Brno Circuit 2010 – povedená tečka za sezónou

Na Masarykově automotodromu se v neděli 17.10. uskutečnil pravděpodobně vůbec poslední letošní in-line závod Brno Circuit Inline 2010 (foto). Závod, kterému se dá směle přiřadit přívlastek extrémní. Extrémního tu totiž bylo hodně.

Několik nej….

– nejnáročnější:

Jednak samotný okruh – určitě u nás nejnáročnější závodní trať: velké převýšení, díky kterému se tu na bruslích svezete docela rychle (včerejší neoficiální měření z průběhu hlavního sjezdu mluvila o 65 km/hod. – to ovšem nebyla měření těch, kteří měli nejrychlejší zajetá kola), a podle pravidla, že „každý dokopec má svůj skopec“ (platí i obráceně) tedy následoval i extrémní výjezd – 900 m. Podle propozic měl celý 5403 m dlouhý okruh 73 m převýšení. Kdo to jel, tak si dovedl představit, že minimálně 70 z nich bylo na těch 900 m.

– nejširší:

Toto prvenství si závod v Brně asi odnese také. Nevím, kde jinde by se mohlo jezdit na trati 15 m široké. Snad jen na letošním LIL v Hradci Králové by se dalo místní letiště podobně využít, kdyby se vytyčila širší trať.

– nejpohodovější:

O tohle prvenství se samozřejmě budou vést diskuse, ale pravdou zůstává, že v Brně prostě všechno klapalo, výsledky s vyhlášením byly hned po dojetí závodu, napětí 5hodinového závodu bylo také něco, co se jinak nezažije. Na konci sezóny také z většiny závodníků vyprchaly ony seriálové ambice z honby za body, a tak se prostě soutěžilo v duchu „teď a tady“. Naplno a na“krev“, ale bez stresu ze ztráty bodů. Tomu napomohl jistě i formát závodu – tedy štafety maximálně 5členných družstev. K závodu patřil i obdiv a stálé povzbuzování jedoucích závodníků v kategorii jednotlivců – tam byl hrdina prostě každý. Povzbuzovalo se tu vlastně pořád, sdělovaly se zážitky po každém projetém kole, a to nejen mezi jednotlivými členy štafet.

– pozdní termín:

I tohle je jeden z extrémů. Polovina října už těžko může slibovat teplé podzimní počasí. Spíš je člověk přichystán na zimu a déšť. Letošní ročník však byl po této stránce spíš milosrdný. Trať suchá (i když zpočátku byla i mokrá místa, ale povrch je tu perfektní a neklouzalo to ani na nich), nespadla ani kapka, teplota kolem 7 °C, vítr – no jaký bývá na podzim. A těch zhruba 7 hodin se dalo vydržet. Poznatek pro příště – přibalte si rukavice a zimní bundy. Ale termosky klidně nechte doma – o teplý čaj tu bylo nepřetržitě postaráno, kdo se potřeboval ohřát, zašel na kávu do restaurace. Jen ti jednotliví „extrémisté“, co si 5 hodin neodpočinuli, budou mít asi přeci jen jiné pocity. Snad jen paddocky mohly být vyhřívané.

Jan Stodola - vítěz mezi jednotlivci - před závodem

Vítězové

Vítězi byli všichni, kdo dojeli. Někdo ujel nejvíc kol (Rollerblade Austria-Slovakia – celkem 28 kol) – tedy přes 150 km, jiný třeba o pár méně.  Ale jak poměřit sílu tohoto týmu s výkonem vítězů-jednotlivců – Janem Stodolou (KSBM Praha), který za stejných 5 hodin ujel kol 22 (téměř 119 km), a  Terezou Klimešovou (ISC Praha) – ujela 21 kol, nebo třeba s výkony žen ve všech kategoriích? Jen těžko. Samozřejmě se dají výsledky srovnávat. Např. by se dalo najít nejrychleji zajeté kolo – pravděpodobně 10:01,111 -(to zajel některý z členů vítězného týmu), zajímavá je i průměrná rychlost vítězů – 29,848 km/hod., ad. Celkové výsledky najdete zde. Ale o to v Brně zas tak nešlo. Masarykův okruh prověřil především jiné vlastnosti – vůli, vytrvalost, týmovou práci a v neposlední řadě ukázal, že bruslení je prostě krásný sport.

Závod naplnil to, co si asi většina skalních příznivců bruslení mohla přát. Byla to organizačně velmi vydařená derniéra, na které jsme se všichni pobavili a zažili pocit, že v tom člověk prostě není sám. Brno Inline Circuit je podle mého závod s velkým potenciálem do budoucna. Podobně náročný závod totiž zatím možná v Evropě chybí – a to snad potvrdí i ti, co zažili 24hodinovku v LeMans. Vv Brně bohatě stačilo oněch 5 hodin jízdy.

6 komentářů: „Brno Circuit 2010 – povedená tečka za sezónou“

    1. Omlouvám se, že jsem nereagovala dřív, prostě jsem nestíhala. Jsem ráda, že náš článek potěšil. Píšu vždycky ráda o akcích, které se vydaří a tahle mezi ně rozhodně patřila. V tom, jak závod probíhal, byly prostě vidět zkušenosti. Ty, které máte z vlastních akcí s těmi, které jste nabyli na LeMans. A to je velká deviza.
      Takže se těšíme na příští ročník
      Lída Krupková

Napsat komentář