Josef Markvart

Celý loňský rok probíhala v sekci Inline Trasy soutěž o nejlépe popsané trasy k bruslení. Vítězem se stal pan Josef Markvart, který svými perfektně popsanými trasami velice obohatil celou databázi a zasloužil se tak o hlavní cenu – keramická ložiska! Ale jak se v článku dočtete, díky tisícům kilometrů, které přes celý rok napolyká, zvolil nakonec alternativu v podobě závodních koleček.

Dobrý den, pane Markvarte, hned na úvod bych Vám chtěl za celý tým Světa koleček poděkovat za vaše perfektně zpracované inline trasy. Podle vašich popisů se dá soudit, že už máte nabrusleno tisíce kilometrů. Kdy to všechno začalo?

Na inlajnech jezdím tak asi 3 roky, kilometry moc nesleduji, pár tisíc to asi již bylo, ale to zřejmě najede každý kdo jezdí pravidelně. Ke kolečkovým bruslím jsem se dostal spíše náhodou. Pár desítek let bruslíme s „partou ze školních let“ na ledních bruslích po rybnících a pod., ale k tomu je u nás málo příležitostí. Když někdo přišel s tím, že na inlinech lze projet podél Labe z Děčína do Drážďan, koupil jsem inlajny, pocvičil brždění a jelo se. No a tahle akce mě nakazila inlajnovým bacilem.

Která trasa je vaše oblíbená? Jak u nás, tak v zahraničí.

Těžko vybírat.
U nás mám oblíbenou trasu u Mimoně, od hájovny Trojzubec. Je na každém inline-WEBu. To je klasická inlajnovka na potrénování, 5 km kvalitního asfaltu v lese s mírným kopečkem, málo lidí.
V zahraničí oblast Lužických jezer, ale vybrat jednu trasu je těžké. Většinou si dáme nějaké opakování, něco kolem nějakého jezera, a pak se jede nová trasa, kterou si dám dohromady podle map, internetu apod. Nová neznámá trasa je vždy favorit. Momentálně mě straší v hlavě okruh na 100-160km, dokud to nezajedeme, nebude klid.
Ale pokud bych měl z Lužických jezer vybrat jedno, tak určitě Barwalder See , kde je 23 km okruh po skvělém asfaltu, lze jezdit i po okolí a v jezeru 5 krát větším než Máchovo jezero je neuvěřitelně čistá voda, koupání, vodní sporty, a není přelidněno (většinou).

Něco jako Flaming skate však v našich podmínkách považuji za naprostou scifi.

Co si myslíte, že nejvíce chybí našim (i nově zbudovaným) stezkám?

Především je málo vhodných stezek, takže jsou nadužívané a vznikají konflikty, stačí se podívat na některé diskuze na NETu. U nových tras je to u nás typická technologická nekázeň, nekvalita práce, nedůslednosti. Asfalt na (cyklo)stezkách bývá hrubší a tenký, takže brzy proroste trávou. Málo parkovišt u trasy, nezajištěné přejezdy silnic. Např. na Českolipsku jsou pro bruslení vhodnější některé asfaltové lesní cesty Vojenských lesů (Mimoňsko) než cyklostezka Varhany za 10tky milionu Kč. Ale situace se zlepšuje. Něco jako Flaming skate však v našich podmínkách považuji za naprostou scifi.

A nyní něco k Inline trasám. Jak jste se vlastně o našem projektu dozvěděl?

Prostě jsem na internetu hledal trasy, kam lze jezdit. Množství inline-WEBů, všude něco, ale nic systematického.
Na Svět koleček jsem se pravděpodobně doklikal přes inlajn.cz. A váš projekt tras se mi líbil i když tam z počátku nebylo moc tras.
Tak jsem trochu přispěl aby se to rozjelo a už u toho zůstalo. Takže moje zásluhy jdou až po skvělém projektu tras Světa koleček, který umožnuje dobře popsat trasu, s mapou, popisem, fotkami, odkazy.

Pamatujete si, kterou trasu jste popsal jako první?

Nevím přesně, na WEBu Svět koleček možná cyklostezku Varhany nebo něco od Mimoně.

Vaše popisy, včetně map, jsou jedny z nejobsáhlejších na celém webu. Množství informací mnohdy přesahuje i tři A4 a čiší z nich radost z bruslení. Přemýšlíte třeba již na trase, jak popsat některý úsek?

Když se jezdí nové trasy, tak o zážitky není nouze, ne vždy je to radost z bruslení. Až zpětně si dám dohromady, jestli trasa je vhodná na zveřejnění. Mnohých tras je škoda, aby se o nich nevědělo, ten asfalt nevydrží věčně. Taky je vždy otázka, zda by trasa mohla vyhovovat „běžnému“ bruslaři. Už jsme se s kolegy bruslaři bavili o tom, že jezdíme trochu jinak než je běžné, nevadí nám třeba sundat brusle když zbytek trasy stojí za to.
Také záleží, kde trasa je, izolovaná 5km trasa v Čechách je standard, v Německu na Luž. jezerech je to o ničem.

Když odbočíme od fitnes bruslení, zajímalo by mě, zda-li jste okusil i závodní atmosféru?

No jo, se synem jsme si zajeli na Račice. Líbila se mi organizace, i ten okruh, a zajímavá byla i možnost porovnat se přímo s naší závodní špičkou. Člověk přijde o iluze, že jezdí rychle. Přece jen mě více láká inlajnová turistika.

Stále se bavíme o bruslení, trasách a my ani nevíme, na čem zdoláváte své porce kilometrů. Na čem tedy jezdíte?

Zrovna jsem již skoro dojezdil Fila Nighhawk. Vybral jsem je spíše náhodně, ale zvyknul jsem si na ten jejich active steering,
že jsem si nyní zase pořídil Filu Carver. Prostě, sjezdy z kopce s carvingem, to je docela zážitek. Nicméně, techniku a všelijaké novinky moc neřeším, ty naše výlety na desítky kilometrů mě přesvědčily, že brusle musí hlavně sedět na noze.

Používáte přilbu a chrániče?

Chrániče zápěstí a loktů téměř vždy (když je nezapomenu doma).
Přilbu často, dle situace, vždy když jedu po silnici, když jsou kopce nebo nějakým způsobem nebezpečnější či neznámá trasa.
Je to také o tom, že na dlouhé jízdě někde v cizině může úraz zkazit akci všem, takže jinak jezdím „doma“ a jinak „venku“.

Ještě jednou Vám děkujeme a přejeme mnoho kilometrů plných zážitků a cesty bez nehod.

Lukáš Daněk

Některé z tras pana Markvarta:

Přehrada Spremberg a okolí

Mimoňské lesy

Žabí stezka

Soutěž probíhá i letos!

Přidejte tak svou trasu (jako registrovaný uživatel/ka) a vyhrajte keramická ložiska, nebo závodní kolečka!

Napsat komentář