Kolečkové bruslení – tajemství zimních olympijských her

Vstup na letní olympijská kolbiště sice MOV kolečkovému bruslení nedal, in-line bruslaři se však na olympiádu dostali jinak. Podle americké stanice NBC jsou kolečkoví bruslaři nejlépe střeženým tajemstvím letošních ZOH.

Přibližně 65 % amerických medailí v ledovém rychlobruslení za poslední tři ZOH mají na svědomí závodníci, jejichž sprotovní kariéra je vydlážděna úspěchy v kolečkovém bruslení. 12! ledových bruslařů a bruslařek USA, včetně takových jmen, jakými jsou J. R. Celski (short-track), Apolo A. Ohno (long-track), Alison Baver (short-track) nebo např. 17letá krasobruslařka Caydee Denney (sportovní dvojice) začínali a  závodili na kolečkových bruslí.  Podobně jsou na tom i bruslařští trenéři – často mají za sebou právě in-line kariéru. Ať již v rychlobruslení, nebo třeba v in-line krasobruslení.
Spojené státy však nejsou samy, kterým na hrách „vypomáhají“  kolečkoví bruslaři. Jmenovat můžeme např.: Dánsko (1 závodník), Švýcarsko (1), Austrálie (1+1 trenér), Nový Zéland (1+1), Holandsko (3), Kanada (3), Francie (2) a na mnohé jsme možná ještě ani nepřišli.

Ale proč vlastně tolik úspěšných in-line bruslařů opouští svou původní sportovní dráhu? Většina z nich přechází na ledovou kariéru až po dosažení úspěchů v kolečkovém bruslení. Motivací je zcela určitě i možnost zúčastnit se olympijských her.
Ve Spojených státech se tomuto tématu věnuje nejedna webová stránka, stejně jako sportovní redaktoři. Někteří poukazují i na fakt, že jsou takto v podstatě všichni spokojeni: manažeři ledového bruslení – že mají odkud čerpat, a zároveň i zástupci USARS (USA roller skating association), kteří si na úspěších „svých“ sportovců tak trochu přihřejí svou polévku.
(podle C. Williams a P. Brianda)