Světový pohár v ČR

Již počtvrté se Ostrava ujala pořadatelství závodu Světového inline poháru. Ten se jel jako závod seriálu Kooperativa InLine pro život.

Samotnému závodu však předcházela ještě jedna akce – a tou bylo páteční večerní bruslení na trati Světového poháru. Na okruhu o délce kolem 3 km se prohánělo téměř 2000 bruslařů, převážně z řad místních fandů kolečkových bruslí. Je vidět, že Ostrava je opravdu sportovní město.

V sobotu dopoledne pak začal tradiční program seriálu InLine pro život. Od 10:30 až do startu závodu žen (14:30) se tu vystřídaly ve svých závodech všechny věkové kategorie. I když horko a souběžný závod v Praze trochu účast poznamenaly, i tak byly vidět napínavé souboje v balíku dětí na trati 1, 3 a 5 km i všech ostatních na trati Fitnes Desítky.  Právě v těchto závodech bylo vidět, že v Ostravě je bruslení oblíbené, protože na startu bylo moho „místních“. A to je jen dobře.

Fitnes desítku, kde jelo 120 závodníků, vyhrál Lotyš Lauris Bitenieks, v ženách, tedy spíše dívkách, protože první místa opanovaly dívky ve věku od 13 do 16 let, dojela první Tereza Kolesáriková.

A pak už přišel na řadu závod Světového poháru žen. České barvy tu byly zastoupeny nejen oddílovými závodnicemi, ale i členkami české reprezentace Kateřinou Novotnou a Kamilou Novákovou. Závod za horkého počasí byl velmi náročný, jak později dosvědčila i vítězka, vedoucí závodnice WIC Němka Jana Gegner. 11 dlouhých kopců prověřilo síly všech závodnic na trati. V čele jedoucí závodnice se nejprve odpoutaly v počtu 9 od zbytku závodního pole a v 5. kole se K. Novotná pokusila o nástup, který vyústil v další zúžení vedoucí skupinky. Od té doby jely již jen 4 závodnice v čele a takto také dojely až do cíle. Závěr závody byl dramatický. První místo si sice s přehledem pohlídala Jana Gegner, stálá členka německého reprezentačního kádru a několikanásobná držitelka medailí z dráhových mistrovství Evropy a světa, ale boj o druhé místo byl dramatický. Polka Alexandra Goss si možná už myslela na stříbro, jenže naše závodnice bojovným závěrečným telemarkem tuto představu Polce zrušila a dojela si pro 2. místo místo ní. Divákům se finiš jistě líbil a ocenili to také patřičným potleskem.

 

V16:30 pak přišli na řadu muži. Na startu bylo přes 100 závodníků, a i když chyběli vedoucí závodníci WIC, bylo nač se těšit. Do Ostravy přijeli Jihoameričané, a bylo jasné, že uvidíme trochu jiný styl závodění. Respekt budil především žlutomodrý venezuelský tým, ale lidem v kolečkovém bruslení se pohybujícím bylo jasné, že do klání o medaile se jistě bude chtít zapojit i juniorský reprezentant Kolumbie Camilo Acosta, který  svádí  často vítězné souboje s nejlepšími Evropany především na kratších tratích na dráze. Kromě něj tu ale byl také Rakušan Jacob Ulreich, bývalý týmový kolega našeho závodníka Matěje Krupky, s nímž je na evropských žebříčcích na velmi podobných místech. A pak tu také byli méně známí Brazilci, Estonci a nám dobře známí silní Poláci. A proti nim stál poprvé na takovém závodě i  tým české reprezentace.

Ten od počátku závodu dával jasně najevo, že chce hrát v tomto závodě roli lídra, že chce diktovat soupeřům svůj styl a taktiku. To se našim čtyřem mužům ve složení – Matěj Krupka, Richard Kudělásek, Matěj Pravda a Ondřej Suchý také celý závod dařilo. Střídali se v čele, kontrolovali úniky některých dalších závodníků, české dresy byly prostě vidět.

Jediné, co našemu mladému týmu asi nakonec chybělo, aby dosáhl na medaile, byly zkušenosti. Až do cca 500 m před cílem byli naši muži stále v čele, drželi se taktiky, kdy M. Krupka a R. Kudělásek měli držet až do finiše čelo závodu a připravit tak pozici pro spurt našich dalších dvou závodníků. V posledních stech metrech však iniciativu převzal právě zkušený venezuelský tým, v němž Alfredo Leon Moreno hraje roli teamlídra s velkými zkušenostnmi a který měl k ruce mrštné a silné juniory Sebastiana Tigrerose a Julia Ortiz Mirenu. A tady možná naši muži doplatili na menší vyzávoděnost, když O. Suchému a M. Pravdovi se nepodařilo dovést závod do medailového cíle. Určitě toho diváci i sami aktéři závodu litovali, na druhou stranu je potřeba tento mladý tým pochválit za disciplinovaný výkon v průběhu celého závodu a za dodržování předem dané taktiky. Naši závodníci ale měli jeden handicap – v jejich čele nestál žádný zkušený matador, který by dokázal reagovat na vývoj samotného závodu. Vždyť závodnicky nejzkušenějším z naší čtveřice byl 22letý Matěj Krupka, který byť byl již členem dvou zahraničních týmů, nemůže v tak mladém věku ještě konkurovat zkušenostem o téměř 10 let staršího soupeře z Venezuely. Ten si také nakonec odvezl vítězství z Ostravy a medaile „podržel“ i svým dvěma svěřencům. Venezuelané nám ukázali, jak důležitá je týmová souhra a dobrý teamlídr.

Bohužel jsou naši muži teprve první silnější generací českých inline bruslařů, která sbírá zkušenosti ze závodního inline prostředí od dětství. Takového zkušeného kolečkového bruslaře, který by je mohl učit taktice přímo v závodě, tu totiž ještě nemáme. Doufejme, že právě tito mladí závodníci se právě takovými zkušenými mistry taktiky v budoucnu stanou. Pak se nemusíme o osud závodního kolečkového bruslení u nás obávat. Ostatně, již dnes je to vidět na dorůstající dětské základně. Už tam máme talenty, které pravidelně na závodech v zahraničích obsazují první pozice. a na domácích závodech už i v dětských kategoriích vidíme náznaky taktických a týmových spoluprací. A právě těmhle talentům jistě i pohled na vzorně spolupracující tým mužů v reprezentačních dresech dodal motivaci k dalšímu tréninkovému úsilí.

 

Závod byl velmi dobře zorganizován, což si pochvalovala i vítězka ženského závodu Jana Gegner. V Ostravě jsme si s Janou popovídali. V kostce tu máte přiblížený její spotovní příběh. Jana Gegner je velmi známou německou bruslařkou. Ne vždy se jí dařilo tak, jako v posledních dvou letech. Před několika lety , kdy byla německou jedničkou, byla zařazena do týmu inline bruslařů, kteří měli zkusit zaplnit generační mezeru na dlouhé ledové dráze. V té době byla opravdu velmi dobrou závodnicí. Tou dobou se našim německým sousedům nedařilo vychovat nové ledové olympioniky, a tak zkusili sáhnout mezi silné inline bruslaře. Do tohoto programu se zapojila právě i Jana Gegner, stejně jako nejlepší německý inline sprintér Mathias Schwierz a několik dalších. Janě se však na ledě příliš nedařilo, poznamenalo ji i několik zranění a nakonec ji to stálo i její inline kariéru. Na dlouhé dva roky zmizela i z výsluní kolečkového bruslení. Jak mi sama řekla, nebyl návrat do čela inline vůbec jednoduchý. V té době totiž začaly zářit juniorky Sabine Berg a Mareike Thum, silná byla celá mladá generace. Zpočátku, po pauze, když se dostala částečně zpět do pohody, dostávala šanci v německém reprezentačním týmu „jen“ jako členka štafety. S ní však již opět na MS ve Španělsku (2008) dobyla světový bronz. A to prý byl další velký impuls k návratu. Nebylo prý vůbec lehké být nejstarší členkou týmu, se zkušenostmi, a zároveň nebýt stavěná do závodů mistrovství světa. Jana ale bojovala dál a s německou urputností nechtěla nic vzdát. Píle a dřina, stejně jako vysoce profesionální přístup a skromnost jí nakonec opět pomohly dostat se do pozice nejlepší německé závodnice, kterou letos bezesporu je. Ti, kdo s Janou  měli v Ostravě možnost mluvit, jistě její milý, otevřený a vysoce profesionální přístup k inline bruslení museli sami vycítit.

 

Výsledky – ženy:

  1. Jana Gegner (EUSKATES IDEEprint, GER) 1:01:20,528
  2. Kateřina Novotná (Czech National Team) -0,05
  3. Aleksandra Goss (WIC single athlete, POL) -0,05
  4. Laima Kaufrina (WIC single athlete, LAT) -0,08
  5. Barbara Bakošová (EOSKATES IDEEprint, SVK) -5:15.0

Výsledky – muži:

  1. Leon Alfredo Moreno (Uus Maa Team, VEN) 57,31,525
  2. Sebastian Paredes Tigero (Uus Maa Team, VEN) -0,1
  3. Julio Cesar Mirena Ortiz (Uus Maa Team, VEN) -0,6
  4. Camilo Acosta (COL) -0,6
  5. Jakob Ulreich (Going Top Oeisc-B, AUT) -0,7