Novinky ze zákulisí

Je po sezóně, ale pro závodníky a především pro manažery týmů nastává období ryze pracovní. Jednání o složení týmů na rok 2011 jsou v plném proudu. Nás může těšit, že „scouti“ opět začínají lovit i v ČR.

Z domácího rybníku

Po roce se opět do zahraničního týmu vrací český reprezentant – letošní dráhový mistr republiky a vicemistr v maratonu a na silnici a vítěz Českého poháru Matěj Krupka. Tentokrát však jeho angažmá nevede na jih od našich hranic (v letech 2008-2009 byl členem týmu Rollerbalde Speedodrom z Rakouska), ale na opačnou stranu.

Pro rok 2011 si ho do svých řad povolal Team Speedlager.de. Tým z Hamburku, který letos skončil v německém poháru German Inline Cup na celkovém 2. místě. Tým Speedlager.de se rozhodl pro sezónu 2011 omladit své řady, a tak se náš závodník sejde v týmu s německou nástupnickou generací. Tým bude mít ve svých řadách kromě dvou zkušených závodníků čtyři mladíky:  Tobiase Hechta, Stefana Rumpuse, Tima Gegnera a Matěje Krupku. Všichni čtyři už mají na svém kontě nejeden úspěch na domácích mistrovstvích – většina z nich jsou mistry svých zemích v juniorských a někteří již i v seniorských kategoriích. Matěje tedy budeme v příštím roce vídat i na domácích závodech v čistě bílém dresu s černým nápisem Speedlager.de.

S největší pravděpodobností zůstává členem dalšího německého týmu i Petr Lochman. Ten by měl i v roce 2011 nastupovat za tým O.B.F.S.T. magic. Letos se stal Petr týmovou jedničkou O.B.S.F.T., takže se zdá, že o jeho služby bude zájem i nadále.

První zahraniční informace pro novou sezonu

Po dvou letech absence ve francouzském národním týmu podepsal Yan Guyader novou smlouvu o reprezentaci na rok 2011. Jak na svém blogu píše, po dva roky nebylo možné se dohodnout se šéfy francouzské reprezentace, protože nešlo sladit kalendář závodů, který měl předepsaný od svého sponzora Powerslide s potřebami francouzské reprezentace. Jak se zdá, k dohodě nakonec došlo, a tak se máme v příštím roce na co těšit. Yan Guyader by rozhodně na mistrovství Evropy a světa 2011 neměl chybět. Jak však sám v rozhovoru přiznal, uvažuje v roce 2012 o konci závodní kariéry.

Další novinkou ze závodních stájí je angažmá výborného německého závodníka Pascala Ramaliho do jednoho v současnosti z nejsilnějších týmů v Evropě – CadoMotus World team 2011.  Ramali tak opouští silný tým Powerslide phuzion team, se kterým vloni vyhrál German Inline cup právě před týmem Speedlager.de. Hvězdou CadoMotus World team nebude v roce 2011 opět nikdo jiný než Belgičan Bart Swings – několikanásobný mistr Evropy a letošní mistr světa.

Třetí njelepší německý tým BONT aréna Geisingen team opouští Diego Rosero, který ohlásil konec závodní kariéry. Tým by měl jezdit ve složení Reyon Kay, Nayib Tobon, Victor Wilking a DJ Nation. O dalším členovi ještě není rozhodnuto.

Matěj Krupka

(16 otázek pro…) Několikanásobný mistr České republiky patří mezi českou rychlobruslařskou špičku. Jako jediný Čech se stal členem mezinárodního týmu – Rollerblade ILA Speedodrom – a rok od roku začíná stále výrazněji atakovat přední pozice v závodech Světového poháru.

Rychlé info

Oblíbená muzika: Muzikály, klasika – na uklidnění a dále všechno co mě jakkoliv zaujme.

Nejlepší trať: Všechny tratě v Berlíně, nejradši jarní půlmaraton,

Můj závodní set : Bota Mariani, rám Rollerblade Fly 3*110 1*100, kolečka podle závodu.

  Můj vzor: Felix Rijhnen – několikanásobný mistr Německa a medailista z MEJ.

Matěji, taková tradiční otázka na začátek. Jak dlouho se věnuješ inline bruslení?
Teď bruslím šestým rokem. Začal jsem v lednu 2003 s short trackem a v létě potom s in-line.

Kdo Tě k tomuto sportu přivedl?
Jako odmalička jsem se učil tak nějak bruslit, takže to rodiče. A později k závodnímu bruslení také rodiče.

Jaké byly začátky? Začínal jsi na vysoké, nebo rovnou na nízké botě?
Můj první půlmaratón v Rakouském Zöbernu jsem jel ještě na fitness bruslích s 76mm kolečky, ale když jsem pak začal trénovat, tak jsem si pořídil „polovysoké“ brusle Bauer, takže na závodních bruslích jsem hned nezačínal.

Provozoval jsi i jiné sporty, nebo brusle byly vždy číslo jedna?
Než jsem objevil bruslení, tak jsem hrál závodně šest let floorball. Potom chvíli obojí a nakonec vyhrálo bruslení. V dětství jsem ještě zkoušel tenis, ale ten mě neoslovil.

Před dvěma lety ses stal členem týmu, dnes známého jako Rollerblade ILA Speedodrom, změnilo se tím pro Tebe něco?
Určitě. Kromě možnosti naučit se úplně nový styl závodění v týmu jsem hlavně dostal možnost ukazovat se více v zahraniční komunitě bruslařů a dostat se tak mezi ně a objevit nové přátele.

Trénuješ s oběma týmy? Pokud ano, jsou skladby tréninků rozdílné?
Trénuji celý rok s mým klubem BZK Praha, jen občas jedu do Vídně, kde se zapojím do tréninku s částí našeho týmu. Tréninkové plány se liší hodně. V BZK je hlavním sportem short track, takže letní sezóna je vlastně „jen“ příprava na tu zimní. Ve Vídni je to přesně naopak, tam je hlavní letní sezóna a v zimě se nabírají objemy převážně na kole.

Co zahrnuje bruslařská příprava? Jde jen o brusle a kolo? A jak často trénuješ, abys měl takové výsledky, jako máš? Kolik kilometrů za rok najezdíš?
Kromě bruslení jde u nás hlavně o běh a posilování. Kolo spíš okrajově, což je i trochu škoda, protože většina bruslařů nabírá objemy právě na kole a vedle bruslení je to jejich nejčastější činnost. Když to jde, tak trénuji každý den a teď po maturitě někdy i dvakrát denně. Během jedné sezóny nabruslíme tak něco kolem 2000km.

Když končíš „inlinovou“ sezonu, téměř hned přecházíš do „shorttrackové“, což je asi dost náročné, kdy máš jako bruslař svoje odpočinkové období?
Já jsem si od trenéra vyžádal výjimku a můžu bruslit na suchu vlastně až do konce září, kdy je Berlínský maraton. Po něm už naplno začínám na ledě. Ostatní začínají s ledem vlastně už od prázdnin. Volno jsem si ještě do loňska dělal spíš sám – týden v létě o prázdninách jsem jezdil na tábor a týden v zimě na hory. Mezi sezonami je času málo. Letos se o prázdninách chci co nejlépe připravit na ME, takže nikam nejedu, takže si volno nechám asi až po sezoně.

Kde tě víc baví závodit na dráze nebo na silnici? Popř. na maratonské, nebo půlmaratonské trati?
Určitě nejzajímavější jsou závody na dráze. Tam je to jak náročné a tvrdé, tak zábavné, ale nejlépe se tam ukáže, jak kdo umí bruslit a závodit.

Letos jsi byl jediným českým účastníkem v závodě „Tří drah“ ve Francii. Neměl jsi tam nikoho z týmu, byl závod těžší? Proběhla mezi Tebou a ostatními bruslaři v některém ze závodů nějaká spolupráce?
Jak bylo řečeno, byl jsem tam sám, takže jsem s nikým spolupracovat ani nemohl. Na jednu stranu jsem neměl žádnou podporu od kolegů, ale na druhou stranu jsem byl spíš rád, že jsem si mohl zkusit co dokážu sám. A také je jednodušší se někde „schovat“, když jsem sám, než když jsem s týmem. A toho se dá také využít.

Preferuješ nějakou značku bruslí, nebo zůstáváš věrný Rollerbladu?
Se svými botami Mariani jsem spokojen. S Rollerblade byl letos trochu ohledně bruslí problém, takže Rollerblade nemám a proto určitě dávám přednost botám na míru, ale např. předloňský model jsem si opravdu ze všech továrních bot oblíbil nejvíc.

Z jakého doposud zajetého výsledku máš největší radost?
Asi z loňského Berlínského maratonu, kde jsem poprvé dojel s první skupinou a ještě ve skvělém čase. Velikou radost mám také teď z čerstvého druhého místa z Berlínského Firmen lauf, který je součástí německého seriálu GBC. Byl to můj první medailový závod v Německu. Bohužel neplatný kvůli špatné registrac a následné diskvalifikaci. Ale pocit mi zůstane navždy.

Škola x trénink. Dvě bezpochyby časově i fyzicky náročné věci. Ty máš za sebou úspěšně složenou maturitní zkoušku, je těžké spojit učení s tréninkem?
Tak určitě jsem se snažil školu nezanedbávat, ale asi jsem se také mohl učit víc. Ze školy rovnou na trénink bylo velice časté a docela náročné, ale když člověk něco chce, tak se musí holt snažit. A bruslení jsem kvůli škole zanedbával jen o „svaťáku“, kdy jsem si chodil jen na kolo nebo zaběhat, abych nemusel nikam moc dojíždět. To jsem šel na trénink s klubem jen jednou.

Zbývá Ti ještě nějaký volný čas? A čím ho naplňuješ? Koníčky, posezení s přáteli, nebo jen relaxací?
Ale jo, zbývá. Jak toho má člověk hodně, tak se časem naučí s časem hospodařit a využít ho do poslední minuty. Určitě se snažím relaxovat, ale nejvíc času věnuju asi přítelkyni a koníčkům. Na přátele např. ze školy bohužel moc času nezbývá a je mi to líto, ale člověk sportu musí něco obětovat. A když mě kamarádi berou jen jako občasného účastníka akcí, tak s tím naštěstí není problém.

Máš nějaké motto, válečný pokřik, zkrátka něco co tě povzbudí?
Motto asi ani nemám, ale hrozně mě umí povzbudit hudba. Podle nálady volím žánry i interprety a když najdu tu správnou kombinaci, tak je to opravdu nenahraditelné.

Co je tvým vysněným cílem?
No určitě šťastný a spokojený život, ale v bruslení bych se rád dostal někdy aspoň na úroveň evropské špičky a bojovat o medaile na ME a MS. A také aby už konečně přijali in-line na Olympijské hry.

TD