Skončil druhý český seriál – LifeInline Tour 2011.

V Opavě se uzavřel letošní seriál pěti silničních závodů Chance LifeInline Tour 2011. Po minulém víkendu, kdy se v Plzni bojovalo o tituly Mistrů ČR, se v Opavě pro změnu bojovalo o Absolutního mistra českých vysokých škol v inline bruslení. Důvody, proč nebylo v Opavě původně plánované Akademické mistrovství ČR jsou vysvětleny na stránkách pořadatele.

 

Opava opět, jako každý rok, nezklamala. Kromě počasí, které tu mají organizátoři snad předplacené, se v letošním roce museli vypořádat i s nutností na poslední chvíli změnit tradiční trať v Městských sadech. Výběr tratě na poslední chvíli (a že to je pořádný oříšek a noční můra pro každého pořadatele) jen ukázal, že v Opavě prostě vědí, co to in-line bruslení je.

Desítka a vedoucí závodníci: Jan Pecka, Šimon Pravda a Lukáš vevera

Okruh vedl částečně starší zástavbou a částečně okrajem parku a byl dlouhý cca 1400 m. Jak se ukázalao, byl atraktivní jak pro diváky, tak i pro samotné účastníky. Samozřejmě se ozývaly hlasy, že je to tuhle úzké, tamhle hrbolaté, ale po dojezdu převládaly názory, že se na takovéhle trati rozhodně nikdo nudit nemohl. V podstatě šlo o technicky náročný, přesto však bezpečný okruh, který plně prověřil technické znalosti ovládání bruslí a zároveň i koncentraci závodníků a nutnost přemýšlet o tom, vedle koho jedu, kdo je za mnou, sledovat ostatní. A kdo si nebyl příliš jistý, ten prostě musel uzpůsobit rychlost. Každopádně ale právě takovéhle tratě, které i přes svou technickou náročnost zachovají dostatečnou bezpečnost, ocení především ti, které baví na bruslení nejen rychlost, ale taky právě krása techniky in-line bruslení. Koneckonců, organizátoři jen – možná nevědomky – zachytili letošní evropský trend silničních závodů – technická náročnost má přednost před dlouhými rovnými jednoduchými tratěmi. Právě díky tomuto trendu se ale mohou in-line závody stěhovat více do center měst a do zástavby vůbec a tím více přiblížit inline těm, kteří by ho třeba vůbec neměli možnost ani zahlédnout.

 

Dojezd do cíle - bylo tam dost těsno

Snad jediný větší problém nastal v Opavě při dojezdu do cíle, kdy se mezi dojíždějící míchali závodníci dojetí o kolo. Ale ani tady si nikdo z těch, kteří bojovali o přední příčky, nestěžoval. Na dotaz, zda jim to nevadilo, odpovídali, že to věděli předem, že tam bude tlačenice a že si zkrátka finiš museli připravit o hodně dřív než v posledních 100 m.

 

Hlavní závod na 21 km se jel od začátku docela svižně, o čemž svědčilo i to, že se v hlavní skupince tentokrát udrželo jen 10 závodníků, včetně naší nejlepší závodnice Kateřiny Novotné, za což sklidila patřičný obdiv. O kvalitním závodě ostatně hovoří jasně i průměrná rychlost, která se tentokrát vyšplhala na 36,12 km/hod pro mužského vítěze. Pro srovnání – průměrná rychlost vítěze z minulého týdne, z  mnohem méně technické tratě v Plzni, byla 34,74 km/hod, a v Račicích na prakticky rovné trati, se maraton jel rychlostí 35,8 km/hod. Po dlouhé době jsme v Opavě viděli naší špičku jezdit aktivně.

 

O ženských závodě mluvit příliš nemůžeme, protože jak už léta upozorňujeme, nejsou závody žen v hromadných startech s muži vypovídající. Samozřejmě lze ocenit schopnost žen udržet se vysokého tempa mužů (a výkony jsou to velmi dobré – viz výše), samozřejmě je to výborný trénink, ale nemůžeme to hodnotit jako závod žen. Pokud před hlavní mužský peloton postavíme automobil a muži se povezou ve vzduchové bublině za ním, dosáhnou jistě také mnohem lepšího času. Ale to by asi každý považoval za nefér, že? Minimálně závody, kdy se jede o nějaký titul, by měly být oddělené pro ženy a muže. Jen tak lze pak titul považovat za oprávněný. Nenapadá mě žádná jiná rychlostní disciplína, v níž by byl povolen start mužů a žen dohromady (snad jen parkur, ale tam jde přeci jen o něco jiného a navíc se ani tam nikdo za nikým nevozí). Je jen s podivem, že si této situace nevšimli ještě na vyšších sportovních místech. A hlasy, které občas zaslechneme z úst těch, kteří by právě toto měli prosazovat, že oddělené závody žen pak nejsou příliš atraktivní, patří opravdu do hluboké minulosti. Ženy prostě mají nárok nejen na volební právo, ale také na vlastní mistrovské tituly – tedy takové, které si samy bez pomoci mužů vybojují.

 

Jak závody probíhaly a jaké byly výsledky, se dočtete na stránkách organizátorů. V mužích si závěrečný sprint nejlépe připravil Ondřej Suchý (BZK Praha), druhý skončil Adam Adlt (TJ Žďár nad Sázavou), na třetí příčce dojel Richard Kudělásek (Bruslárna.cz) – letošní objev sezóny. Pro ty, kteří sledují in-line ve všech jeho disciplínách, to ale zas tak velké překvapení není. Richard byl léta naším nejúspěšnějším in-line slalomářem, s úspěchy i v evropském měřítku, vrcholově trénoval i sjezdové lyžování. A jen to, že mu možná v in-line slalomu chyběla další motivace, ho dostalo k závodnímu in-line rychlobruslení. Nejde tedy o nováčka v pravém slova smyslu a je jen dobře, že u nás rozšířil mužskou konkurenci.

 

V ženách si pro zlato dojela Kateřina Novotná (KSB Benátky), druhá skončila mladá polská závodnice Malwina Fituch (UKS Orlica), na 3. příčce dojela Tereza Klimešová (Gigasport ISC Praha).

 

Medailistky závodu na 21 km.

Opava dovršila letošní trend nástupu mladých závodníků a závodnic, kteří se inline věnují jako svému hlavnímu sportu. To se projevilo zejména na 10km trati, na níž již „dorostly“ děti z dětských kategorií. Zároveň ukázala, že ti starší, nebo ti, kteří bruslení mají jako doplňkový sport k několika jiným, se neustále zlepšují – a o tom právě konkurence je. Úroveň bruslařů ze středu závodního pole je opravdu velmi vysoká – stačí si vyjet na nějaké zahraniční závody a uvidí to každý. Zcela jistě je to dáno i tím, že závodů je u nás ještě relativně dost (a za to patří velký dík všem letošním organizátorům). K bruslení totiž právě tyhle „městské“ závody přitáhnou další zájemce. Ostatně – v Opavě měli výborný nápad – oceněny byly zvlášť ty děti, které v roce 2011 dosud nestartovaly v jiném závodě v rámci LIL. A rozhodně jich nebylo málo. Určitě to byl správný krok pro propagaci inline.

Foto zde.

 

Napsat komentář