Točí se nebo se netočí

Většina zájemců o bruslení si brusle koupí a jezdí. Nic víc od bruslí neočekává, jen to, že budou pohodlné, kolečka se budou točit a že si na nich užije spoustu zábavy. Problémy ale začínají, když se kolečka netočí, jak by měla, jízda se stává těžší a těžší, až je nakonec místo zábavy z bruslení nekonečná dřina.

Jak tedy vylepšit jízdní vlastnosti bruslí? Rozhodli jsme se pro malé shrnutí tématu kolečka-ložiska-spacery (vymezovače), které by do problému mělo vnést trochu světla. Začněme od nuly. Základem in-line brusle je rám a kolečka…

Rám

Každá brusle má rám, na který jsou připevněna kolečka. Rám je připevněn k botě většinou dvěma, někdy třemi šrouby nebo je přinýtován. Lepší brusle umožňují měnit pozici rámu, který tak lze vyklonit více doprava nebo doleva. Šrouby připevňující rám k botě je bezpodmínečně nutné pravidelně kontrolovat, jestli se nepovolují. Nejčastějším materiálem na výrobu rámů je hliník, levnější brusle mají rám z kompozitních plastů, nejdražší závodní rámy pak jsou ze slitiny hořčíku nebo z karbonu.

Osičky

Osičkami se k rámu připevňují kolečka. Obvykle bývají osičky průměru 6 nebo 8 mm. To je důležité vědět při dokupování kompletních náhradních koleček, aby použitý spacer (vymezovač, který se vkládá mezi dvě ložiska do jednoho kolečka) odpovídal průměru osičky. Osičky bývají z hliníku, nebo méně často z oceli. Pokud používáte na jednom z posledních koleček brzdu, je osička na tomto kolečku o něco delší. S novými bruslemi ale dostanete i náhradní osičku normální délky pro případ, že byste chtěli brzdu odmontovat. K povolení či utažení osiček se dodávají různé imbusové klíče. Osička má na jedné straně závit, který se zašroubuje do rámu, méně často do protikusu, který se zasune do protějšího otvoru v rámu. A rada na konec – dávejte si na osičky pozor, zvlášť u starších modelů může být problémem sehnat náhradní osičku.

Kolečka

Kolečka zajišťují náš kontakt s dráhou a na jejich stavu závisí, jak nás podrží v náročnějších situacích jako je rychlá jízda, zatáčky či náhlé změny směru. Kolečka se sjíždějí – polyuretan, z kterého jsou vyrobeny, ubývá v závislosti na počtu ujetých kilometrů, kvalitě povrchu, ale i stylu jízdy. Silně jednostranně sjetá kolečka mohou nakonec vést k tomu, že na bruslích nelze udržet přímý směr jízdy. Ale téma „kolečka“ si necháme na jindy.

Základy máme za sebou a teď k problémům

Koupili jste si nová kolečka, namontovali jste je do rámu, ale ona se při dotažení osičky netočí. Nápad nedotahovat zcela osičku je samozřejmě hloupost, a tak je třeba hledat jinde. V podobných případech je z 95 % na vině příliš malý spacer, nebo nedostatečné zatlačení ložiska do kolečka. Spacery jsou umístěné mezi oběma ložisky a mají zamezit stlačení kolečka při dotahování. Podívejme se tedy trochu blíže na stavbu kolečka, spaceru a ložiska.

Kolečko, ložisko a spacer

Aby se kolečka mohla točit, k tomu jsou potřeba ložiska. Ta mají dosáhnout toho, že kolečko se točí bez tření na osičce. Každé kolečko in-line bruslí je osazeno dvěma ložisky. Mezi nimi je umístěn hliníkový spacer (vymezovač). Pro kolečka s 6mm osičkou se používají delší spacery, na jejichž koncích je nasunuté ložisko a spacer tak vyplňuje mezeru mezi osičkou a vnitřním kroužkem ložiska. Pro osičky 8mm jsou spacery kratší pouze brání stisknutí ložisek při dotahování koleček.

Ložiska

Ložiska jsou různých typů. Standardem pro in-line brusle jsou ložiska typu 608 s následujícími rozměry: vnější průměr 22 mm, otvor pro osičku průměru 8 mm a hloubka zanoření je 7 mm. V rychlobruslení se před časem více používala mikroložiska typu 688 (16 mm, 8 mm, 5 mm), která byla výrazně lehčí, ale s rostoucím průměrem koleček se měnilo také zatížení ložisek a v současné době se většina výrobců vrátila ke standardnímu typu 608. Pro mikroložiska existují speciální spacery. Přechod ze standardních ložisek na mikroložiska je možný při použití plastových nebo hliníkových redukčních kroužků, které mají vnější průměr jako ložisko 608 a vnitřní průměr jako mikroložisko. Přechod z mikroložisek na typ 608 je možný pouze po kompletní výměně koleček, ložisek i spacerů.

Demontáž ložisek

K výměně ložiska je potřeba mít nástroj, pomocí kterého se ložisko vyjme z pouzdra v jádru kolečka. Některé klíče na osičky mají již k tomuto účelu v rukojeti zabudovaný trn, kterým se ložisko uvolní a vyjme. Pokud máte brusle s 6mm osičkami, je třeba pro vyjmutí ložiska tyčinka o průměru 6 mm, kterou se vytlačí spacer z kolečka. Při vytlačování spaceru pozor na skřípnutí prstů!

(video-návod č. 1 – vyndavač ložisek, video-návod č. 2 – vyndání ložiska)

Když se netočí

Budete-li mít pocit, že se vaše ložiska netočí jak mají, je potřeba je vyčistit. Zvolíte-li opláchnutí vodou nebo jen otření vlhkým hadříkem, nečistoty z vnějšku ložiska se dostanou dovnitř a výsledkem bude vrzavé netočící se ložisko, vaše frustrace a nejspíše koupě nové sady ložisek. Dobře namazané nové ložisko se obvykle dobře točí do první jízdy v dešti, nebo dokud se dovnitř nedostane nečistota. Když se ložiska namočí, mazivo se buď odplaví nebo vytvoří s vodou a prachem emulzi, která již nemá žádný mazací účinek. Ložiska bez maziva mají malý doběh, točí se těžce a za jízdy vydávají nepříjemné pískání.

Pokud se mokrá ložiska co nejrychleji nevyčistí, během několika hodin začnou korodovat, skřípat a přestanou se točit. K vyčištění je potřeba ložiska otevřít, jinak se špína zvenku dostane dovnitř ložiska (i při otření ložiska mokrým hadříkem) a bude základem pro další problémy s funkčností ložiska. Zásadně je třeba při čištění ložisek dbát na čistotu, protože i drobné nitky z čistícího hadříku mohou mít negativní vliv na točení ložiska po vyčištění.

Již při nákupu ložisek je třeba vybrat správný typ vzhledem k následné údržbě. Kdo chce jen jezdit a o více se nestarat, měl by zvolit levná ložiska s mazivem a napevno připevněnými krytkami (prachovkami). Tato ložiska téměř nelze otevřít a v případě potřeby se snadno vymění aniž to peněženka příliš pozná. Pro ty, co jezdí jen za pěkného počasí, jsou ideální volbou. Kdo počítá s tím, že bude jezdit i za mokra a čištění ložisek mu není proti srsti, pro toho jsou určena ložiska s gumovým těsněním. Tato těsnění lze snadno pomocí jehly uvolnit a vyjmout. Kromě gumových prachovek jsou na některých ložiskách kovové prachovky s rozpěrným kroužkem. Jejich otevření je trochu hra na nervy, trvá déle, ale jinak je postup stejný.

Po otevření získáme přístup k vnitřku ložiska (ke kuličkám) a můžeme je vyčistit koupelí např. v citrusovém čistícím roztoku nebo v petroleji, technickém benzínu nebo podobných odmašťovadlech a rozpouštědlech. Jen pozor na ložiska s plastovými klecemi na kuličky. Při použití agresivních čistících roztoků může být klec naleptána a ložisko nenávratně poškozeno. Na trhu jsou i tzv. pračky na ložiska – nádobky se žebříčkem na upevnění ložisek.

Po vyčištění ložiska osušíme (např. vysoušečem na vlasy) a znovu namažeme. K tomu se používají speciální maziva a oleje (ložiska se točí rychleji, ale musí se mazat častěji). Při novém mazání ložiska stačí malé množství maziva, aby bylo vyplněno cca 15 % vnitřního prostoru ložiska. Příliš mnoho maziva ztěžuje běh ložiska. Při jízdě se mazivo rovnoměrně a v tenké vrstvě rozprostře po kuličkách a ostatních částech ložiska a ta se pak dobře točí.
Ložiska máme vyčištěná, a přesto nemáme z bruslí ten správný požitek. Na další problémy se podíváme příště.

Čím ložisko promazávat

Existuje několik variant promazávání ložisek. Prvotní je uvědomit si cílové využití bruslí.

Rychlá až závodní jízda: použije se olej na ložiska. Olej má nízkou hustotu a viskozitu, která udává míru vnitřního tření oleje. Vlastnosti olejů jsou však různé (např. vyrovnávání vlivu teploty apod.). Kvalita oleje pro ložiska je rozhodující, proto je dobré vybírat oleje určené výhradně pro mazání jemných ložisek. Nevýhoda: krátká doba působení. Ložiska se musí promazávat častěji.

Fitness: mazivo s nízkou hustotou. Má delší životnost, ale vzhledem k vyšší hustotě dochází k většímu tření v ložisku a tím i k částečné ztrátě rychlosti točení. Použijeme ho tehdy, nechceme-li ložiska příliš často čistit a vyžadujeme vyšší životnost ložiska.

Fitness, agressive styl jízdy: mazivo s vysokou hustotou. Vysoká životnost, zajištění odolnosti proti korozi a proti nárazům. Nevýhoda: vysoké tření a tím nižší rychlost.

Mýty o ABEC – co ABEC znamená?

To je trochu zavádějící otázka. Bruslaři by rádi slyšeli, že mohou stupnici ABEC použít jako návod na zvolení vhodných ložisek. Ale tak tomu bohužel většinou není. Kolem číselné řady ABEC se v inline světě už mnoho napovídalo.
Podle ABMA (American Bearing Manufactures Association) je ABEC obecně průmyslová norma, samotná zkratka ABEC je zkratkou amerického normalizačního výboru (Annular Bearing Engineering Committee). Norma ABEC (stejně jako např. norma ISO – International Organization for Standardization nebo DIN – Deutsche Industrie-Norm) udává přípustnou toleranci v rozměrech ložisek v závislosti na jejich velikosti. Čím vyšší číslo, tím menší je přípustná odchylka od normy. Např. pro ložiska 608 (nejběžnější typ ložisek) norma ABEC stanoví pro škálu odchylky v těchto hodnotách:

1. otvor v ložisku (neboli vnitřní průměr) – standardně 8 mm, povolená odchylka např. pro ABEC 1. Jde o 8 mikronů, ABEC 7 pak jen 4 mikrony

2. Vnější průměr – standard 22 mm, ABEC 1 může mít odchylku 9 mikronů, ABEC 7 jen 5.

3. Šířka ložiska – standard 7 mm, pro ABEC 1 je povoleno 120 mikronů odchylky, pro ABEC 7 jen 40.

Ve skutečnosti se nedá říct, že ložiska s hodnotou např. ABEC-7 budou rychlejší než ABEC-1. Ještě tak to lze brát v potaz u jednoho každého výrobce, že jeho ložiska se liší podle stupnice ABEC. Upřímně řečeno, pro bruslaře nejsou rozdíly mezi úrovněmi ABEC až tak rozhodující. Při rychlostech, kterých jsou bruslaři schopni vyvinout, se totiž odchylky v rozměrech ložisek téměř neprojeví. Ložiska bývají konstruována na 20 000 otáček/min a ložiska v 84mm kolečkách se otočí „jen“ 2500x/min, u 100mm koleček pak cca 2100x/min.

Mnohem důležitější pro bezvadný chod ložiska určeného pro kolečkové brusle je materiál kuliček, použité mazivo uvnitř klece a materiál, z jakého je klec ložiska vyrobená. Ložiska se právě použitým materiálem velmi liší – od oceli, přes plast a keramiku. Dalším kritériem může být i odolnost vůči nárazu. To se však většinou nikde nedočtete, a tak je nejlepším řešením zvolit ložisko vyrobené některou z předních firem specializující se na výrobu ložisek obecně.

Napsat komentář