozrostl. Která nová zastavení tedy chystáte?

Rozrostli jsme se po několika letech o jeden závod. Přibylo nám Brno, které už jsme v seriálu měli. Teď dva roky Brno zařazeno nebylo a v roce 2010 zase bude. Myslím si ale, že méně je více, proto už se dál rozrůstat moc nechceme. Spíše chceme vyladit ty současné závody tak, aby to bylo to nejlepší, co se dá v ČR pro závody najít. Myslím, že už teď máme díky místním pořadatelům skvěle připravené akce a pokud ještě někde něco pokulhává, tak to určitě opravujeme.

Brno je tedy zpět. Kdo inicializoval návrat do ČMP? Přišlo to spíše z vaší strany, či ze strany pořadatelů Gran Prix?

Ty jsi nějak moc zvědavej, Luki.Vyplynulo to z našich dlouhotrvajících debat už od okamžiku, kdy se před lety Brno rozhodlo z ČMP odejít. Nakonec ten poslední krok ale udělal Milan Krška z Brna.

Navíc se v Brně v uplynulých dvou sezonách jezdilo pravidelně MČR. Pojede se i letos, přestože je zařazené do ČMP? Bývala tu podmínka, že Brno Inline Grand Prix nesmí být součástí ČMP, pokud chce MČR pořádat (což byl také důvod, proč nebyl závod po dva roky zařazen).

To uvidíme. O přidělení MČR se svazem jednáme a jeho rozhodnutí bych nerad předbíhal.

A to, co zajímá většinu účastníků – traťě. Pojede se na stejných místech, či se našly nové lokality?

Většinou to budou stejné lokality i tratě. Nejistá je zatím Praha, kde máme vytipovány 3 lokality a teď řešíme, kterou použijeme. Každopádně je naším cílem budovat takové tratě, které by byly bezpečné a zajímavé. Obrátky o 180° tam nečekej.

Pověz nám prosím blíže o typech závodů, které se v rámci Českomoravského poháru pojedou. Jedná se jen o „závody pro závodníky“, nebo plánujete i doprovodné akce a „malé závody“ pro všechny.

Osvědčil se nám formát „pro všechny“. Takže i letos budou dny vypadat tak, že začneme závody pro děti a pak budou následovat hlavní závody na 10 a 21 km. Novinkou budou dva maratóny. Jeden se pojede tradičně v Brně na výstavišti a druhý v Račicích. Maratón v Praze jsme se rozhodli zkrátit na 21km.

Českomoravský pohár je známý svou přátelskou atmosférou, bude jí dost i pro letošek?

Atmosféru tvoří především účastníci. My tomu trochu pomáháme tím, jak závody organizujeme. Snažíme se, aby se u nás každý cítil dobře, k čemuž určitě přispívá skvělý moderátor Honza Krejčíř a organizátorské party z jednotlivých měst. Na některých závodech pak večer probíhají koncerty, či neformální večírky. Třeba loňský koncert v Napajedlích, to byl nezapomenutelný zážitek. Nebo noční sprinty v Liberci za umělého osvětlení, to se taky hodně povedlo a proto je letos zopakujeme.

Takže se můžeme těšit na bruslařské párty?

Žádné vyloženě organizované párty nečekej, ale třeba v Liberci noční sprinty k večírku přímo vybízí :-)
Chystáte pro letošek nějaký převratný „zlepšovák“? (Třeba ohledně časomíry?)

Zlepšovák? Nic převratného nechystáme. Časomíra je velice často probíraná věc a tak jsme po loňsku zase o kousek zkušenější a připravujeme nějaké úpravy, jak předcházet problémům. Z velké části jsou potíže s časomírou způsobené tím, že se účastníci přihlašují na poslední chvíli a pak vznikají zmatky.

Můžeš to trošku upřesnit? Zmatky se loni nevyhnuly téměř žádným inline závodům a (pravidelného) účastníka to jistě netěší. Jak budete motivovat závodnice a závodníky, aby se hlásili dopředu? Časově zvýhodněné startovné či permanentky? Měřit bude opět ChampionChip?

Od každého trochu. Permanentky jsme měli už v roce 2009 a časově zvýhodněné startovné máme už 4 roky, ale nejsme v Německu, kde se lidi přihlašují na závody klidně i půl roku předem. U nás to funguje trochu jinak. Sám víš, že se spousta lidí rozhoduje téměř pár minut před startem podle toho, jestli prší nebo ne. A to je pak právě zdroj problémů. Takže hlavní změna bude spočívat v čase uzavírky startovní listiny. Nebude to 20 minut před startem ale minimálně 45 minut předem. Startovka pak bude před závodem vyvěšená a reklamace jmen, ročníků a dalších věcí budou muset proběhnout před startem. Po dojezdu už budeme přijímat pouze protesty týkající se výsledků.

Teď trochu otázka na minulý ročník, kdy ČMP (tedy O2) zařadil do projektu Minimalizace šikany. Jaký výtěžek konkrétně byl věnován na konto tohoto projektu a víš, co se za tyto peníze udělalo?

Konkrétně to bylo přes 17.000,- Kč a co s touto částkou Nadace O2 přesně udělala, nevím.

Budou podobné „mimosportovní“ projekty provázet i letošní Pohár?

Určitě. Stejně jako vloni a předloni, tak i letos plánujeme použít výtěžek ze startovného v Plzni na podporu dětského domava Trnová, kterému tak pomáháme získat finance na rekonstrukci zahrady.
Loni byly také součástí každé akce závody na koloběžkách. Mohou tedy zarytí kolobkáři začít opět trénovat?

U každého závodu to asi nebude, ale s kolobkáři spolupracujeme už dlouho a myslím, že je to docela fajnové zpestření, takže pokud to termínově vyjde, tak na některých závodech koloběžky pojedou. Které konkrétně to budou, Ti teď ještě neumím říct, protože to nevím. Vypadá to ale, že kolobky uvidíme v Liberci. Plánujeme na neděli společný závod na Ještěd, což bude veliká libůstka.

Poslední otázka, máš nějaký vzkaz pro ty, kteří ČMP ještě nejeli?

Jednoduchý: přijeďte. Nemusíte hned závodit, ale můžete se projet a změřit si čas a snažit se ho postupně zlepšovat. Pracovat na sobě a hecovat sebe i svoje kamarády. Přesně podl olympijského hesla: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.

Svět koleček komentuje:

Letos nás tedy čeká v rámci ČMP několik novinek. Předně to by to mělo být  Mistrovství republiky v Brně, o které ČMP dlouho bojoval. Zajímavé je hledání dalších lokalit, kde se dají pořádat pražské závody. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Praha totiž moc vhodných míst nenabízí.

Chystá se také nová časomíra, která snad dopomůže vyvarovat se zmatků. ChampionChip, který byl v počátcích nejvyužívanější měřící firmou, tak nebude měřit ani jeden z velkých seriálů.

Výzvou bude druhý závodní den v Liberci, kdy se uskuteční výjezd na Ještěd. Po OrliceUp to bude druhá extrémní akce, která se v ČR pojede.

Petr Lochman

Velký tempař, srdcař a závodník. To je Petr Lochman. Zároveň ale i otec a manžel, který tuto sezonu oznámil konec kariéry. Nejen o kariéře bude tedy náš rozhovor. Dozvíme se, jaký by byl podle Petra ideální seriál závodů a co dělá se starými bruslemi.

Závodní set: Rollerblade Racemachine 08 a Problade 07
Oblíbená trať: Spreewaldmarathon Burg (GER), plzeňský LiL TOUR, popradský LiL TOUR, O2 Napajedla a Černošice, jako závodní a tréninkový Račice a jinak všechno s kopcema

Ahoj Petře, díky, že sis našel čas na rozhovor pro čtenáře Světa koleček. Nedá mi to, se na úvod nezeptat. Jak dlouho už jezdíš na bruslích? A čím to vůbec začalo?
Začalo to 26. 04. 2003, ve Žďáru nad Sázavou, kde jsem jel první závody na bruslích vůbec. Ale na bruslích jsem se už vozil často i rok před tím, protože jsem zjistil, že mi to pomáhá hodně na kole. Takže je to skoro 7 let, co závodím na bruslích.

A jaké byly tvé první brusle? Máš je ještě schované?
První brusle jsem měl Bauer 9.0 a myslím, že byly oranžové s rámem 5*80mm a v té době se daly sehnat v Gigasportu. Obávám se, že už doutnají někde na spáleništi =o)

To je překvapení. Končí tak každé tvé staré brusle?
Neeee =o) to ne=o) Prostě myslím,že už je doma určitě nemám. Ty ostatní jsou u mě doma v krabici nahoře v komoře na poličce.

Pověz nám, jaký je Petr Lochman mimo závodní trať. Na závodech býváš koncentrovaný, občas zamračený. Posloucháš, třeba při rozjetí, nějakou muziku?
Díky za tento dotaz. Je to tak, na závodech, kde mi jde o výsledek, se snažím být naprosto soustředěný a udělám vše, aby to klaplo. Ale sotva je o výsledku rozhodnuto, tak to ze mě padá. Letos jsem opravdu hodně chtěl dosáhnout na kvalitní výsledky a to mi možná trochu svazovalo ruce… vlastně nohy =o). Taky jsem měl již i zodpovědnost za rodinu, což je úplně jiný rozměr bytí. Není to překážka to rozhodně ne, jen těch starostí trochu přibylo a člověk musí chodit trénovat třeba v půl sedmé ráno a pak až po osmé večer a to je trošku problém to sladit. Před závodem jsem měl určitý rituál, ale kupodivu hudba mi tam nějak nechybí. Když se jede na závody někam dál, tak si tu hudbu velmi rád pustím.

A co třeba oblíbené jídlo? Dáš nám nějaký tip s osobní kuchyně?
Tip? To se musíte zeptat Blaničky (moje žena), ale jinak je moc prima rajská polévka a pak třeba těstoviny jakkoliv a taky ovocné tvarohové knedlíky.

Nyní zpět k současnosti. Mnohé bruslaře a bruslařky jsi letos překvapil oznámením konce kariéry. Byla to aktuální reakce na tuto sezonu, nebo se to rýsovalo už delší dobu?
Už jsem o tom uvažoval loni, ale druhým místem se mi loučit nechtělo a taky možnost získat titul na maratonské trati v Brně mě hodně lákala. A je to i pro rodinu. Už myslím, že mě postrádali hodně.

Na závodech u nás tě tedy už moc podle tvých slov neuvidíme. Jaké budou podle tebe závody bez tebe? Všichni víme, že jsi ve většině závodů udával tempo, nebudou teď závody pomalejší? Na to se váže otázka. Snažil ses většinou o úniky a sólo jízdou rozhodnout závod. Jmenuj závodníky z naší scény, kteří by tě mohli v únicích zastoupit, nahradit?
To nevím. Nemůžeme jen tak po jedné sezóně tipovat jak bude vypadat ta další… nicméně… Matěj Krupka umí vyhrávat ze samostatných úniků. Matěj Pravda v Popradu ukázal, že se taky nebojí a v bratrech Adltových se možná ukrývá mnohem víc, než si připouštíme. Milan Križan přichází zvolna do nejlepšího závodního věku a u něj bude záležet, jak bude závodit, ale i on umí vyhrát z úniku. Určitě se mezera po mně rychle zaplní, toho se nebojím. Možná závody trošku zpomalí. Možná začnou vypadat víc jako závody týmů, kdo ví.

Aktuálně děláš sportovního trenéra a poradce, sport tedy určitě neopouštíš. Chystáš se na kariéru v „manažerské funkci“ například u svého týmu SSCO Otrokovice, anebo u nějakého jiného týmu? Zkrátka něco málo z tvých plánů do budoucna :o)
Plány do budoucna jsou momentálně rodina a některé talenty, kterým poradím s přípravou. Plány další se nějaké rýsují, ale to nechám zatím ještě být. To třeba za rok bude aktuální.

Tím se také dostáváme k výhledům do budoucnosti. Jak vnímáš aktuálně in-line v ČR? A co ti nejvíce vadí?
To je dotaz, na který jsem odpovídal asi před čtyřmi možná pěti lety, a tehdy to vzbudilo velkou vlnu nevole vůči mně. Ale mé názory to nezmění. Podle mého mínění se u nás zatím moc nezávodí. Pouze v případě, když sem přijede někdo ze zahraničí a školí nás tady až běda. Všem doporučuju, i těm nejmenším, zkusit alespoň jeden závod za sezónu v zahraničí. Je jedno, jestli na dráze nebo na silnici. Tam člověk získá opravdu veliké zkušenosti a zjistí, že závod se tam jede opravdu hodně tvrdě od začátku až do konce.

A čím myslíš, že to konkrétně je? Mají v zahraničí širší základnu, nebo kvalitnější zázemí (dráhy, stezky,…), že závody tam jsou „o třídu jinde“.

Je asi tím vším, co jsi vyjmenoval a v neposlední řadě i historií sportu. U nás se počítá na roky,kdežto například v Německu na desetiletí. Prostě je to provázáno. Základna lidí je síla,která nutí ke stavbě stezek a drah a na těch rostou závodníci tak kvalitní,že při závodech se dějí věci pro nás ne tak známé.

Byl jsi u zrodu českého in-line rychlobruslení. V prvních závodech u nás  jsi nechyběl. Jak bys shrnul a vyhodnotil dění kolem našich závodů za ta léta? Kam se podle tebe ubíráme, co se lepší a co naopak horší?
Lepší se zázemí jednotlivých klubů. Možnosti vybavení i těch nejmenších jsou výrazně širší. Lepší se i přístup závodníků k celé závodní sezóně. Myslím, že se zvětšuje i základna kolečkového rychlobruslení v ČR, na vrcholných akcích je vidět, že se špička pozvolna srovnává. To však nese sebou i to negativum, že závody se stávají pouze sprintem v závěru a málokdy se stane, že někdo může, nebo je schopen balíku odskočit. Už se prostě všichni dost znají, aby někdo někomu dovolil odjet =o).

Dalo by se tedy říct, že bruslí (dejme tomu v první padesátce) stále ti samí lidé? Že se špička sice srovnává, ale nerozrůstá?
No to bych neřekl. Špička se i trochu rozrůstá o lidi, kteří třeba před časem jezdili spíš desetikilometrové závody při LiL Tour a teď jdou vzhůru při půlmaratonech (např. Roman Fišnar), ale i mladíků přibývá (Mirek Pražma, Adam Adlt, Matěj Pravda …) a bude přibývat ještě víc.

A jak by podle tebe měl vypadat seriál závodů z „říše snů“. Přeci jen jsi absolvoval opravdu velký počet nejrůznějších akcí, můžeš se tak směle „zasnít“.
Z říše mých snů by to byl samý maraton, každý prošpikovaný nějakým tím kopcem, a sem tam by se vyskytlo 60km nebo dvojmaraton =o) a některý večer by se jela večerní bodovačka na krátkém silničním okruhu v nějakém větším městě, ale to je z říše mých snů=o). Myslím, že toto téma by vydalo na další rozhovor a ne jen pro jednoho člověka.

Dokázal jsi dvakrát (pokud se nepletu) vyhrát náš nejprestižnější seriál Nestle LifeinLine Tour. Kolik úsilí tě to stálo, a co pro tebe tento seriál znamená?
Seriál je pro mě velmi důležitý, co se týče závodního programu, neboť znamená zatím nejširší konkurenci v tomto sportu u nás. Je pravda, že vítězství v roce 2007 bylo pro mě možná trochu jednodušší, protože to nějak jelo trošku líp než letos. Ale i tehdy přišly momenty, kdy jsem nevěděl co dál. Třeba v Ostravě po pádu.

Myslím si, že všichni bruslaři u nás znají jméno Petr Lochman pod pojmem vynikajícího in-line rychlobruslaře, ale mnozí z nich možná ani nevědí, že jsi býval i cyklistický závodník. Prozraď něco o svém dřívějším sportu. Na jaké úrovni jsi na kole jezdil.
Ale to asi vědí už všichni. Část kariéry jsem prožil v zahraničí a část tady v republice. Měl jsem sen jet Tour de France a některé další velké závody a vyhrát je, ale to se mi nikdy nepodařilo. Většinou jsem byl ten, co plní úkoly v týmu, ale to není stěžování! Ono totiž i toto byla svým způsobem tvrdá prověrka schopností člověka – fyzicky a psychicky. Jen to, že člověk byl většinu roku mimo domov, bylo svým způsobem stresující. Německo, Itálie, Polsko – to byly země, kam mě chléb cyklisty zavál a mnoho dalších při závodění. Určitě přeju každému zažít pocit, když přijíždíte sám do cíle a vidí vás velké množství lidí a vy se podíváte přes rameno a tam daleko daleko nikdo. Je jedno jestli vyhráváte etapu na Vueltě nebo malý závod za humny… prostě v ten moment má ta šílená dřina ohromný smysl.

Závěrem možná vzkaz, nějaká rada dětem, které se pomalu rozjíždějí a potřebují povzbudit dopředu tím správným směrem.
Dětem je potřeba jen vzkázat, že pád je jen dalším krokem k vítězství. Proto se nebojte spadnout, když už to přijde, ale ještě před pádem se učte, jak spadnout, aby se vám to nestávalo často a mohli jste jet právě za vítězstvím. Závod se rozhoduje až v cíli.

Díky moc za rozhovor, přejeme další sportovní úspěchy a mnoho štěstí v životě tobě a tvé rodině.
Díky

(za Svět koleček Lukáš Daněk a Pavel Zajpt)

Exclusivní rozhovory po MČR v 1/2 maratonu

13. září 2009 se v rámci LifeInLine Tour jelo v Plzni Mistrovství ČR v půlmaratonu. Tradičně skvěle obsazený závod byl napínavou podívanou až do samého konce, kdy si to špička „rozdala“ v nervy drásajícím finiši. Přinášíme vám rozhovor s mistrem ČR a celkovým vítězem Matějem Krupkou, vícemistrem Filipem Adltem, dále Miroslavem Pražmou a Adamem Adltem. Pojďte si přečíst, jak vnímají závod naši přední bruslaři.

(P: Pavel Zajpt, autor rozhovorů)

Matěj Krupka (Rollerblade ILA Speedodrom/BZK Slavia Praha)

P: Matěji, mistrovství republiky v půl maratonu, loni těsně druhé místo, letos vítězství, jak to hodnotíš?
 
M: Určitě jsem spokojenej. Řikal jsem si, že když teď trenuju do Číny (pozn.blížící se mistrovství světa v inline speedskatingu) kam odlítám v úterý, tak kdybych už měl vrchol formy na tenhle závod, tak že by to mohlo vyjít.
 
P: Takže si před závodem cítil formu, že je vyladěno do Číny, takže jsi si věřil?
 
M: Tak formu jsem cítil, ale nevím jak na tom byly ostatní. Věřil jsem si, měl jsem podporu týmu, řikal jsem si mohlo by to vyjít, ale člověk nikdy neví co se stane při závodě.
Bylo tady plno silnejch kluků, takže říct to, že jsem věděl, že vyhraju, to nemůžu.
 

P: Našlo by se třeba nějaké jméno, z českejch kluků, kterýho si se obával v dnešním závodě nejvíc?
 
M: Ze začátku, když jsem nevěděl jak se závod pojede, takj sem si říkal, silnej do trháku by mohl být Matěj Pravda, Filip Adlt. Pak i Adam, o tom jsem nevěděl že pojede půlmaraton a zvládnul ho úžasně. 
 
P: Moc ti děkuju, blahopřeju ti k super výsledku, hodně štěstí do Číny, určitě se ti tam bude dařit, máš formu perfektní, blahopřeju a díky moc za rozhovor.
 
M: Díky.
 

Filip Adlt (BO TJ Iguana Žďár nad Sázavou)

Pár minut po dojetí rozhovor s Filipem Adltem druhým mužem letošního mistrovství české republiky v půl maratonu.
 
P: Filipe loni zlato, letos stříbro, jak letošek hodnotíš?
 
F: S druhým místem jsem spokojenej, vzhledem k letošní sezoně, která se mi příliš nedařila.
Kdyby mi někdo před závodem řekl že budu druhej , tak bych to bral, ale potom po přehodnocení průběhu závodu, tak jsem trochu mírně zklamanej.
Protože tady vyhrála týmová taktika, ale beru to. Tým je tým a proto jsem celkově spokojenej.
 
P: Takže chápu to dobře, že během závodu si vycítil, že by to mohlo být možná i na tu obhajobu?
 
F: Šance tam určitě byla. Kdybych skončil druhý s tím že jsem na výhru neměl, tak bych to bral, než takhle, kdy jsem cítil, že ta obhajoba byla docela blízko, tak mě to trochu mrzí. Hlavně i kvůli lidem kteří mi fandili a podporovali mě. Tímto jim chci moc poděkovat, že při mě stáli.
 
P: Každopádně i druhé místo je podle mě super a přijmi gratulaci a závěrem nám prozraď, kde tě ještě letos můžeme viděť. Sezona je skoro u konce.
 
F: Tak určitě bych rád startoval na posledních dvouch Lifeinline závodech v Opavě a v Pardubicích a možná bych se měl objevit v závodě v Račicích, kde sezona inline skončí a pak už se budeme připravovat s týmem na ledě.
 
P: Děkuji moc za rozhovor a ať se ti daří.
 
F: Taky děkuju

 

Mirek Pražma (BZK Slavia Praha)

P: Mirku mistrovství republiky v půl maratonu za námi, řekl bych, že pro tebe dopadlo úspěšně, jak to vidíš ty? 
 
M: Určitě jsem spokojen, dal jsem si před závodem za cíl při téhle konkurenci co tady byla, být do desatého místa celkově, což se povedlo. Věděl jsem, že tým Speedodrom pojede na Matěje Krupku, což se potvrdilo. Nikdo se moc na větrné trati nehnal dopředu, šlo se do společného spurtu, kde jsem nechal všechno a jsem moc spokojen s osmým místem celkově. 

P: Vyhrál jsi celkově juniory, nebyla tato kategorie sice vypsána jako MČR, ale přesto si myslím že pro tebe dobrý výsledek, letos, pokud se nepletu, tak se ti juniory ještě nepodařilo vyhrát?

M: Já jsem moc spokojen, jsem rád za takové umístění. Akorád je mi líto pádu Matěje Pravdy, ale bohužel stává se to, je to závod. 

P: Celkově tedy s republiky v mužích paté místo. Zeptám se tě, jak vysoko ve své dosavadní kariéře řadíš toto umístění?

M: Tento výsledek řadím na první místo a budu se snažit, abych příští rok zopakoval podobný výkon.

P: Ještě na závěr, pár závodů nás ještě letos čeká i když né už určitě tak prestižních. Kde letos ještě plánuješ start?

M: Pojedu na oba poslední závody Lifeinline tour a v Otrokovickém inline poháru. Jedu na celkové umístění v Lifeinline tour na paté místo, tak doufám že to dobře dopadne a zakončím úspěšne tuhle sezonu, která se mi moc nedařila na začátku.
 
P: Ale ke konci je skvělá, blahopřeju ti a ať se ti v dosavadní formě podaří dobře dojet i zbytek letošní sezony a děkuji ti za rozhovor.
 
M: Taky děkuju.
 

Adam Adlt (BO TJ Iguana Žďár nad Sázavou)

 
P: Máme za sebou mistrovský závod, jak určitě víš, hovořilo se o tobě před závodem, jako o jednom z možných favoritů, tak se tě zeptám jak si tuhle pozici vnímal?
 
A: Já myslím že jsem nebyl farotit, alespoň jsem si tak nepřipadal. V Čechách je určitě mnohem víc lepších lidí než jsem já. 
 
P: A jak by jsi hodnotil závod, co tvoje taktika?
 
A: Měl jsem za cíl udržet se co nejdéle s hlavní skupinou, popřípadě nějaký útok, ale věděl jsem, že to dnes nebude jednoduché.
 
P: A k vývoji závodu, myslíš že tam byla tedy nějaká ta šance na útok?

A: Jelo nás strašně moc lidí v prvním balíků, vůbec se to nechtělo roztrhat. Rollerblade to zkoušel , ale ani jim to nešlo. Na téhle trati se nedalo dnes ujet. Párkrát jsem to zkoušel. Jednou s Matějem Pravdou, ale po chvíli jsme to vzdali, nemělo to dnes cenu.
 
P: Ty jsi měl na trati pád. V jaké části závodu to bylo a jak moc podle tebe to ovlivnilo tvůj výsledek?
 
A:  Bylo to dvě kola před koncem, ťukl jsem se s Petrem Lochmanem, ale hned jsem se zvedl a ještě před otočkou jsem je dojel, takže myslím že to nebylo zas tak vážný a že to neovlivnilo moje umístění.
 
P: Když přejdeme pryč od dnešního závodu. Patříš letos mezi tradiční vítěze na desetikilometrové trati. Uvidíme tě letos ještě na nějaké desítce, kde potvrdíš svoji letošní dominanci na této trati?
 
A: Desítku pojedu v Opavě a v Pardubicích a v Račicích půl maraton.
 
P: Moc díky za rozhovor a ať se ti daří v závodech stejně tak dobře, jak se ti dařilo doposud.
 
A:
Taky děkuji za rozhovor.

Na závěr jen dodáme, že MČR bylo povedené. Opět tedy zlobila časomíra, ale organizačně šlo o výborný závod. Je třeba také pochválit velký display, jako ukazatel kol.

Adam Adlt

Adam Adlt – Závodník v barvách klubu Iguana Ždár nad Sázavou, pravidelně se umisťující na prvních postech na desetikilometrové trati. Letos poprvé absolvoval Mistrovství Evropy v belgickém Oostende. Škoda pádu, který ho připravil o lepší umístění. Adam bude dozajista horké želízko v ohni pro příští roky. Takže šestnáct otázek dnes pro Adama.

Oblíbená muzika: Hip Hop, POP
Nejlepší trať: asi Ostrava a Plzeň (LifeInLine)
Můj závodní set: bota-Powerslide C6, rám-CORE XXX 4x100mm, kolečka-Matter Wheels
Můj vzor: Harry Vogel, Jore Van Den Berghe, Alexis Contin

Adame, jsi připravený? Odkdy jezdíš na inlinech?
S bruslením jsem začal, už když mi bylo 8 let, ale konkrétně inline se věnuji tak 3 roky.

Byl tvým prvním týmem Iguana Žďár?
Už ani nevím, jak se jmenoval můj první tým, ale byl to ten stejný jako je teď, akorát se jinak jmenuje.

Spoustu bruslařů začínalo jiným sportem, jak jsi na tom ty?
Bruslení je můj první a doufám, že i poslední sport. Chtěl jsem jezdit na lyžích, ale bruslení mě lákalo víc.

Tvůj bratr Filip stejně jako ty závodí a obsazuje přední pozice. Panuje v závodech bratrská rivalita?
Zatím jsme proti sobě nejeli moc závodů. Mám pocit, že 3. Letos nás můžete vidět spolu na MČR v Plzni

Letos ses zúčastnil ME v Belgii, jak se ti závod líbil? Jaké to je závodit na evropské úrovni?
Je to něco úžasného! Je to hrozně velká zkušenost. Doufám, že to nebylo moje poslední ME a závodit proti evropské špičce? To se fakt nedá 😀

Byl závod, co se týče organizace a kvality tratě hodně odlišný od závodů v České republice?
Kvalitu tratě můžu posoudit jenom na dráze a na ‘‘sinici‘‘, protože maraton jsem nejel. Organizaci tam mají určitě mnohem lepší než tady v Čr.Mají vše propracované do detailu.

Povíš nám něco bližšího o výše už zmíněném pádu?
Byl to můj předposlední Finálový závod na 10km bodovačku. Moje taktika byla držet se spíše vzadu a nehnat se zbytečně pro body,protože ve finále se to fakt nedá:-D zhruba po 3km jsem si řekl,že bych mohl jít víc dopředu a zrovna přede mnou spadnul Francouz. Chtěl jsem ho ještě přeskočit,ale už to nešlo.Přeze mě spadnul ještě Maďar,který se rychle zvednul a snažil se dojet hlavní pole.Já jsem se o to ani nepokoušel….

Necháš nás nahlédnout do své tréninkové kuchyně? Jaký je tvůj tréninkový program?
Trénujeme hlavně na bruslích a kole. Občas běháme a posilujeme…

Jak trénuješ v zimě? A kolik kilometrů za sezonu najezdíš?
V zimě trénujeme na rybníku a samozřejmě běháme, posilujeme…párkrát za sezónu jedeme do zahraničí na závody. A vůbec netuším, kolik kilometrů najezdím za sezony.

Matěj Krupka nám prozradil, že jejich hlavním tréninkovým prostředkem vyjma bruslí je běh a posilování. Většina závodníků prý najíždí objem na kole. Jak je to u Tebe?
Ano na kole trénujeme hodně. Myslím, že je to velmi dobrý trénink, ale kolo není jediné, co děláme.

Na závodech tě vídáme ve společnosti krásné slečny , povíš nám o ní něco bližšího?
:-D:-D S krásnou slečnou určitě souhlasím. No určitě je to pro mě velká podpora!! Bohužel jsme od sebe tak daleko. Snad se to časem změní, každopádně si jí moc vážím!!

Podporuje Tě rodina v závodění?
Rodina je pro mě také velká podpora. Nevím, jak bych to bez ní zvládnul…

A co o prázdninách? Jezdíš někam na dovolenou, nebo jenom trénuješ?
ME v Belgii bych mohl brát jako dovolenou :-D. Bohužel nemáme moc volného času jezdit někam k moři a užívat si…Toto je jediná věc co mi tento sport bere. Málo volného času!!

Co byl tvůj největší úspěch a naopak největší „propadák“ dosavadní kariéry?

Určitě jako největší úspěch beru to, že jsem se dostal na ME a tam můj největší úspěch byl 14. místo na 3000m bodovačku na dráze. Největší propadák? To doufám, že žádný velký propadák nebyl…Jsem spokojený se svými výsledky. Až na Life in Line Praha 2009 tam se mi moc nedařilo, ale hlavně kvůli zdravotním problémům.

Kdyby bylo inline bruslení zařazeno do programu olympijských her, lákala by tě víc letní, nebo zimní olympiáda?
Byl bych moc rád, když by se inline dostalo na olympijské hry, ale moc tomu nevěřím. Každopádně by mě určitě lákala více letní olympiáda.

A na závěr, jaké máš cíle pro příští sezonu?
Zatím nevím. Nepřemýšlím nad příští sezónou. Jediné co prozradím je, že mě lidi mohou vidět pravidelně na 1/2 maratonech. Necháme se překvapit, jak to všechno bude. Hlavní je pro mě být zdravý!!!

TD

Miroslav Pražma

(16 otázek pro…) Miroslav Pražma – sedmnáctiletý závodník ve službách BZK Praha, kterého můžeme potkat téměř na všech závodech v České republice a i na některých v zahraničí. Mirek jezdí půlmaratón, a v konkurenci, která se stále rozrůstá, dosahuje výborných výsledků.



Oblíbená muzika :
Různě. Většinou pop nebo rock, ale i třeba hip-hop.
Nejlepší trať : Napajedla.
Můj závodní set : Powersilde C4 bota, rám Cado-Motus 4×110, nejraději kolečka Matter Juice/Image 110mm
Můj vzor : Joey Mantia, Bart Swings, Wouter Hebbrecht. Z holek třeba Cecilia Baena nebo Mareike Thum.

Mirku na úvod. Kdy jsi začal s inline bruslením?
Co se týče fitness bruslení, tak celkem brzo. Mohlo mi být tak 6.

A proč brusle, jak ses k nim dostal?
Ani už nevím, myslím, že to byl dárek k narozkám.

Jsi bruslař tělem i duší, nebo děláš ještě nějaký jiný sport?
Ostatní jen tak rekreačně. Sem tam navštívím běžecké závody nebo si zahraju fotbálek. Jinak jsem věrný svým bruslím.

Kdy se ti začalo dařit? Kdy ses začal objevovat na předních místech ve výsledcích? Nebo jsi tam byl už od začátku?
Tak pomyslným zlomem bylo asi loňské MČR v půlmaratonu v Brně. Od té doby jsem si začal víc věřit.

Kolikrát do týdne trénuješ? Kolik z těchto tréninků jsou na bruslích a kolik v běhu apod.?
V současné době trénuji 4-5x týdně. Podle toho kolik závodů je o víkendu. Z toho jeden trénink činí běhání. 😉

Máš radši české, nebo zahraniční závody? Říká se, že zahraniční závody jsou ohledně povrchu kvalitnější, jaký na to máš názor ty?
Co se týče dráhy tak určitě. Dráhové závody v cizině jsou brány prestižněji, mají tam tradici a podle toho se tam zkvalitňují podmínky. V zahraničí je opravdu mnoho pěkných drah či okruhů na kterých je radost závodit. Např. Gross Gerau či Gera. U nás bohužel rozvoj závodění na dráze stagnuje a je u nás pouze jediná bezpečná dráha(Benátky). Je to škoda, protože pokud se in-line rychlobruslení dostane na OH, budou to právě dráhové závody, které svou atraktivitou přitáhnou diváky a fanoušky.
Co se týče závodů silničních, je třeba smeknout před pořadateli obou hlavních seriálů v ČR. Troufám si říct, že mnohé závody v ČR předčí kvalitou povrchu ty zahraniční. Lidé co na diskuzích nadávají na povrch, by si měli v prvé řadě zkusit závod v zahraničí, kde nejsou nějakou obrovskou raritou kostky, koleje a podobně.

Jaký byl letošní WIC v Ostravě? Byl to tvůj první závod na Světové scéně? Bylo na něm něco, na co budeš vzpomínat?

Co se týče závodů ve Světovém poháru, byl to můj první závod. Závod se mi líbil, jen chyběla větší účast na tak velký závod. Atmosféra byla pěkná a doufám, že se závod WIC podaří v Ostravě uspořádat i příští rok. Osobní dojmy bohužel moc pozitivní nejsou. S druhou skupinou se nám sice po zdařilé spolupráci podařilo dotáhnout špici, ale 3 kola před koncem jsem již nevydržel nástup a odpadl.

Ve svém startovním poli nemáš žádného týmového kolegu. Jezdíš sám za sebe, nebo se vždycky najde někdo, s kým spolupracuješ?

V současné době již kolegy mám, ale za mého působení v DDM jsem spolupracoval zejména s Matějem Pravdou.

Jaká panuje nálada při závodě v pelotonu?
Nálada před startem je nervózní, vše zlomí až startovní výstřel. Pak už se jen jede a čeká, kdo co vymyslí. Bohužel někdy nen daleko ani k zákeřnostem či sprostým slovům. Lidé co se nefér věcí dopouští by měli být potrestáni, což u nás moc není ošetřeno.

V loňském roce jsi jel v Kladně závod na fitnessových bruslích, jaký pro Tebe byl první přechod z vysoké boty na nízkou a naopak z nízké boty do vysoké?
Loňský závod na „fitneskách“ byl spíš z recese a dlouhé chvíle. První přechod na speedy byl příjemný. Najednou to jelo rychle a člověku se to zalíbí. První pád však na sebe nenechal dlouho čekat. 😀 Přechod v opačném gardu je sice zpomalení, ale člověk se aspoň musí při závodě víc snažit.

Co si myslíš o zařazení inline bruslení na LOH?
Myslím, že když mohly být na olympiádě jachty, tak proč ne brusle? Bruslení je atraktivní sport, který má co nabídnout. Doufám, že se brusle na LOH dostanou a i já budu mít jednou šanci se o olympiádu poprat, kdo ví?

Jak zvládáš školu s tréninky?
Bohužel nejde dělat obojí na 100%. Někdy musí ustoupit brusle, jindy zas škola. Ne vždy je škola k mým aktivitám na bruslích vstřícná, ale to se nedá nic dělat. Snažím se to zvládat.

Co ty a koníčky (vyjma sportu)?
Rád se sejdu jen tak s kamarády nebo se projedu na kole.

Jak bys motivoval začínající závodníky? Co motivuje Tebe?
Tak když člověk hodně natrénuje, může dokázat hodně. Hlavně se nikdy nezlomit a věřit, i když to někdy není snadné. Mě nyní motivuje dostat se na ME, což se bohužel letos nepovedlo, budu trénovat víc a zkusím to příště.

Jaký máš vysněný cíl?
Tak senzační by bylo dostat se na olympiádu či MS, to jsou mé vysněné cíle. Snad se někdy aspoň jeden z nich podaří.

TD

Matěj Krupka

(16 otázek pro…) Několikanásobný mistr České republiky patří mezi českou rychlobruslařskou špičku. Jako jediný Čech se stal členem mezinárodního týmu – Rollerblade ILA Speedodrom – a rok od roku začíná stále výrazněji atakovat přední pozice v závodech Světového poháru.

Rychlé info

Oblíbená muzika: Muzikály, klasika – na uklidnění a dále všechno co mě jakkoliv zaujme.

Nejlepší trať: Všechny tratě v Berlíně, nejradši jarní půlmaraton,

Můj závodní set : Bota Mariani, rám Rollerblade Fly 3*110 1*100, kolečka podle závodu.

  Můj vzor: Felix Rijhnen – několikanásobný mistr Německa a medailista z MEJ.

Matěji, taková tradiční otázka na začátek. Jak dlouho se věnuješ inline bruslení?
Teď bruslím šestým rokem. Začal jsem v lednu 2003 s short trackem a v létě potom s in-line.

Kdo Tě k tomuto sportu přivedl?
Jako odmalička jsem se učil tak nějak bruslit, takže to rodiče. A později k závodnímu bruslení také rodiče.

Jaké byly začátky? Začínal jsi na vysoké, nebo rovnou na nízké botě?
Můj první půlmaratón v Rakouském Zöbernu jsem jel ještě na fitness bruslích s 76mm kolečky, ale když jsem pak začal trénovat, tak jsem si pořídil „polovysoké“ brusle Bauer, takže na závodních bruslích jsem hned nezačínal.

Provozoval jsi i jiné sporty, nebo brusle byly vždy číslo jedna?
Než jsem objevil bruslení, tak jsem hrál závodně šest let floorball. Potom chvíli obojí a nakonec vyhrálo bruslení. V dětství jsem ještě zkoušel tenis, ale ten mě neoslovil.

Před dvěma lety ses stal členem týmu, dnes známého jako Rollerblade ILA Speedodrom, změnilo se tím pro Tebe něco?
Určitě. Kromě možnosti naučit se úplně nový styl závodění v týmu jsem hlavně dostal možnost ukazovat se více v zahraniční komunitě bruslařů a dostat se tak mezi ně a objevit nové přátele.

Trénuješ s oběma týmy? Pokud ano, jsou skladby tréninků rozdílné?
Trénuji celý rok s mým klubem BZK Praha, jen občas jedu do Vídně, kde se zapojím do tréninku s částí našeho týmu. Tréninkové plány se liší hodně. V BZK je hlavním sportem short track, takže letní sezóna je vlastně „jen“ příprava na tu zimní. Ve Vídni je to přesně naopak, tam je hlavní letní sezóna a v zimě se nabírají objemy převážně na kole.

Co zahrnuje bruslařská příprava? Jde jen o brusle a kolo? A jak často trénuješ, abys měl takové výsledky, jako máš? Kolik kilometrů za rok najezdíš?
Kromě bruslení jde u nás hlavně o běh a posilování. Kolo spíš okrajově, což je i trochu škoda, protože většina bruslařů nabírá objemy právě na kole a vedle bruslení je to jejich nejčastější činnost. Když to jde, tak trénuji každý den a teď po maturitě někdy i dvakrát denně. Během jedné sezóny nabruslíme tak něco kolem 2000km.

Když končíš „inlinovou“ sezonu, téměř hned přecházíš do „shorttrackové“, což je asi dost náročné, kdy máš jako bruslař svoje odpočinkové období?
Já jsem si od trenéra vyžádal výjimku a můžu bruslit na suchu vlastně až do konce září, kdy je Berlínský maraton. Po něm už naplno začínám na ledě. Ostatní začínají s ledem vlastně už od prázdnin. Volno jsem si ještě do loňska dělal spíš sám – týden v létě o prázdninách jsem jezdil na tábor a týden v zimě na hory. Mezi sezonami je času málo. Letos se o prázdninách chci co nejlépe připravit na ME, takže nikam nejedu, takže si volno nechám asi až po sezoně.

Kde tě víc baví závodit na dráze nebo na silnici? Popř. na maratonské, nebo půlmaratonské trati?
Určitě nejzajímavější jsou závody na dráze. Tam je to jak náročné a tvrdé, tak zábavné, ale nejlépe se tam ukáže, jak kdo umí bruslit a závodit.

Letos jsi byl jediným českým účastníkem v závodě „Tří drah“ ve Francii. Neměl jsi tam nikoho z týmu, byl závod těžší? Proběhla mezi Tebou a ostatními bruslaři v některém ze závodů nějaká spolupráce?
Jak bylo řečeno, byl jsem tam sám, takže jsem s nikým spolupracovat ani nemohl. Na jednu stranu jsem neměl žádnou podporu od kolegů, ale na druhou stranu jsem byl spíš rád, že jsem si mohl zkusit co dokážu sám. A také je jednodušší se někde „schovat“, když jsem sám, než když jsem s týmem. A toho se dá také využít.

Preferuješ nějakou značku bruslí, nebo zůstáváš věrný Rollerbladu?
Se svými botami Mariani jsem spokojen. S Rollerblade byl letos trochu ohledně bruslí problém, takže Rollerblade nemám a proto určitě dávám přednost botám na míru, ale např. předloňský model jsem si opravdu ze všech továrních bot oblíbil nejvíc.

Z jakého doposud zajetého výsledku máš největší radost?
Asi z loňského Berlínského maratonu, kde jsem poprvé dojel s první skupinou a ještě ve skvělém čase. Velikou radost mám také teď z čerstvého druhého místa z Berlínského Firmen lauf, který je součástí německého seriálu GBC. Byl to můj první medailový závod v Německu. Bohužel neplatný kvůli špatné registrac a následné diskvalifikaci. Ale pocit mi zůstane navždy.

Škola x trénink. Dvě bezpochyby časově i fyzicky náročné věci. Ty máš za sebou úspěšně složenou maturitní zkoušku, je těžké spojit učení s tréninkem?
Tak určitě jsem se snažil školu nezanedbávat, ale asi jsem se také mohl učit víc. Ze školy rovnou na trénink bylo velice časté a docela náročné, ale když člověk něco chce, tak se musí holt snažit. A bruslení jsem kvůli škole zanedbával jen o „svaťáku“, kdy jsem si chodil jen na kolo nebo zaběhat, abych nemusel nikam moc dojíždět. To jsem šel na trénink s klubem jen jednou.

Zbývá Ti ještě nějaký volný čas? A čím ho naplňuješ? Koníčky, posezení s přáteli, nebo jen relaxací?
Ale jo, zbývá. Jak toho má člověk hodně, tak se časem naučí s časem hospodařit a využít ho do poslední minuty. Určitě se snažím relaxovat, ale nejvíc času věnuju asi přítelkyni a koníčkům. Na přátele např. ze školy bohužel moc času nezbývá a je mi to líto, ale člověk sportu musí něco obětovat. A když mě kamarádi berou jen jako občasného účastníka akcí, tak s tím naštěstí není problém.

Máš nějaké motto, válečný pokřik, zkrátka něco co tě povzbudí?
Motto asi ani nemám, ale hrozně mě umí povzbudit hudba. Podle nálady volím žánry i interprety a když najdu tu správnou kombinaci, tak je to opravdu nenahraditelné.

Co je tvým vysněným cílem?
No určitě šťastný a spokojený život, ale v bruslení bych se rád dostal někdy aspoň na úroveň evropské špičky a bojovat o medaile na ME a MS. A také aby už konečně přijali in-line na Olympijské hry.

TD