Stožecká brusle 2012 se blíží [POZVÁNKA]

Poslední prázdninovou neděli 2.9.2012 pořádá Ski klub Šumava a obec Stožec závod na inline bruslích – Stožecká brusle. Závod, který se letos jede již 4. rokem, se koná na oblíbené Vltavské cyklostezce Nová Pec – Stožec. Centrem závodu je obec Stožec. Připraveny jsou trasy  16, 8,3, a1 km. Závod je specifický tím, že se nestartuje hromadně, jak je zvykem na běžných závodech, ale intervalově. Prostě taková časovka na bruslích. Každý tedy pojede sám za sebe, nebude se moci vyvážet a schovávat za ostatní závodníky. Závod je určen nejen pro celou rodinu, ale doslova pro lidi každého věku – nejstarší dosud přihlášený závodník je 65-letý Josef Doupovec a  nejmladší 4-letý Petr Sochor  z Vodňan. Pokračování textu Stožecká brusle 2012 se blíží [POZVÁNKA]

Mistrovství ČR v maratonu a závěr ČMP

V sobotu 3. září  za krásného počasí skončil letošní ročník Českomoravského poháru 2011. V Račicích, na okruhu kolem veslařského kanálu, se jely tradiční tratě pro děti i dospělé, jen 21 km bylo pro tentokrát nahrazeno závodem na 42 195 m – tedy mistrovským maratónem.

Foto zde.

 

Do Račic se sjelo poměrně početné startovní pole – přes 300 účastníků, samotného mistrovského závodu se  zúčastnilo celkem 134 mužů a žen. Pořadatelé připravili pěkný závod na velmi dobrém povrchu, který pravděpodobně u nás nemá obdoby. Račický závod má kromě povrchu i další specifikum – nejdelší rovinky. Závodí se v podstatě na 5km jednoduchém, nenáročném okruhu (pokud nefouká vítr a ten v sobotu v Račicích naštěstí nefoukal), na který si troufnou i ti, kteří by si třeba kopcovitou, technickou trať ani nezkusili. Takže šance tu byla pro každého, kdo měl chuť to zkusit. Třeba i poprvé v životě.

 

Před samotným mistrovským závodem proběhly již zmíněné dětské závody i 10km závod pro děti i dospělé. Závody měly co do výkonnosti velmi dobrou úroveň, bojovalo se o každé místo. Vždyť tu šlo i o celkové pořadí v Českomoravském pohárku (pravidla na www.inlajn.cz).

10km závod se v poslední době stává doménou mladší, nastupující generace. Celkovými medailisty v mužské i ženské kategorii se stali junioři a kadeti (vítězové Filip Svoboda – ročník 1992 a Natálie Poplová – 1997). Nicméně výkony těch věkově starších je potřeba také vyzdvihnout – vždyť ještě kolem 50. místa se jezdilo průměrnou rychlostí kolem 30 km/hod. A to už není rozhodně jen rekreační fitness rychlost.

 

Mistrovský maratón mezi ženami byl lahůdkou pro Kateřinu Novotnou (KSB Benátky), která získala všechny finanční prémie při průjezdech bodovanými koly (velmi dobrá „vychytávka“ ke zatraktivnění tratě) a i v závěru 42 km si vítězství nedala vzít. Ale i zde je potřeba vyzdvihnout výkony ostatních žen, které se po celou dobu závodu Katky držely a které tak udržely tempo závodu na dobré úrovni, čemuž odpovídá i čas vítězky 1:15:03,12. Hlavní skupina žen se udržela až do konce závodu pohromadě. Druhou příčku vybojovala slovenská závodnice Barbara Bakošová (InlineBSS.sk), třetí místo získala Eva Šodková (ISC Praha) v časech jen o desetinky se lišícím od vítězky. Ženy jely průměrnou rychlosí 33,7 km/hod.

V mužském závodě bylo od začátku patrné, že půjde o taktickou bitvu mezi hlavními favority. Kdyby byly v Račicích sázkové kanceláře, byly by kursy na vítěze velmi těsné. Vždyť se tu na start postavili všichni naši v současnosti nejlepší mužští seniorští i juniorští závodníci. Všichni se velmi dobře znají, znají své přednosti i slabiny, a tak šlo spíše o souboj nervů.

Už začátek závodu – kdy se do osamoceného trháku pustil Jan Pecka (Sportovníkurzy.cz), který si tak chtěl pojistit svůj odstup  (4 minuty) od prozatím druhého v celkovém hodnocení ČMP Martina Kuchaře (ISC Praha), naznačilo, že půjde opravdu o taktiku. Jak v boji o titul, tak i v boji o celkové vítězství v ČMP.

Na tento dvoukolový trhák nikdo z favoritů nereagoval, hlídali se pouze mezi sebou. To potvrzovalo i to, že papírové favority nechávaly chladnými i bodované prémie – hlídali si jeden druhého a pro prémie si chodili většinou jiní. S taktikou vyčkávání vydrželo hlavní pole až do konce, bylo zde sice několik náznaků o nasazení do trháku, ale v podstatě na ně nikdo zvlášť nereagoval. Tempo nebylo nijak závratné (vzhledem k podmínkám, na kterém se maratónský závod jel). Několikrát komentátorem zmiňovaný rekord kola Matěje Krupky (BZK Praha) z loňského roku nebyl zdaleka ani ohrožen (nejrychlejší letošní kolo se jelo o půl minuty pomaleji).

A tak se do cíle dostal peloton, čítající zhruba 28 mužů, pohromadě. Rozhodovalo se až ve velmi těsném finiši, kde nejrychlejší sprint prokázal Ondřej Suchý (BZK Praha), o druhou příčku se bojovalo velmi těsně a nakonec ji pro sebe získal Adam Adlt (TJ Žďár nad Sázavou) před Matějem Pravdou (KSBM Praha). Teprve za nimi skončili možná méně draví seniorští závodníci Filip Adlt a Matěj Krupka, které ještě ve finiši porazil rakouský juniorský reprezentant Christian Cromoser. Čas vítěze 1:10:42,03 není nijak rychlý, (průměrná rychlost závodu byla 35,8 km/hod), nicméně závod měl i při této rychlosti náboj a byl zajímavý právě již zmiňovanou taktikou. To jen dokládá, že kolečkové bruslení není jen o maximálním fyzickém výkonu, ale je také o psychice a taktice.

MČR v maratónu v Račicích tak zakončilo celý letošní seriál ČMP. Přes některé kritické (a často oprávněné) připomínky k dílčím závodům a vyhlašování mu bylo důstojnou tečkou. Na jeho organizátorech nyní je,  aby si s nich vzali to důležité, co v příštím roce dokáže přitáhnout k bruslení nové závodníky. Každopádně však všem z inlajn.cz patří dík, že i s relativně nepočetným týmem byli schopni závody i celý seriál vůbec pořádat.

[slideshow id=59]

Stožecká brusle se blíží [POZVÁNKA]

Českomoravský pohár v inline bruslení InLine CUP 2010 vstupuje šumavským závodem do svého druhého dílu. Stožecká brusle je závod, který je otevřen pro všechny milovníky inline bruslení a do kterého se může přihlásit každý, kdo chce změřit síly nejen s ostatními, ale i sám se sebou. Každý rok se snažíme naplňovat jeho základní motto: Stožecká brusle – závod pro celou rodinu. Nádherná příroda v srdci Národního parku Šumava, atraktivní turistické cíle v okolí Stožce doslova vybízí ke strávení příjemného víkendu.

Šestnáctikilometrový závod je znám nejen krásnou tratí podél Vltavy, několika železničními přejezdy, vynikající atmosférou, ale i mezinárodní účastí. Žádný z dosavadních ročníků zatím nevynechal Heinz Burkhart z německého Deggendorfu, kterému v době konání bude již 72 let. Naproti tomu nejmladší přihlášenou účastnicí je 5-letá Nela Vosolová z Č. Budějovic.

 

Zajímavostí Stožecké brusle je hned několik:

1.)   Startuje se v časových intervalech (ne jako obvykle hromadným startem)

2.)   Kromě tradiční disciplíny INLINE BRUSLE mají svůj vlastní závod i rodiče na bruslích s kočárky a svůj závod na 16 kilometrů mají i jezdci na kolečkových lyžích a inline bruslaři s holemi – závody kategorie Nordic Blading

3.)   Starty závodů na 3, 8 a 16 km neprobíhají v jednom místě. Všechny trasy ale vedou do Stožce!

4.)   Během jízdy překonají inlinisté 2, 6 nebo 9 vlakových přejezdů

5.)   Napínavou podívanou jistě bude i závod 3-členných týmů na trase 3 km Černý kříž – Stožec. Jedná se o závod  Tým je limitován pouze počtem členů, nezáleží na věku ani pohlaví. Časy se nesčítají, počítá se čas posledního člena týmu.

6.)   Bruslaři i nebruslaři mohou změřit své síly i ve vyřazovacím závodě koloběžek na 100 m, který je určen pro závoďáky do 12 let. Závodí se na vlastních strojích.

 

Ti nejlepší se mohou těšit na finanční prémie. Absolutně nejrychlejší závodník a závodnice na bruslích na trase 16 km obdrží 1 500 – 1 000 – 500 Kč. Pokud navíc někdo překoná “Traťový rekord Active Parku Lipno“ čekají ho adrenalinové zážitky na Lipně! V kategorii mužů drží rekord loňským fantastickým časem 26:30.8 Matěj Krupka, v ženách Renata Karabová z roku 2009 časem 32:13.7

Na závodníky čekají rovněž ceny v podobě sportovního vybavení, poukázek na konzumaci a ubytování v místních penzionech jakož i na adrenalinové i relaxační zážitky od Lipno Servis.

Sledujte www.inline.skisumava.cz

Těšíme se na vaši účast a věříme, že si ze Šumavy odnesete příjemné zážitky!

Černošické mílaření

V sobotu 4. září se v Černošicích u Prahy konala další zastávka Inline Cupu/Českomoravského poháru v režii Inlajn.Cz. Na pořadu dne byly dva závody – Černošická míle a desetimíle. Počasí bylo opět příkladně objednané, registrace fungovala rychle a efektivně a závodní kulisu opět vykouzlil komentátor Honza Krejčíř. Zázemí tedy bylo připravené na jedničku.

První závod „na rozjetí“, kterým byla zmíněná míle, se jel po přímé silnici s malou šikanou, která se nacházela zhruba ve 3/4 trati. Startovalo se intervalově po jednom závodníkovi a na start se postavilo 121! bruslařů. Byla zakázána jízda „v háku“ a každý si tak při cestě do cíle zkusil, co vydrží. Vítězem se stal Jakub Makalouš (Bootcamps-K2) 2:02.48 před Ondřejem Suchým (Pipni.cz) 2:04.48 a Jaroslavem Zíkou (Gigasport ISC Team  Praha)  2:041.65, který třetím místem oslavil své narozeniny. Všechny ženy předstihla Karolína Nováková (Gigasport ISC Team Praha) 2:22.45 následovaná Evou Šodkovou (Inlajn.Cz) 2:26.84 a  Danielou Fejtovou (sportovnikurzy.cz) 2:27.81.

Po mílovém zpestření se závodní pole začalo chystat na hlavní událost dne – Černošická desetimíle. Závod se jel na 10 okruhů, každý okruh měřil 1,5km. Trať byla technicky náročná se stoupáním před cílovou rovinkou. Klikatila se mezi novostavbami a mnozí Černošičtí zvědavě zpoza plotu přihlíželi, kdože se to prohání kolem jejich domu. A že se měli na co koukat! Na tento závod se sjela absolutní špička českého mužského i ženského bruslení. Jména jako Krupka, Suchý, Pecka, Makalouš, Němeček, Kuchař nechyběli v prvních řadách na startovním „roštu“. Stejně tak jako Kamila a Karolína Novákovy, Eva Šodková či Martina Žáčková. Startovalo se opět odděleně – muži 1 minutu za ženami.

Celý závod se postupně vyvíjel a gradoval. Viděli jsme skvělou taktickou bitvu sester Novákových proti teamu sportovnikurzy.cz a osamocené Evě Šodkové. Nakonec právě trojice Šodková, Nováková, Nováková odskočila a v posledním kole si to rozdala o medaile. V cíli pak byla první Kamila Nováková těsně před sestrou Karolínou (obě Gigasport ISC Team Praha) a  Evou Šodkovou (Inlajn.Cz).

Mužský závod byl rozjet trochu opatrněji, a tak první kola nepřinesla nic, než přelévající se balík závodníků. Tempo se však postupně stupňovalo, na špici přicházely nástupy. Nakonec se ze všech úniků vykrystalizovala pětice Suchý, Krupka, Pecka, Makalouš a Němeček, která ujela hlavnímu závodnímu poli a po finiši si v tomto pořadí dojela pro první místa a stejně jako ženy, pro body do Českomoravského poháru.

Pokud bych měl něco závodu vytknout, pak by to mohla být mírná přehuštěnost na trati, která nebyla nejširší, ovšem atraktivita okruhu, který byl technicky jedním z nejnáročnějších u nás, to hravě kompenzuje. Vylepšilo se i počítadlo okruhů, závodníci tak měli přehled, kolik kol mají do cíle a zároveň posunutím cíle před křižovatku se organizátoři vyhnuli „zbloudilým závodníkům“, kteří absolvovali kola navíc. Organizace proběhla na profesionální úrovni, nelze nepochválit výkon komentátora. Velmi napínavý závod tak byl zároveň skvělou pozvánkou na poslední zastavení Inline Cupu, které se koná 2. října v Račicích.

Kompletní výsledky naleznete zde.

Video z Černošické míle již brzy!

Stožecká brusle – rekord trati překonán o téměř 3 minuty

Druhého ročníku závodu Stožecká brusle se v sobotu 21. srpna zúčastnilo kolem 200 závodníků, pro které byl připraven opravdu vydařený in-line den.

Perfektní organizace Ski klubu Šumava včetně zážitku dopravy vlakem na start, ceny k nakousnutí (výborné koláče), program pro všechny kategorie a objednané počasí – takto lze charakterizovat další zastávku letošního ročníku Českomoravského poháru v šumavském Stožci.

Vlaky Českých dráh jsou už desítky let vybaveny nosiči na brusle

Trať nejdelšího, 15 177 m dlouhého závodu, vedla po části cyklotrasy Christiana Battaglii, a to z Nové pece do Stožce. Jde o jednu z nejhezčích stezek využitelných pro in-line bruslení u nás, a tak není divu, že sem, na 2. ročník Stožecké brusle zavítalo kolem 200 bruslařů-závodníků.

Závod na Šumavě má ještě další zajímavost: oba delší závody (16 a 8 km) se jedou formou časovky, což je zajímavá a málo vídaná forma in-line závodu. Závodníci letos startovali v půlminutových intervalech, zakázáno je vození se za závodníkem, který dojede předchozího. Každý si tu může ověřit, jak na tom se svými fyzickými, psychickými ale i taktickými možnostmi je. Protože všechny tyhle dovednosti jsou v závodě tohoto formátu důležité. Zároveň ti, kteří nemají ambice zrovna sprintovat celých 16 nebo 8 km, mají možnost projet si krásnou trať podél Horní Vltavy a nechat si přitom změřit čas a nenechat se rušit nějakými „chrty“. I to má své kouzlo a na jiných okruhových závodech se to zažít moc nedá.

Stožecká brusle je ale závod, proto se pojďme podívat, jak letos dopadla. V hlavním závodě nastoupilo v mužské kategorii několik favoritů, mj. dosavadní vedoucí závodník ČMP Jan Pecka z Liberce, dále loňský vítěz závodu a držitel rekordu trati Martin Kuchař (Gigasport ISC Praha), zvědavost na sebe a především na jeho výkon poutal i letošní dráhový mistr republiky, vicemistr republiky na trati maratonské a účastník letošního ME v in-line rychlobruslení Matěj Krupka (BZK Praha), pro něhož byla časovka jednotlivců velkou neznámou.

Hned prvním překvapením v cíli byl ale slovenský závodník Tomáš Rosival (CSRC Košice), který startoval jako třetí a do cíle dojel v čase o minutu lepším dosavadního dráhového rekordu 29:16 minut. To napovídalo, že letos se pojede opravdu rychle, všichni favorité startovali až později. Nedlouho po něm do cíle ve Stožci dorazil i Matěj Krupka, který startoval jako 17. To avizovalo výborný čas, protože musel předjet hezkou řádku soupeřů. Jak ukázala časomíra, tušení neklamalo: čas 26:30,8 min byl hozenou rukavicí. Čas o téměř tři minuty lepší než čas loňského vítěze, který byl v té době ovšem ještě na trati, stejně jako Jan Pecka. Oba závodníci ze sebe vydali vše, oba zajeli čas pod 28 minut, na Matěje Krupku to ale nestačilo. Postarali se však o dramatický průběh závodu, v němž nebylo o vítězi rozhodnuto hned. Závod ukázal, jak se naše in-line bruslení vyvíjí, vždyť hned pět závodníků bylo rychlejších než dosavadní rekord tratě, který se vloni jel také za pěkného počasí.

Mezi ženami se očekával také napínavý souboj, byť na trati chyběly některé favoritky z minulého víkendu z MČR v maratonu. Podle papírových předpokladů si pro vítězství dojela letošní akademická vicemistryně na 21 km Eva Šodková (v celkovém pořadí 19. místo), jejíž čas 32:22.700 byl jen o pár vteřin horší než loňský vítězný čas reprezentantky SR Renaty Karabové. Na druhé příčce se umístila Martina Žáčková (Sportovnikurzy.cz), třetí dojela Jitka Bejdáková (4Health.cz).

Na Stožci ale závodily i děti, mezi kterými svými výkony upoutala pozornost Tereza Neumannová (ročník narození 1998 – BO InSportline Žďár n. S.) a hobby jezdci na 8 km, kde byl nejrychlejším mužem Pavel Mandák (SKI klub Šumava) a první ženou se stala patnáctiletá Veronika Hudečková (SKI klub Šumava).

Stožecký den se prostě letos opět vydařil, nechyběly doprovodné akce (závod koloběžek, trampolíny, badmintonový kurt), nechybělo tradiční šumavské občerstvení v podobě koláčků v cíli, nechyběl ani tradičně výborný „českomoravský“ moderátor Honza Krejčíř a rozhodně tu nechyběla dobrá nálada. Na Šumavě prostě závody umí „udělat“.

Výsledky zde.

[slideshow id=36]

Pár postřehů po jarní seriálové silniční sezóně

V Českých Budějovicích skončila za krásného počasí jarní část seriálu Liglass LIL Tour 2010. Po brněnském chladném závodu minulý víkend jsme si konečně mohli uvědomit, že kolečkové bruslení je letní sport.

V Budějovicích byla jako vždy trať pěkná, bezpečná, příjemné velké zázemí. Vše, co má dobrý závod mít. Jen závodníků trochu ubylo, zcela určitě proto, že se termín kryl s francouzským megazávodem 24hodin LeMans. To se projevilo zejména v „dospělých“ kategoriích, kde chyběla řada závodníků, kteří jinak nevynechávají.

I přesto se jely v Budějovicích hezké závody na všech tratích. Konečně se závodilo i v nejstarší kategorii dětí 14-15 let, v níž to letos na předchozích závodech vypadalo spíš jen jako takové rozbruslení před desítkou. Většina závodníků „pětky“ totiž nastupuje poté i na start Fitness desítky.  Jestli to je ta správná taktika si nemyslím. Naši mladí pak nemůžou ani na jedné trati ukázat vše, co v nich je. Ale známe to všichni – možnost výběru je občas spíš brzdou. A ve 14 letech absolvovat po sobě 5 a 10 km není možná tím nejlepším řešením. Ale to ponechme na závodnících a jejich trenérech a rodičích.

Výsledkový servis najdete na stránkách seriálu, nebudeme tu tedy rozebírat průběh sportovního dne ani jejich vítěze. Vše proběhlo podle očekávání a snad ke spokojenosti všech zúčastněných.

Co ale můžeme na závěr jarní sezóny udělat, je malá rekapitulace silničních bruslařských seriálů. Na začátku jsme byli zvědaví, jak si organizátoři obou našich seriálů poradí bez svých tradičních velkých sponzorů. Nutno říct, že si poradili velmi dobře, závody proběhly bez větších potíží, určitě se zatím podařilo vybrat mnohdy lepší tratě než v minulosti (LIL – Hradec, ČMP – Praha), výsledkový servis funguje v rámci možností bez závažnějších potíží.

Co určitě mrzí u obou seriálů, že organizátoři neaktualizují po dojetí závodu celkové pořadí (LIL má pořadí po 4 závodech ze 7 odjetých), popř. ho vůbec zatím nezveřejňují (ČMP) – nebo alespoň jsem ho k dnešnímu datu nikde na stránkách organizátorů nenalezla. A to je vůči závodníkům, kteří oba seriály svým startovným podporují, trochu nefér. U ČMP by se snad dalo hovořit o polehčující okolnosti v tom, že závody pořádají organizátoři opravdu ve svém volném čase při svých běžných zaměstnáních, zatímco tým LIL jsou firmou přímo pořadatelskou. Ale u obou pořadatelů je to prostě chyba, která by se mohla pro příště snad napravit.

Muži versus ženy

Dalším, co letos trochu rozbouřilo poněkud stojaté vody kolečkového bruslení byl fakt, že jeden z organizátorů (konkrétně ČMP v Praze) našel odvahu a vyzkoušel v hlavním závodě oddělené starty mužů a žen (ženy startovaly o něco dříve před muži a v průběhu závodu se nesměly za muži vozit – nevím, zda opačně to bylo či nebylo povoleno). První vlaštovka a hned vydařená. Účastnice si to pochvalovaly, nebyl žádný problém s porušováním pravidel, podle řečí v zákulisí to bylo jednoznačné plus  z hlediska žen. Alespoň těch s ambicemi bojovat o přední místa. Jako důvod spokojenosti udávaly možnost kontroly toho svého (tedy ženského) závodního pole, menší míra obav z pádu (kolikrát jsme už zažili na závodech, že hmotnější muž v zatáčce odstavil slabšího jedince a poslal ho do trávy).

Samozřejmě se ozvou hlasy, že žen je na samostatný závod málo (viz čísla níže), že to zatím nemá smysl, že závody žen jsou pak nudné!, že se ženy nemohou zlepšovat tím, že jezdí s rychlejšími muži, že se to nedá (ale dá!) organizačně zvládnout. V každém názoru je kus pravdy, podstatné by ale mělo být, co chtějí sami účastníci. Možná by organizátorům mohla pomoci nějaká anketa názorů.

Jak se k tomuto problému staví v zahraničí? Různě, ale vždy je dobré si brát příklady spíš tam, kde jsou v daném odvětví o krok před námi a jsou v něm úspěšní. V tomto případě se podívejme do Německa. Na většině důležitějších závodů jsou oddělené starty pro tzv. licencované závodníky (bez výjimky to platí o mistrovství Německa – a to by měla být samozřejmost i u nás). To je pro ty, kteří splní nějaké podmínky dané německým svazem. Jaké, je v podstatě nyní jedno. Tito závodníci se prostě cítí na to brát inline bruslení jako svou závodní činnost. Pak je tu ale spousta takových, kteří tyto ambice nemají a přesto si rádi zabruslí na závodech (a velmi často jsou velmi dobří). Těm pak nevadí společný start, domluví se vždy a jsou povětšinou velmi ohleduplní. Obojí je možné a obojí se dá skloubit. Aneb: mám licenci – pak se mohu postavit do odděleného závodu (většinou startují ženy  cca 1-2 minuty před licencovanými muži) a pak mě ani nenapadne, že bych mohla využít mužskou podporu. To se prostě nedělá a také jsem toho na závodech v zahraničí nebyla svědkem. Taková závodnice by měla prostě pověst dost pošramocenou. Stejně je to i s muži, kteří mají závodní ambice. Asi bychom nenašli žádného, který by snesl posměch ostatních, kteří by ho viděli se vézt za rychlejší ženou. Je to logické a je to normální. V cizině. Myslím ale, že by to fungovalo i u nás. A myslím, že neobstojí ani výmluva organizátorů, že nemají dostatek rozhodčích na to, to uhlídat. Tady prostě ještě funguje morálka závodníků. A čelo, kde se jede o víc než diplom, to rozhodčí sledovat stačí.

Možná je tedy na čase o tom diskutovat veřejně a snažit se dojít k nějakému závěru. Každopádně u mistrovských závodů by to mělo být samozřejmostí. Uvidíme, jak se k tomu postaví Český svaz kolečkového bruslení, na který se obrátil o rozhodnutí organizátor srpnového mistrovského maratonu v Brně. Logické by mělo být, že pokud Svaz stanovuje nějaké časové limity pro cokoli (ať jsou to nominace nebo třeba v budoucnu nějaké výkonnostní třídy), pak tyto časy musí být objektivní. Což v případě společného startu mužů a žen není.

Děti závodní a nezávodní – aneb pár slov o motivaci

V dětských kategoriích se toho letos událo mnohem víc než v dospělých kategoriích. Dětí – závodních dětí – přibylo. To je příjemné zjištění, že na mnoha místech republiky se našli lidé, kteří svůj čas věnují předávání zkušeností dětem. Pro rozvoj sportu je právě tenhle moment jedním z nejdůležitějších. Teprve pak lze totiž očekávat tlak na nová sportoviště (děti se na ta stávající za chvíli totiž nevejdou a trénovat na veřejných stezkách se prostě nedá), lze očekávat i tlak na vytvoření koncepce práce s dětmi atd. To všechno teprve přijde. Jsme na začátku, ale rozhodně tu nechybí elán, bezvadní a obětaví lidé, kteří mají snahu se vzdělávat a nechybí tu rozhodně ani zájem dětí a rodičů.

Co se týká dětí, kteří teprve svět bruslí objevují, je dobré zmínit , že ne všude se tyto děti daří podchytit. Do ztracena se vytratila loňská snaha Lilu zapojit do závodů školní kolektivy, nebyl velký zájem. Možnosti tu ale jsou. Např. v Opavě organizátoři v rámci příhraniční spolupráce přilákali na své závody hodně polských dětí. O zajímavý fenomén se postarali organizátoři v Napajedlích – tam startovalo o téměř polovinu víc dětí než dospělých. Díky čemu se tak stalo, ale nevím.V tomto směru (co do počtu dětí na startu) byl velmi úspěšný i ostravský závod LIL, ale v Ostravě je to již téměř tradice. Zdá se, že cesty k přilákání dalších dětských závodníků tu jsou, jde jen o to je najít.

A na závěr pár čísel

Následující čísla jsme vyčetli z výsledkových listin jednotlivých závodů obou seriálů. Nejde o celkový počet jednotlivých osob, ale o počty účastníků daného závodu. Řada závodníků se totiž účastní více než jednoho závodu denně.

Seriál Liglass Lil má za sebou 7 závodů, 5 v ČR a dva v SR, seriál ČMP uspořádal v jarní části 4 závody, všechny v ČR. Celkový počet závodníků tedy nelze srovnávat, proto uvádíme průměry na závod:

Děti:

Liglass LIL – průměr 102 dětských účastníků na jeden závod seriálu

ČMP – průměr 68 dětí na jeden závod

Dospělí:

Liglass Lil – průměr 251 startujících/závod (186 mužů/závod a 65 žen)

ČMP – 111 startujících/závod (89 mužů/závod a 29 žen)

U dětí je téměř vyrovnaný poměr chlapců a děvčat u obou seriálů, na dospělých tratích převládají muži téměř trojnásobně nad ženami. Nejvíce účastníků absolutně měl závod LIL v Ostravě – celkem 549 závodníků na všech tratích, což se dalo očekávat vzhledem k tomu, že závod byl součástí Světového poháru a na startu se objevilo početně zahraniční pole závodníků.

Nejvíce dětí startovalo opět v ostravském závodě (188), druhým závodem co do počtu účastníků dětských závodů byl závod ČMP v Napajedlích (154).

V rámci Lil byl nejvíce obsazenou Desítkou závod v Praze a Ostravě (shodně 184), na 21km trati !zvítězil závod v Ostravě (178), za ním závod v Praze (155). U ČMP se nejúspěšnějším závodem na 10 km co do počtu účastníků stal závod v Praze (88), kde se sešlo i nejvíce závodníků na 21 km (90).

Pro zajímavost lze uvést ještě krátké srovnání se závody z počátků našich seriálů, a to z roku 2006, kdy průměrný počet dětských závodníků v jarní části seriálu LiL byl 57 dětí/závod. Tedy o polovinu méně (na průměru) než letos. Oproti tomu klesla průměrná účast na desítce 138 závodníků/závod v roce 2006 oproti 127 v roce letošním, na druhou stranu stoupla prakticky ve stejném poměru účast na 21km trati. (materiály jsme čerpali z www.lifeinline.cz a www.inlajn.cz).

Letošní jarní sezóna ale byla přeci jen něčím výjimečná. Tolik závodů na dešti a za chladu se u nás na jaře ještě určitě nikdy nejelo. Je potěšující, že to moc bruslařů neodradilo. A tak přejme oběma seriálům zasloužený odpočinek a na viděnou na konci prázdnin a na podzim. Prvním závodem této části sezóny bude brněnský ČMP (14. 8.) a hned půjde o ostrý start – MČR v maratonu. Seriál Liglass LifeInLine Tour 2010 začíná po přestávce 5. září v Popradu na Slovensku.

Inline Cup Praha 2010

V sobotu 12.6. se na nově zbudované dálnici uskutečnil další závod série InlineCup – Českomoravský pohár 2010. Tato akce byla milníkem nejen v rámci ČMP, ale i v českém bruslení vůbec. Vezmeme to však popořadě.

Celá akce začínala již v devět ráno, kdy se otevřel 10km okruh pro veřejné bruslení. Za dobu volného ježdění navštívilo dálnici přes 1500 bruslařů a bruslařek, kteří si mohli užívat kvalitního a rychlého povrchu. Zázemí celého závodu bylo vytvořeno u ústí tunelu, kde se nacházela prezentace k nadcházejícím závodům, občerstvení a půjčovna bruslí. Protože se očekávaly vysoké teploty, pořadatelé přistavili cisternu s vodou, která byla samozřejmě zadarmo.

Kvůli horku byl také předělán závodní program celého dne. Startovalo se až ve 14 hodin závody na 10km, následně přišly na řadu závody na 21km a v odpoledních hodinách dětské závody a závody rodičů s kočárky.

A proč „závody na 10km a závody na 21km“? ČMP totiž jako první seriál závodů u nás rozdělil start mužů a žen! Ve světě běžná záležitost byla u nás (krom WIC v Ostravě) nevídaná. V Praze tak muži startovali vždy s jednominutovým odstupem za ženami a zároveň byla zakázána jízda ve smíšených vláčcích. Tento krok jistě prospěl celému závodu a ČMP tak může konkurovat zahraničním akcím. Díky pozitivním ohlasům se pořadatelé rozhodli i v dalších závodech série rozdělovat jednotlivé starty.

Zpět k závodům samotným. Ve 14hodin tedy odstartoval závod žen na 10km (1 okruh), který až ve finiši rozhodla Monika Tyrová (Gigasport ISC Team), na druhém místě dojela Jana Litvová (Bruslárna.cz) o kolečko před Terezou Daňkovou (Gigasport ISC Team). Muži startovali o minutu později, v cíli však byl první Jakub Makalouš (bootcamps-k2) o 3:20 rychleji než první žena. Porazil tak opět ve finiši Václava Urbana (FastumGel inlinesport.cz) a Jiřího Pelce (Inline-brusle.cz).

Půlmaraton odstartoval opět odděleně. Mezi ženami se strhla v cílové rovince bitva, ze které vyšla jako vítězka Veronika Poustková (FastumGel inlinesport.cz) před Karolínou Novákovou (Gigasport ISC Team) a třetí Evou Šodkovou (inlajn.cz). Napínavý a velice rychlý závod mužů ovládl opět Jan Pecka (KSB Liberec), druhý dojel Bob Němeček (inlajn.cz) a třetí Martin Kuchař (Gigasport ISC Team).

I dětské závody měly hojnou účast a celkově se na start postavilo přes 200 závodníků.

ČMP udělal tímto závodem opět krok kupředu. Oddělené starty mužů a žen byly přínosem, organizace byla zvládnutá bez problémů a atraktivní trať jen podpořila kladné dojmy z této celodenní akce. Komentátor Honza Krejčíř byl jako obvykle vtipný, viz vyhlašování vítězů na videu. Jsme zvědaví, s čím přijdou organizátoři příště. Další závod se jede 14.8. v Brně, kde se také uskuteční MČR v maratonu.

Kompletní výsledky naleznete zde.

Akademické tituly pro rok 2010 rozděleny

V bruslařském městě Opavě, na tradičím místě v Městských sadech, se konal v neděli (tentokrát mimořádně kvůli sobotnímu MČR v Otrokovicích) 6. 6.  další závod Českomoravského poháru. Tentokrát byl hlavní závod na 21 km okořeněn možností získat akademický titul mistra – mistryně ČR na této trati.

K závodům v Opavě není v podstatě třeba cokoli dodávat. Kdykoli se tady koná bruslařský závod, jde vždy o precizně a příjemně připravenou akci. Organizátoři ze Slezské univerzity a Sprotovních kurzů.cz v Opavě mají dlouholeté zkušenosti, vědí, co chtějí a jak to má vypadat a také podle toho závody dopadají. Na jedničku. Tentokrát k celkové pohodě přispělo i slunečné počasí, které přilákalo do Městských sadů i početné diváky.

Závody začaly také tradičně úderem poledne závodem zrakově postižených cyklistů, po něm již následovaly závody dětí, desítka a nakonec půlmaratón. Letošním příjemným překvapením bylo i to, že závodníci mohli startovat zdarma. To se podařilo díky propojení závodu s přeshraničním projektem Silesia Inline Crossboarder. A právě i díky tomuto projektu přijela do Opavy početná skupina polských dětí, které si možná zkusily takové závody poprvé.

V dětských závodech dominovaly děti bruslařských oddílů Worker SSCO Team, Sokol Běchovice, KSBM Praha, BK Powerslide Náchod, KSB Benátky n. J., potěšil ale start dalších nových, zatím třeba neregistrovaných bruslařů, kteří však podávali velmi hezké výkony.

V závodě na 10 km si pro vítězství David Novák (Inlajn.cz) a Valerie Nadrchalová (Powerslide.cz), která se však musela sklonit před výborně jedoucí mladičkou závodnicí (ročník 1999) Miladou Došlou (KSB Benátky), která však startovala jen mimo soutěž. V seriálu to je totiž tak zařízeno, že každý účastník může startovat ve více než jednom závodě, ale pokud dítě nastoupí ve svém dětském závodě, ten je pak pro něj závodem hlavním, může jet delší závod jen mimo soutěž. Přesto se mu čas měří a může svou výkonnost porovnat s ostatními. Z dětských účastníků je potřeba vyzdvihnout i výkon Michala Prokopa (BK Powerslide Náchod), který jednoznačně vyhrál svou dětskou kategorii (14-16 let) a v závodě na 10 km roztrhal startovní pole razantním únikem.

V hlavním závodě na 21 km se sešlo na startu 53 účastníků. Vzhledem k tomu, že se tou dobou konaly v nepříliš vzdálených místech (Prievidza a Görlitz) další dva oblíbené závody, byli pořadatelé s účastí spokojeni.

V rámci závodu na 21 km se konalo i Akademické mistrovství ČR, což na start přilákalo naše bruslící vysokoškoláky. Závod na 15 kol měl své papírové favority, kteří svůj úkol splnili. V pátém okruhu  roztrhal skupinku cca 16 závodníků pokusem o únik Matěj Krupka (BZK Praha), jeho nástup se podařilo zachytit pouze Janu Peckovi z Liberce, dosvadnímu lídru ČMP a mladému závodníkovi InSportline Žďár nad Sázavou Adamovi Adltovi. Skupinka jela další 3 kola pohromadě, v devátém okruhu nastoupil opět Matěj Krupka, který na dvojici za ním jedoucích závodníků získal náskok 9 vteřin. V tomto okamžiku byl závod velmi zajímavý, šlo totiž o to, zda se dvojici dobrou spoluprací podaří náskok jediného jezdce před nimi zlikvidovat či nikoli. 9vteřinový odstup se udržoval zhruba po celá 3 následující kola, tedy zhruba 4,5 km. Pak však M. Krupka ještě o něco přidal a v posledních 6 km svůj náskok ještě zvýšil. Nakonec vítěz dojel do cíle časem 35:59,7. Tímto vítězstvím získal i titul Akademického mistra ČR pro rok 2010 na trati 21 km.

Mezi ženami byl boj také napínavý. Hned od startu se vytvořila skupinka asi 10 závodníků, v němž bylo 5 hlavních favoritek: Kamila a Karolína Novákovy (ISC Gigasport Praha), Nicol Hlůšková (Worker SSCO team), Markéta Žďárková (BK Powerslide Náchod) a Eva Šodková (Inlajn.cz). Ženy jely ve skupině pohromadě až do tří čtvrtin závodu, kdy zvýšenému tempu nestačila nejmladší z nich, Markéta Žďárková, která se zotavuje po delší nemoci. Zbylé čtyři závodnice se o stupně vítězů „popraly“ až v cílové rovince. Smůlu měla Eva Šodková, která při finiši spadla. Pro vítězství a i titul Akademické mistryně ČR si nakonec dojela Kamila Nováková.

Bonbónkem na závěr byl závod štafet pro 2-6členná družstva, při kterém se všichni velmi dobře bavili ale především tvrdě závodili.

Výsledky Akademického MČR 2010 pro rok 2010:

Ženy:

1. Kamila Nováková – 2. Lékařská fakulta UK – čas 41:10,0

2. Eva Šodková – ZČU – 41:20,5

3. Dominika Pompová – 45:48,8

Muži:

1. Matěj Krupka – ČVUT Praha, Fakulta Biomedicíny– 35:59.7

2. Roman Fišnar- 38:24.9

3. Jiří Malák – 41:14.4

Celkové výsledky závodů zde.

[slideshow id=33]