Jak křehké je něco trvalého

Před několika dny (5.3. – www.inlinenewes.de) zveřejnil ředitel největšího německého in-line seriálu German-Blade-Challenge Karsten Schölermann – KONČÍME! Na začátku nové sezóny je to pro bruslaře docela velká rána, a zdaleka ne jen pro německé. GBC se stal po letech konání významným, ne-li nejvýznamnějším podnikem v oblasti masového a špičkového sportu v Evropě. Výjimkou nebývala tisícihlavá účast na jednotlivých zastávkách seriálu.

Seriál GBC se těšil významné podpoře německého bruslařského svazu D.R.I.V., mediální zázemí měl ve stále kvalitnějším časopise Skate magazin, jehož popularita se rozšířila široko za hranice samotného rodného Německa. Seriál se těšil i významné, byť zejména psychické podpoře Evropské federace kolečkového bruslení CERSu a především se na něj těšily stovky a tisíce bruslařů z celé Evropy. Jak by ne, vždyť organizace závodů  včetně velmi pečlivě propracovaného systému objektivního bodování, výběr tratí, péče o závodníky, atmosféra i diváci – to vše s  pečlivostí příznačnou pro našeho severozápadního souseda – byly na vynikající úrovni. Na závody GBC se jezdilo rádo. Nejen kvůli bodům do celkového seriálu, nejen kvůli setkání s kamarády, ale hlavně proto všechno a ještě něco navíc. Jezdilo se tam si oddechnout, i když se člověk povětšinou fyzicky nadřel. Ale každý závod měl báječnou atmosféru.  Jezdilo se porovnat se s nejsilnějšími, stejně tak se svými vrstevníky, kterých tu bylo vždy dost a dost. Každý si tu vybral ten svůj vláček.

Seriál GBC si za léta vydobyl i velmi silnou pozici mezi špičkovými závodníky, mezi vítězi seriálu figurují taková jména, jak Ferre Spruyt, Diaz Granados, Christian Hartz, z žen pak Francezska Neuling, Katja Ulbricht ad. Jednotlivé závody byly svátkem pro dané město, získat nálepku závodu GBC nebylo až tak snadné.

Jak se zdá, ani to nestačilo. Jak 5. 3. zveřejnil ředitel seriálu Karsten Schölermann, od smlouvy s GBC odstoupil dlouholetý partner seriálu – pivovar Singha. Bez jeho podpory není možné seriál udržet. Již v loňském roce převýšily náklady možnosti organizátorů, letos z těchto důvodů hlavní sponzor odstoupil. O seriálu se bude ještě jednat na konci března v Berlíně na schůzce zástupců DRIV a GBC, ale současná situace není příliš veselá.

Dalším faktorem, který K. Schölermanna uvádí jako důvod zrušení seriálu je, že organizátoři jednotlivých závodů avizovali, že si nemohou dovolit tak velké formáty závodů. Že podporu nedostávají z místních zastupitelství, která na sport vydávají čím dál méně. Zda je současná situace, kdy od podpory kolečkového bruslení ustupují velcí partneři , „odezvou“ na neschválení in-line na program olympijských her, či za to opravdu může jen a jen hospodářská krize, se dá jen spekulovat. Zda je jedním z faktorů i konkurence dvou velkých seriálů na německém území  – GBC a German Inline Cup, či zda seriál nebyl se svými 11 závody v roce 2009 až příliš velké sousto, jsou opět jen dohady. Pravděpodobná je kombinace všech uvedených a jistě i mnoha dalších faktorů.

A tak hlavním poraženým jsou lidé, kteří svůj volný čas aktivně prožívali na bruslařských akcích. A důsledky? Zrušení lituje mezinárodní organizace, výsledky tohoto kroku pocítí  sport i na závodní úrovni, jak sdělila Irmelin Bridget Otten, předsedkyně sportovní komise a fitness inline v DRIV. Neboť tam, kde není masová základna, není možný výběr talentů.

Nám nezbývá, než si hýčkat naše seriály. Zatím máme z čeho vybírat – dráhové i silniční, každý trochui jiný, každý si vybere ten svůj. To ovšem neznamená jen poklepávat organizátory po ramenou a jezdit na jeden závod za druhým. I když je samozřejmě návštěvnost pro organizátory a jejich sponzory tím hlavním kritériem a je to naprosto pochopitelné. Chtějme ale po organizátorech především bezpečné tratě, dobré moderátory, kteří umějí  nejen pobavit, ale kteří o sportu i něco vědí a umí to předat dál, chtějme jasná a pro všechny stejná pravidla, která by nevyvolávala zbytečné dohady a nepříjemnou náladu. Jen tak budeme mít následovníky, stejně jako fanoušky, kteří si to třeba jen jednou budou chtít taky zkusit, jen tak přibudou i sponzoři.

Ale je potřeba ještě něco navíc. Je potřeba, aby se zejména v regionech o těchto sportovních událostech vědělo, aby se o všech in-line akcí psalo v místních novinách, aby fotky ze závodů putovaly po síti, prostě abychom byli vidět. A je jistě v silách každého z nás tyto maličkosti zastat. To nemusíme nechávat jen na samotných organizátorech, kteří jistě mají práce víc než dost.

-lk-

Napsat komentář