Keramická ložiska Inlinebus

Ještě na konci sezóny 2009 jsem dostal k vyzkoušení nová keramická ložiska Inlinebus. Nikdy jsem zatím na keramice nejezdil, proto jsem byl zvědavý, jestli rozdíl poznám nebo ne.

Ložiska, která jsem dostal k testování, jsou typu 608, což znamená, že je lze používat do většiny dnes vyráběných koleček bez omezení velikosti. Musím přiznat, že mě jejich jízdní vlastnosti docela překvapily. Zkušenosti mám už s hodně typy ložisek, i když přiznávám, jsem to nikdy moc neřešil. Buď ložiska jezdila, nebo byla potřeba je vyměnit. O tom, jaký typ je ten nej… jsem zatím moc nepřemýšlel, protože stejně za rychlou jízdu může nejvíc dobrý trénink a vlastní nohy.

Jak se ale postupem času ukázalo, rozdíly tu jsou. Na trénink je mi to vcelku jedno, na závodech už ale jde o pocit, že nemusím přemýšlet o tom, jestli ložiska dobrá jsou anebo ne. Zkoušel jsem dřív mikroložiska – ta mají výhodu hlavně v hmotnosti, protože na 16 ložiskách se už dá nějaký ten gram ušetřit a i to může rozhodovat. Jenže na kola větší než 90 mm se už mikroložiska příliš nedoporučují a i já jsem s nimi na 110mm kolečkách měl problémy. Proto jezdím na standardním rozměru 608.

Hned zpočátku mě překvapilo, jak se Inlinebus keramická ložiska točí. Většinou se klasická 608-ložiska musí nejprve buď vyčistit (což nedoporučuji), nebo rozjezdit, což trvá třeba i 100km jízdy (mikroložiska – 688 většinou jezdí dobře hned). Z továrny jsou totiž ložiska naolejovaná nebo s vazelínou – a to je právě důvod, proč se musí nejprve roztočit, než jezdí na plný výkon. Keramická ložiska INLINEBUS jsem ale mohl hned použít v závodě, aniž by mě jakkoliv omezovala. Byla to sice před závodem trochu hra vabank, protože jsem nevěděl, jestli vůbec pojedou. Ale jela. A dobře.

Nevím, zda je to u keramických ložisek běžné, možná ano. Nejen to, ale i točivost ložisek mě mile překvapila. Bohužel (a i naštěstí J ) jsem neměl možnost testovat tato ložiska v mokru (standardně mám na mokro jednu sadu obyčejných tréninkových ložisek, která prostě vyměňuju za další, když přestanou jezdit úplně i přes čištění). Během půlročního využívání jsem je ani jednou nemusel čistit a jejich vlastnosti jsou stále dobré. V době testování jsem absolvoval hodně závodů a největší úspěch spojený s těmito ložisky bylo vítězství na MČR 2009 v in-line půlmaratónu v Plzni. Ložiska se mnou jela i na MS do Číny, kde jsem je také používal. Měl jsem je na dráhovou část mistrovství. Svými vlastnostmi se mně v loňské sezóně tedy osvědčily, byly srovnatelné i s novými 6kuličkovými ložisky Swiss, která jsem také zkoušel. Ta mě jako standardní, nekeramická ložiska taky velmi překvapila. Poprvé jsem ucítil rozdíl mezi běžným a „vytuněným“ ložiskem.

Celkově bych tedy tato ložiska hodnotil určitě kladně. Hned z výroby je lze používat, vydrží dlouho bez údržby a točí se srovnatelně s mikroložisky, tzn velmi dobře. Pro jejich dobré vlastnosti jsem se opravdu nemusel bát vzít si je i na důležité závody sezónyJ.

Matěj Krupka

Napsat komentář