Závodů se zúčastnila i minivýprava závodníků našeho klubu. Je pro nás rovněž velkou ctí že Martin Kuchař byl nominován na závod Českým svazem kolečkového bruslení a reprezentoval tak zároveň i Českou republiku.

I přes optimistická předzávodní očekávání se však závod našim závodníkům nevydařil podle představ. V nejobsazenější kategorii M40 se nejlépe umístil právě Martin Kuchař, který skončil na celkovém 17. místě časem (01:13:52.39). Na celkovém 24. místě pak dojel Jaroslav Zíka v čase (01:13:53.32). Člen širšího Winjay ISC Praha týmu na německý pohár, Tomáš Kalivoda, dokončil závod na konečném 26. místě(01:13:56.15).

Vítězem závodu se stal Michele Cicognani z Itálie v čase (01:13:50.72).

V kategorii M50 se na startu objevil také český zástupce Milan Jeřábek (Sokol Šumperk), který obsadil celkové 12. místo časem (01:16:27.42). Vítězem této kategorie se stal Hernan Diaz z USA časem (01:16:25.74).

Výsledky: http://my1.raceresult.com/details/index.php?page=4&eventid=9538&lang=en

• Yann Guyader (FRA)
• Cecilia Baena Guyader (COL)
• Elio Cuncu (IT)
• Giacomo Cuncu (IT)
• Julien Levrard (FRA)
• Nicolas Pelloquin (FRA)
• Paola Serrano (COL)

Hlavním sponzorem je stejnojmenný francouzský výrobce celokarbonových rámů.  Největším překvapením pak je přechod Yanna Guyadera a jeho manželky Cecilie z týme Powerslide Matter, kde dlouhodobě působili.

Rozhovor s Guyaderem o odchodu z Powerslide Matter týmu a o jeho dalším směřování přinesl Rollerenligne.com.

Vítězové a poražení

Yeosu bylo po této stránce plné překvapení. Snad největším poraženým se stal Joey Mantía, který přes svou pověst dokázal získat jedinou bronzovou medaili. V jednom z rozhovorů však Mantía přiznal chyby v tréninku, i to, že již zkoušel ledové bruslení, z něhož přechod zřejmě tak dobře nezvládnul. Jak sám přiznal, nejde dělat obojí na výborné úrovni. Přesto prohlásil, že příští rok v Římě chce svou pozici dobýt znovu. Ostatně celý americký tým velmi ustoupil ze svých pozic ve světě in-line. Snad jde pouze o přechodnou záležitost – jak jsme již říkali, na poslední chvíli odřeklo účast na MS několik největších amerických nadějí kvůli finanční krizi.

Více se očekávalo jistě i od Italů, kteří i mezi Evropany ztratili svou dříve neotřesitelnou pozici. Letos je v bodování národů předstihli jak Belgičané, tak Francouzi. V Itálii se na toto téma rozhořela velká diskuse (to je vidět i na italských blozích), protože trend ústupu z pozic nejsilnějších Evropanů je dlouhodobější. Mnozí vidí problém v jen málo funkční italské federaci, která přestala klást důraz na kvalitní přípravu zejména seniorské reprezentace.

Pravděpodobně tyto dvě země se nejčastěji skloňují jako největší poražení letošního MS.

Naopak těch, kterým se dal palec nahoru, je více. Hvězdou šampionátu se stala Korejka Hyo Sook Woo se čtyřmi tituly, kromě zmiňovaných kolumbijských reprezentantů, kteří neměli ve svém týmu žádnou výraznou slabinu a co závodník, to výborný výsledek, je potřeba zmínit i některé výborné individuální výkony např. Novozélanďanů (Peter Michael, Scott Alridge), Venezuelanky Sandry Bulevas, ale i Belgičana Barta Swingse, který však neodjížděl z Koreje maximálně spokojený. V sezóně se totiž jevil jako téměř neporazitelný, jeho věčný rival Yan Guyader povětšinou odcházel poražený, ale na MS dokázalo hned několik Evropanů právě Barta porazit. Nicméně v Bartův prospěch hovoří zejména jeho mládí (je mu teprve 20 let) a určitě neřekl své poslední slovo.

V ženách vládly na dráze převážně Korejky. Zejména mezi juniorkami byla situace jednoznačná – ostatně je tomu podobně i v jiných sportech, v nichž asijské národy dominují. V juniorských kategoriích je výrazná jejich silná převaha, v seniorských se pak síly už vyrovnávají.  Na silnici však už závodnice Koreje tak silné nebyly a zde jasně dominovaly Kolumbijky, spolu s dalšímu závodnicem Jižní Ameriky. Ve stínu vítězů tentokrát zůstala Kelly Martinez, která hodně pracovala pro tým, ale z MS si žádnou medaili neveze. Nedařilo se ani známé novozélandské závodnici Nicolle Begg, jejíž letošní umístění je její nejhorší v kariéře. Za svým stínem zůstaly i individuální výkony německých závodnic. Třetí místa ve štafetách na trochu rozpačitém výkonu Němek asi moc nezměnila.

Srovnání Evropy a zbytku světa bylo nejlépe vidět v mužské kategorii, kde Evropa (Belgie, Francie) hrála velmi slušnou roli. Vždyť mezi překvapení turnaje se kromě francouzských stálic a belgického šampiona jistě řadí i Holanďané Crispijn Ariens a Michel Mulder. To je dobrá zpráva pro naše seniory – v Evropě se mezi muži jezdí závody na té světové úrovni.

Rekordy

V Yeosu padlo celkem 7 světových rekordů – 5 na dráze a dva na silničním technickém okruhu. Nejvíce adrenailu na sebe jistě vždy váže dobývání sprinterského Olympu. To se tentokrát podařilo letos výborně jezdícímu Španělovi Iosebu Fernandezovi, který se časem 16,181 na 200 m na silnici stal nejrychlejším mužem v historii. Překonal tak rekord Gregoria Duggenta z roku 2006 o 21 setin vteřiny. Paradoxem je, že tohoto rekordu dosáhl v kvalifikaci a ve finále už se mu nepodařil stejný kousek a zůstala na něj bramborová medaile.

Další rekord ve sprintech padl na trati 500 m na dráze. Jeho novým držitelem je Andres Muňoz výkonem 40,514. O pouhé tři setiny vteřiny překonal rekord z roku 2009 (Lo Wei Lin – Tchajwan).

Na MS padl také jeden z legendárních světových rekordů – 1000 m mužů na dráze. Scott Alridge (NZL) překonal totiž časem 1:21,872 rekord Leona Botera z roku 1988! o více než 1 vteřinu.

Na vytrvalostních tratích padl rekord na dráze v závodě mužů na 10 000m bodovacích/vyřazovacích. Patzi Peula (ESP) sebral časem 14:34,018 B. Swingsovi rekord z roku 2009 z Hainingu. Je sice pravda, že Bart zajel již i lepší výkon, který však nemohl být uznán jako světový rekord.

Dalším rekordem, opět v kategorii mužů je čas 22:11,668 s na 15 000 vyřazovacích na dráze. Jeho držitelem je další novozélandský vytrvalec Peter Michael. Hranici tak posunul oproti stávajícímu rekordu J. Mantii z roku 2009 o neuvěřitelných 21 vteřin.

Ženské rekordy se držely pevněji, překonat je dokázala pouze na sprinterských tratích Jercy Puelo (COL). Nejprve na dráze zajela na trati 300 m čas 25,245 s a poté si ještě vylepšila skóre novým světovým rekordem na 200 m na silnici, kdy se jako první žena vůbec dostala pod hranicic 18 s. Nový rekord má hodnotu 17:830 s. Pod 18vteřinovou hranici se ale spolu s ní v Yeosu dostala ještě korejská závodnice Yi Seul An (17,994).

Při překonávání rekordů se opět prokázalo, že ve sprinterských disciplínách padají rekordy nikoli ve finále, ale v kvalifikacích. Ani jeden rekord na sprintu nebyl vytvořený ve finále. Yeosu potvrdilo, že díky novým materiálům a především i díky zlepšení techniky bruslařů se kolečkové bruslení zrychluje. Tento trend je patrný zejména v kategorii mužů, kde postupně dozrávají ti, kterým se dostalo správné výuky na in-linech již v dětství. Dřívější rekordmani totiž povětšinou vycházeli ještě ze školy bruslení na quadech.

MS skončilo

Podle ohlasů ze zahraničí se korejské MS vydařilo po všech stránkách. Organizačně perfektně zvládnutý závod, výsledkový servis fungoval dobře, jedničku MS dostalo i za přímé přenosy ze všech závodních dnů. Sledovansot byla prý poměrně vysoká, internetové vysílání šlo do celého světa. A to je pro propagaci in-line asi ta nejlepší zpráva.

Tabulka národů:

Co se dá zatím vyčíst z výsledků, popř. vidět z TV přenosů. Závody jsou velmi zajímavé, není zde nikdo za absolutní hvězdu své kategorie – vítězové jsou různí. Snad jen korejská závodnice Hyo Sook Woo (KOR), Jercy Puello (COL) – seniorské závodnice, nebo Pedro Causil (COL) mezi seniory jsou výraznými osobnostmi stávající části MS. Závodníky, kteří svým výkonem diváky zaujali, je ale mnohem víc – špička těch nejlepších se rozšiřuje.

Překvapivě dobře si vedou v kategorii mužů reprezentanti Nového Zélandu, podobně na sebe upozornil i Bart Swings z Belgie. Poněkud ve stínu ostatních zatím zůstávají oproti předpokladům zástupci USA a Itálie.

Letošní MS ve zkratce:

- je zde 40 účastnických zemí z pěti kontinentů, z toho 14 evropských, 13 asijských, 8 amerických, 3 africké a 2 zástupci Oceánie. Nováčky jsou Malajsie a Uganda. V loňském roce bylo v Guarne na MS 37 zemí, nejpočetnější MS se konalo v roce 2008 ve španělském Gijonu, kde jsme měli také našeho zástupce.

- celkem je zde 373 závodníků

- prvenství v počtu závodníků získal překvapivě Tchajwan (30 závodníků), dále následují domácí Korejci, Kolumbie, Spojené státy (všichni 25 účastníků) a Itálie (19) a počty překvapují i týmy Íránu (16) a Indonésie (16).

- podle nových regulí se sejdou v kategorii Juniorů závodníci 15-19letí

- poprvé v historii nebude maratón součástí programu MS

- evropští zástupci jsou vidět zejména v mužské kategorii, v ženách a juniorkách dominují závodnice Asie a Ameriky

- stejně jako tomu bylo v Evropě, i z Koreje máme možnost sledovat všechny závody živě přes internet. To je velký krok v popularizaci in-line sportu.

Druhý den dráhové části šampionátu patřil sprintům na 500 m a atraktivnímu závodu s bodováním a vyřazováním v po sobě následujících kolech. Sprintů se v relativně chladném počasí zúčastnili Matěj Pravda a Ondra Suchý.

Postupový klíč pro juniory dával šanci i šesti závodníkům s nejlepšími časy na postup do čtvrtfinále. Bohužel Matějovi se závod po taktické stránce nepovedl a přestože v rozjížďce skončil třetí, jeho čas 47,609 s postup neznamenal.

Senioři měli své rozjížďky velmi silné, protože většina bruslařsky vyspělých zemi staví na tyto závody specialisty sprintery. Na to bohužel doplatil Ondra, který ve velice silné rozjížďce startoval z páté pozice a během dvou a půl kola závodu sice kontakt s čelem neztratil, ale místo na předjetí a vylepšení pozice nenašel. Jeho čas 45,570 s znamenal stejně jako u Matěje celkové 19. místo v klasifikaci této tratě.

V krásných a dramatických finálových jízdách na zdejší technicky náročné parabolické dráze získali tituly mistrů Evropy Laethisia Schimek (GER) v juniorkách A za čas 47,377 s,  Jore van den Berghe (BEL)  mezi juniory A (44,450 s),  Jana Gegner(GER) v seniorkách (47,193 s) a domácí Ronald Mulder mezi seniory v čase 43,096 s.

Večerní dlouhý závod  na 10000 m bodovací/vyřazovací patří k nejatraktivnějším závodům šampionátu. Bývá to velice rychlý závod, ve kterém na čele bojují závodníci o body a v následujícím kole je poslední závodník vyřazován. Pro diváky atraktivní podívaná. Poměrně málo početné startovní pole juniorek  zpočátku nejezdilo nijak rychlým tempem, ale postupně se závod zrychloval a mnohé závodnice tempo neuvisely. Skvělého výsledku v tomto závodě dosáhla polská reprezentantka Paulina Kowalik, která dojela do cíle na pátém místě. Vítězkou se stala Italka Sofia D´Annibale.

V juniorech ukázal Matěj Pravda své zrychlení ve vyřazovacích sprintech a nechal za sebou několik papírově silnějších soupeřů. V tomto typu závodu, který se nejezdí nikde jinde než na ME obsadil nakonec solidní 20. místo. Zvítězil domácí reprezentant Ruurd Dijkstra, čas závodu byl 16:13,773 min.

Bart Swing sbíral body jak houby po dešti

V kategorii žen jsme viděli opět nebývale atraktivní závod s četnými úniky pro body a tvrdými souboji ve vyřazovacích kolech. Smůlu měla francouzská závodnice L. le Bihan, která přišla o své body zaručující medaili v posledním vyřazování. Vítězkou se stala Italka Arianna Arcidiacono, čas závodu 17:47,443 min.

Na startu závodu seniorů se sešlo 29 mužů a všichni byli zvědaví na bodovačkového fenoména posledních šampionátů Barta Swingse. Do závodu nastoupili i oba naši zástupci Matěj Krupka a Ondřej Suchý. Na Matějovi byla zpočátku vidět opatrnost po včerejším pádu, ale po několika kolech se jí zbavil a pohyboval se v poli, jezdícího rychlostí okolo 38 km/h, zkušeně. Ondra jezdil na konci pole a těžil ze své šikovnosti v cílové rovince. Po zrychlení čela závodu se začalo pole trhat a Matěj byl vyřazen na 24. místě, Ondra pak předjel ještě dva portugalské závodníky než byl také vyřazen na 21. místě. Na čele mezitím Bart Swing sbíral body jak houby po dešti a na jeho stíhání či snaze o získání více bodů se vyčerpalo několik i dobře spolupracujících týmů. Yann Guyader, Fabio Francolini i Francisco Peula za vydatné podpory svých kolegů jen stěží belgickému suverénovi konkurovali a v cíli měl druhý Guyader polovinu bodů co vítězný Belgičan. Poslední vyřazování se stalo osudným i Španělovi Peulovi, který spolu s vyřazením přišel i o osm bodů, které by zaručovaly medaili.  Nádherný a rychlý závod se jel v čase 15.44,719, což je průměrná rychlost těsně pod 39 km/h. Toto tempo bylo schopno vydržet jen asi 10 nejlepších, ostatní byli vyřazováni po odpadnutí z hlavního pole.

Fotografie z prvního dne ME v Heerde 2011 zde.

Silniční část MEJ začíná

Na netradičním, velmi technicky postaveném okruhu dnes 20. 7. začal program silniční části MEJ. A jak jinak, začínalo se rozjížďkami na 200 m. Závody byly posunuty o téměř hodinu, protože trať byla po nočním dešti mokrá a jak se jury rozhodla, na takto náročné dráze se na mokru nedaly sprinty jet.

Rozjížďky byly poznamenány řadou diskvalifikací. Hned v úvodu v juniorkách B vypadal např. největší kandidátka na zlat Alicia Gutermuth, která přesáhla bruslí až za čáru vymezující trať. Ovšem nebyla zdaleka jediná. Diskvalifikace postihla i našeho juniora B Adama Adlta, který zajel celkově 13. nejrychlejší čas. Bohužel i on přešel bruslí přes čáru.

Ostatní naši závodníci si na nejkratším sprintu vedli dle předpokladů, trať si vyzkoušeli v rychlém tempu a jejich odstupy od špičky, zejména u kadetů, nebyly nijak veliké. Program pokračuje odpoledne finále na 200m a pak se oproti programu pojedou ještě rozjížďky na dlouhé tratě. Jak totiž rozhodl hlavní rozhodčí po poněkud bouřlivé debatě s trenéry, není trať schopná bezpečně pojmout víc než 20 závodníků najednou.

Do finále bude postupovat vždy maximálně 10 lidí ze 2 rozjížděk v každé kategorii. I tak budou ovšem závody na dlouhých tratí hodně zajímavé.

Jak se totiž ukázalo, okruh měří cca kolem 315 m, což je extrémně krátký silniční okruh. Navíc s dvěma hodně náročnými zatáčkami a nevelkým místem kolem. Budou zde tedy rozhodovat především technické dovednosti závodníků, aneb jak dokáží zvládat v rychlosti prudké změny směru apod.

Takovou perličkou na závěr dopoledne může být odpověď několikanásobného mistra Evropy i světa na nejkratších tratí – Itala Gregoria Duggenta (ukončil závodní kariéru v roce 2008), který na dopoledním setkání trenérů, jury a vedení C.E.C., kdy se jednalo o technickém stavu silnice před 200m sprintem (byla místy vlhká) na otevřený dotaz, zda by tuto trať za těchto podmínek on sám jel, prohlásil po krátkém zaváhání, že by ji nejel a možná že ani za sucha ne.

Jen pro úplnost výsledků – většina výsledků z dráhové části MEJ by již měla být na adrese:

A ještě jsme dlužili konečné výsledky štafet kadetů na 3000 m na dráze. Naši kluci skončili na 7.místě v čase 4,30,548, za nimi skončili ještě štafety Polska, Švýcarska a Portugalska.

Kadeti 3000 m Points
1. D. Niero (IT) – 12 bodů
2. M. Vogl (AUT) 11 bodů
3. M. Guilbert (FRA) – 8 bodů.

V kadetkách vyhrála Belgičanka E. Van de Catseye (11 bodů) před G. Villou (IT) – 9 bodů a J. Fernandez (FRA) – 6 bodů. Našs Natálie Poplová skončila v rozjíždce na 13.místě (postupovalo prvních 9).

Večerní závody juniorů B na 10 000m vyřazovacích/bodovacích nezůstaly nic dlužny své pověsti nejnáročnějších závodů vůbec. Jde o to, že v jednom kole sbírají první dva závodníci v cíli body, zatímco v kole následujícím se vyřazuje jeden závodník z posledního místa po projetí cílem. Většinou nejde o extrémně rychlý závod, ale o závod, v němž se neustále bojuje o pozici a nic se nesmí ponechat náhodě. I když někdo zíká body, ještě to neznamená, že je doveze až do cíle.
Závod juniorů B vyhrál s náskokem 11 bodů Mateo Melis (IT) před svým týmovým kolegou A. Paciollou  Dánem S. Due Schmidtem. Závod jelo 27 závodníků, náš Adam Adlt (TJ BOJ Žďár.) skončil uprostřed pole na 15. příčce. Jeho výkonu však stále chybí potřebná lehkost, kterou když najde, určitě se dočkme výsledků mnohem lepších. Před námi je ještě silniční část ME na velmi technické trati, která by Adamovi mohla vyhovovat.
V juniorkách B se bojovalo hodně tvrdě, o čemž svědčí i 7 napomínání. Závod dopadl podobně jako u chlapců – v režii jej měly domácí závodnice, když první z nich Giulia Lollobrigida nasbírala 25 bodů, na ě. místě skončila Arianna Piazza (12 bodů) a třetí místo získala Belgičanka Sandrine Tas. závod se příliš nevydařil naší Kláře Prokopové, která se při druhém vyřazování v balíku šatně zorientovala a byla těsně předjeta jednou z Holanďanek.

Dnes jsou na pořadu závody na 1000 m juniorů B, kde se našim závodníkům Adamovi a Kláře nepodařilo postoupit do semifinále a dnes jsme neměli štěstí ani mezi kadety. V rozjížďkách na 5000 m vyřazovacích si svou smůlu vybral Šimon Pravda, který po střetu s portugalským závodníkem spadnul těsně před posledním vyřazováním, Michal Prokop se po chybě v zatáčce nedostal rychle zpět do tempa a také byl vyřazen, podobně se vedlo i natálii Poplové a Járovi Klíchovi. Ne každý den se zkrátka  povede. Večer však ještě držme palce našim kadertům v závodě štafet.