metodicky zebrik

Čím začít a jak pokračovat

Na knižním trhu je k dostání hned několik příruček, jak se naučit bruslit.  V řadě z nich najdete docela přesné návody, jak daný cvik udělat, ale jen málokde se dočtete, jaká je správná následnost cviků.

                                                             

In-line instruktoři se často setkávají s tím, že zájemce o výuku říká: „Vůbec nic neumím.“, nebo také „Umím bruslit, ale nějak si s tím nevím rady.“ Na instruktorovi pak je, aby poznal, kde se daný bruslař ve zvládnutí bruslařských dovednostech právě nachází, a jak postupovat dál, aby se bruslař mohl dál zdokonalovat. K tomu může sloužit i náš základní náznak metodického postupu při výuce bruslení.

 

Od nejjednoduššího ke složitému

Bruslení je činnost jako kterákoli jiná. Jde o nácvik a zvládnutí postupných kroků (cviků), které je nejprve potřeba se naučit a dostatečně zažít, než přistoupíte k dalšímu, těžšímu cvičení. U bruslení, jako technicky náročné aktivity, se nevyplácí některé kroky vynechávat. Dobrým příkladem je schopnost na bruslích se zastavit: rozjet se po chvilce podaří skoro každému, jenže je potřeba si uvědomit, že když se naučím rozjíždět, pak nutně musím zvládnout zastavení.

Jak „číst“ žebřík

Po pomyslném žebříku zdokonalování je možné k bruslařskému umění stoupat. Žebřík lze přirovnat k základnímu „Áčkovému“ postoji.

 

 metodicky zebrik

Postavíte-li se na brusle, je potřeba si uvědomit, co vše se musíte naučit, abyste brusle bezpečně zvládli. Budete-li stoupat po našem dovednostním žebříku pomalu vzhůru, užijete si spoustu zábavy a bruslení vás bude o to víc bavit. Nemusíte přitom spěchat na závodní trať, s nácvikem techniky se zabavíte na dostatečně dlouhou dobu.

První „špricle“

Začněte dole. Pro každého, kdo na bruslích začíná, je typický spěch. Většina zvládne základní kachní chůzi velmi rychle. To je v pořádku, ale i tuto dovednost si opakujte několikrát.

Je pravděpodobné, že v prvních lekcích bruslení se rychle dostanete až k nůžkovému postoji. Ten je podle dlouhodobé instruktorské praxe prvním mezníkem. Nůžkový postoj již vyžaduje určitou stabilitu na jedné brusli, proto je nutné zvládnout dokonale vše, co je v žebříčku dovedností pod ním. Tedy základní odraz, zatáčku v „A“ postoji a jízdu na obou bruslích v základním postoji s mírně pokrčenými koleny a rukama před tělem v úrovni pasu. Důležité je zvládnout všechno tak, abyste se během jízdy nedívali na brusle.

Po stranách pomyslného žebříku vidíte, co vše má vliv na vaši bruslařskou dovednost. Na levé straně jsou kategorie, které odpovídají úrovni zvládnutí jízdy. První dva stupínky se tedy provádějí na vnitřních hranách brusle („A“ a „V“postoj), postupně se přechází na jízdu na „středních“ hranách a vyspělí bruslaři pak zvládnou jízdu na vnější hraně koleček a překlápění z hrany na hranu.

Na pravé straně je pak vidět, jak se s počtem tréninkových hodin mění psychika i úroveň dovedností bruslaře. Od obav a křečovitého postoje s nataženýma nohama až po uvolněnou jízdu s nohama pokrčenýma. Z praxe je známé, že čím více cvičíte základní dovednosti, tím víc vás bruslení začne bavit a budete se mu věnovat o to více.

Bruslení je technická disciplína. Nejde zdaleka jen o to, jak daleko a jak rychle ujedu danou vzdálenost. Pokud objevíte i onu technickou stránku bruslařského pohybu, určitě vás tento sport chytne a bude bavit víc.

Text: Podle L. Miller: Get Rolling Skate School

Napsat komentář