Dolní Žleb – Krippen

Většina lidiček vlastnící kolečkové (tzv. in-line brusle) většinou hledá vhodné místo, kde by se dalo pořádně zajezdit. Většinou to ale bývá problém, zvlášť ve volné přírodě, ale pokud máte chuť si pořádně zabruslit a na víc se podívat do míst, která lidskému oku přímo lahodí, naplánujte si výlet do nejsevernější obce ČR na levém břehu Labe – Dolního Žlebu.

Výlet je přímo šitý na míru právě in-line bruslařům, neboť zdejší cyklostezka v úseku Dolní Žleb – Bad Schandau v SRN je krásně hladce vyasfaltovaná a až na několik přejezdů malých potůčků je to ideální terén právě pro tento sport. Zdejší zhruba desetikilometrový úsek krásného asfaltu využívají hojně i cyklisté na trase Děčín – Bad Schandau a pěší turisté, kteří se kochají převážně nádhernými scenériemi zdejšího nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě.

Celý výletní úsek dlouhý jedním směrem cca 8-9 kilometrů prochází hlubokým pískovcovým údolím podél levého břehu řeky Labe, přetíná přes státní hranici se Spolkovou republikou Německo přes pěší turistický přechod Dolní Žleb – Elbradweg Schöna, probíhá po protějším břehu pohraniční obce Hřensko a dále pokračuje až na konec osady Krippen, zhruba jeden kilometr před lázeňským městečkem Bad Schandau. Na české straně trasa prochází CHKO Labské pískovce na německé pak národním parkem Sächsische Schweiz. K tomu abyste mohli touto trasou projet potřebujete opravdu minimum. Kromě in-line bruslí a nezbytného vybavení na cestu potřebujete už jen platný cestovní pas nebo občanský průkaz a hezké počasí.

Dost důležité je naplánovat si cestu do Dolního Žlebu. Možná to bude znít trošičku jako bychom Vás najednou chtěli od výletu odradit, ale věřte, že do Dolního Žlebu se nevyplatí jezdit autem. Je to městská část Děčína, kam ještě donedávna nevedla silnice a jediné spojení se zbytkem republiky zde obstarával vlak nebo převozní prám přes řeku Labe. Dnes už sem sice silnice vede, ale je to spíše silnička, která je využívána hlavně místními obyvateli a chataři. Je široká přesně na jedno auto a dlouhá deset kilometrů. Vždy po určitém úseku je něco jako improvizovaná výhybna, tedy místo, kde můžete ze silničky sjet a nechat projet protijedoucí automobil. Silnička prochází zabydlenou oblastí, slouží zároveň jako cyklostezka, chodník, je samá zatáčka a na několika místech je i dost strmá. Každopádně pro nezkušené řidiče, zvlášť například v místech, kde sleduje břeh Labe, by se mohla stát osudnou. V samotném Dolním Žlebu není žádné parkoviště ani místo na parkování. Těch pár místeček už bývá dopředu obsazeno auty horolezců, kteří zde celé víkendy slézají nádherné pískovcové skály a věže.
Ale nezoufejte. Do Dolního Žlebu se dá dojet v pohodě vlakem z hlavního nádraží v Děčíně. Je to cca patnáct minut jízdy za jízdné nižší než v pražské MHD. Taktéž zaparkovat automobil poblíž děčínského hlavního nádraží problém není. Dolní Žleb bývá pro motoráček konečnou stanici, navíc každá zastávka je hlášena palubním rozhlasem, takže se nemusíte bát, že přejedete. Jen pro panikáře bych měl malé upozornění – těsně před konečnou stanicí je ještě zastávka Dolní Žleb, kde sice také můžete vystoupit, ale jeli byste odsud na bruslích po komunikaci, kde jezdí auta.
Je tu ale jedno malé upozornění – do Dolního Žlebu nejezdí jen motoráčky, které zde končí, ale i mezinárodní osobní vlaky na trase Děčín – Bad Schandau, provozované většinou klasickými vagóny s elektrickou lokomotivou. Důležité je do tohoto vlaku nastoupit výhradně do prvního vozu neboť druhý vůz už se na nástupiště v Dolním Žlebu nevejde a tudíž byste nemohli vystoupit. V tomto vlaku Vás rovněž celníci vyzvou k předložení cestovních dokladů, ale stačí jim pouze říci, že jedete pouze do Dolního Žlebu.
Pro toho, kdo mermomocí musí autem a zalekl se popisu silničky je tu ještě jedna možnost a tou je přeplavit se i s automobilem převozním prámem přes řeku Labe. Stačí jen z Děčína jet autem směrem na Hřensko a podle ukazatele (pro někoho nesmyslně značené odbočky do řeky) odbočit na Dolní Žleb, kde u řeky můžete mávat a pískat a získat si tak pozornost převozníka, který Vás za patřičný poplatek převeze i s automobilem přes řeku. Jenže Vás to vyjde dráž než jízda vlakem. Koukněte se ale nejdříve na stránky Dolního Žlebu, jestli je přívoz zrovna v provozu.
Ještě před samotným popisem cesty labským údolím bych rád ještě zmínil, že v Dolním Žlebu se můžete bez problémů naobědvat ve dvou restauracích (na cestě do skal a u kostela) a dát si i malé občerstvení ve stánku poblíž převozu.

Úsek pro in-line bruslení začíná u kovových sloupků u podjezdu železniční trati v těsné blízkosti převozu přes řeku, či pro ty, kteří sem přijedou vlakem o půl kilometru dále u podchodu pod tratí u železniční stanice Dolní Žleb, u bývalého přístaviště parníků, které zde už ale neplují.
Kousek za nádražím, za posledním domem ve stráni nad tratí, přezdívaném místními obyvateli Švýcarka, se pomalu, ale jistě začnete blížit ke státní hranici se SRN. Ta je odtud necelý kilometr a čtvrt. Po cestě možná potkáte osamělé rybáře, minete několik laviček i odpadkových košů a kousek před hranicí i poslední stožár elektrického vedení v Čechách na této straně řeky.
Na turistickém hraničním přechodu, který je v sezóně v provozu až do dvaadvacáté hodiny, většinou pohraniční policie není, ale stává se, že tu bývá a pak nezbývá nic jiného, než se prokázat platným cestovním dokladem nebo občanským průkazem. Toto Vás může potkat i na německé části trasy, kde občas německá pohraniční policie provádí namátkové kontroly.
Samotná hranice prochází přesně středem železničního podjezdu, nad tratí pak hraničním potokem, česky pojmenovaným jako Klopot, německy pak Gelobtbach, který pod asfaltkou protéká podzemí a přímo na hranici se vlévá do Labe. Přímo za podjezdem pod tratí se na německé straně rozkládá stará pila Gelobtbachmühle Schöna, která v současnosti slouží k soukromým rekreačním účelům.

Při pohledu na druhou stranu řeky, kde stojí pár domků si uvědomíte, že Spolková republika Německo začíná pouze zde na levé straně řeky. Na pravém břehu je českého území ještě asi další čtyři kilometry a hranice tedy v tomto úseku probíhá přesně středem řeky.
Pokud jste lidé zvídaví a romantičtí a máte sebou v batohu obuv na přezutí, opravdu vřele doporučuji se zde na hranici na půl hodinky přezout do tenisek, projít vlevo podchodem pod železniční tratí a po zpočátku nepatrné kamenné cestě po levé straně (české) potoka vystoupat asi sto metrů do dost prudkého svahu. Odměnou za tuto námahu Vám bude překrásné skalní pískovcové jezírko s malým vodopádem pod třicetimetrovým pískovcovým masívem.
Kdo sem jednou zajde, určitě bude na toto místo dlouho rád vzpomínat. Němečtí turisté sem na strom umísťují malou návštěvní knížečku, kam můžete napsat své pocity. Jezírko nemá žádný český ani německý název, za to kámen pod vodopádem se pyšní starým vytesaným nápisem. Jezírko sloužilo jako zásobárna vody pro dávno zaniklý pohon bývalé pily. Jeho větší část se nachází na českém území a jak jistě uvidíte, jeho výtokem vede státní hranice.

Od státní hranice pokračuje asfaltka mezi tratí a řekou až do vlakové stanice DB Schöna, kde mají konečnou stanici osobní vlaky z Drážďan. V minulosti zde býval stánek s občerstvením, ale poté co ho v roce 2002 odnesla velká voda, zde již možnost občerstvení není.
Hned pod nádražím má své stanoviště motorový převoz přes řeku, kterým v případě zájmu můžete přejet do malebné vesničky Hřensko na druhé straně Labe. S tou malebností je to myšleno však jen obrazně, neboť devadesát procent obce je prošpikována vietnamskými obchodníky a trhovci, kteří zde nabízejí levný textil, obuv, pirátská cédéčka, léky, potraviny i sádrové trpaslíky, v drtivé většině německým občanům, kteří sem jezdí levně nakoupit.
Pokud budete dobře kombinovat a nakládat s časem, můžete na zpáteční cestě Hřensko navštívit, dát si v jedné z mnoha restaurací kávu či oběd a do Děčína se vrátit zpět autobusem. Určitě je dobré zmínit i to, že Hřensko je výchozím bodem pro návštěvu světoznámé Pravčické brány, tzv. největšího skalního mostu v Evropě, který je od řeky vzdálen po značených turistických cestách necelé dvě hodiny chůze. Dalším lákadlem pro návštěvníky Hřenska jsou takzvané Soutěsky, neboli údolí říčky Kamenice, která je na dvou místech celá zatopená a je potřeba tyto místa zdolat na lodičkách s průvodcem. Jde zcela jistě o nevšední a nezapomenutelný zážitek, který je ovšem v obou případech zpoplatněn. Rozhodně však stojí za úvahu, naplánovat si do Hřenska pěší turistický výlet. Pravčická brána i soutěsky se dají za jeden den zvládnout a vážně to stojí za to.

Ale zas o kus dál. Cesta dále pokračuje kousek vedle řeky, na jejíž protější straně je poslední část České republiky. Nejprve spatříte hraniční přechod hned za benzínovou pumpou a posléze asi o kilometr dále německou celnici ve Schmilce, což je podivný dům tyčící se nad silnicí. To už ale míjíte železniční zastávku Schmilka-Hirschmühle a u ní další přívoz přes řeku a o pár set metrů dál turistické odpočívadlo u podjezdu pod tratí.
Následuje pár osamělých stavení, z nichž některá jsou na prodej, odpočívací lavičky a na druhé straně řeky nádherná skalní partie pískovcových skal. Sem tam minete tabuli s turistickými a místopisnými informacemi, bohužel všechny v německém jazyce. Dobře si všímejte levé strany asfaltky, neboť na jedné zahrádce u trati zřejmě místní fanda do železničního modelářství vytvořil obří kolejiště s domečky, tunely a skálami, které v sezóně bývá v provozu a Vašim ratolestem jistě tato podívaná udělá velkou radost.

Odtud je asfaltový povrch o trošku hrubší a čas od času budete muset přejet na bruslích dřevěná prkna, která zakrývají potok přetékající přes stezku, což ale není žádný problém. Čas od času se zastavte a pokochejte se výhledem na překrásné skály na protějším břehu řeky. Asi po kilometru po levé straně cesty minete pár zahrádek a posléze i restauraci s venkovním posezením. Obsluha je zde velice příjemná a když nemluví česky, většinou rozumí. Ceny nejsou nijak přemrštěné, akorát nesmíte zapomenout za fakt, že se zde platí v eurech a káva nestojí to co u nás.
Nejlepší je slíbit svým dětem, že na zpáteční cestě se zde zastavíte na opravdu velice dobrý zmrzlinový pohár. Děti možná budou remcat, že už dál nechtějí, že je bolí nožičky a podobně, ale o necelý kilometr dál na konci zástavby rodinných domků, kde asfaltka nadobro končí, je krásné dětské hřiště plné prolézaček, kam se vyplatí dojet. Děti rázem, uvidíte.

Za zmínku stojí jistě i to, že vysoká stolová hora v dálce po proudu řeky je Lilienstein, oblíbený výletní cíl německých turistů. Na druhé straně řeky jistě zahlédnete kousek po proudu zajímavý stožár s věžičkou a lávkou do skal, což není nic jiného než oblíbený historický výtah, jímž se dá vyjet do skal nad Bad Schandau, které je, jak jsem již zmínil, lázeňským městečkem, ale i vyhledávaným výchozím bodem pro nesčetné výlety po krásách národního parku Saské Švýcarsko. Ale o tom někdy příště.

Zde na dětském hřišti naše trasa bohužel končí, respektive asi o dvěstě metrů dál, u lávky přes potok, dále se dostanou jen in-line bruslaři-kaskadéři, cykloturisté a pěší turisti, ale vězte, že Vás ještě čeká cesta zpátky, minimálně do Schöny, odkud můžete přívozem do Hřenska (platí se 20 Kč za osobu a 10 Kč za dítě a cestovní doklad je nutností) a odtud autobusem do Děčína, nebo můžete v Schöně nastoupit do osobního vlaku na trase Bad Schandau – Děčín (lístky zakoupíte u průvodčího ve vlaku, kde probíhá i pasová kontrola). Ovšem nejlepší je se opět na bruslích vrátit zpět až do Dolního Žlebu.

přidáno díky rodinnevylety.cz

7 komentářů: „Dolní Žleb – Krippen“

  1. Tuto trasu je možné prodloužit až do Drážďan, cca 60km, ovšem není to již rodinný výlet. Slušný popis lze nalézt např. na přátelském WEBu ladronka.cz, momentálně i s fotografií týdne, bruslaře, nastupujícího na přívoz v místě kde tento popis končí. Dále se jede po druhé straně Labe. O kus dál zase přívozem zpět atd. Je to krásná trasa, ale spíše nikoliv pro začátečníky.

  2. Pár týdnů je možné nazout brusle už cca 150 m za mostem v centru Děčína – povrch do Žlebu prošel konečně úpravou – takže nová délka je až do Krippen cca 18 km, dohromady zpáteční 36. Auto se dá zadax zaparkovat pod tím mostem. Ozkoušeno, výborný, doporučuju.  mrkněte na web na fotky

  3. Ahoj přátelé,
    po dvou absolvováních této trasy musím dodat následující rady:
    a) neparkujte pod mostem Děčín-Luby, ale až o cca 300 m dále na křižovatce, u které začíná cyklostezka, jejíž povrch je perfektně srovnatelný s německým.
    b) po skončení asfaltu v Krippenu není třeba utrácet peníze za přívoz: jeďte kousek po silnici (lze i po chodníku) a u přejezdu přes železnici sejděte po schodech (není moc snadné to najít). Dole pak pokračuje sice mizerný, ale asfalt až na most v Bad Schandau.
    c) za mostem se točte do prava až narazíte na stezku na Drážďany. Nevím, jaký povrch pokračuje dál, ale celé Bad Sch. je dlážděné zámkovou dlažbou, takže je to spíš pro skalní.
    d) pokud si chcete dát laciné občerstvení v Německu, u Bad Sch. nádraží je bufík, kde jsem zaplatil za párek s rohlíkem a lahvový Radeberg 2 Euro 40, a to pivo fakt nebylo špatný.

    Celkově můžu říct, že je to snad nejlepší (a hlavně nejdelší) trasa v severních Čechách. Vřele doporučuji, nejlépe ve všední den dopoledne.

  4. taky sme konečně projeli tuto trasu tak se podělím: z Dolního Žlebu ke státní hranici je asfalt lehce hrubý ..ale nic hrozného… po přejetí statní hranice je asfalt až kousek za turistické odpočívadlo jedna báseň… brusle jedou skoro samo 😀 pak se bohužel změní povrch na dost hrubý, takže těch 10-15 minut jízdy je trochu nepříjemných na začátek Kripenu… dá se kousek před tím ale přejet na druhou stranu přívozem do Schmilky ( pozor zákaz vstupu s bruslema na nohou!!) a jet po pravém břehu ( prozatím nevyzkoušeno) do Bad Schandau.. když zůstanete na levém břehu odměnou za hrubý povrch je stádo kraviček s telátkama pasoucí se u břehu.. takové menší spestření…:D pak přes krippen nádherný asfalt… dá se vjet pod mostem i do vesničky ( naproti děstskému hřišti), kde jsou silničky opravdu v dobrém stavu včetně asfaltu a potkal jsem jedno auto za tu dobu.. je to sic jen malá zajížďka, ale stojí za to… člověk se pokochá krásnou německou vesničkou.. ujeli jsme cca 22 kilometrů a je to na jednu delší přestávku proméně zdatné… jinak kocháním nádherné krajiny nemusím zmiňovat… to je prostě něco.. a ještě POZOR!!! přívoz Schona- Hřensko je za 1,30 Euro, děti za 0,85 Euro… předpokládám že druhý přívoz po proudu k zmiňované Schmilce bude za stejnou cenu… takže žádné 0,75Euro a podobné cifry…

Napsat komentář