Kooperativa LifeInLine Tour Praha ovládli Novotná a Suchý [TISKOVÁ ZPRÁVA]

[Tisková zpráva] PRAHA – Celkem 407 závodníků všech věkových kategorií a další více než stovka účastníků volného nezávodního inline bruslení – taková byla účast na slunné a pohodové Kooperativa LifeInLine Tour Praha na Rohanském nábřeží. Kdo přijel, nelitoval, kromě vlastního aktivního sportu si každý mohl vychutnat i řadu exhibičních vystoupení a užít si servisu v podání Pojišťovny Kooperativa.

Na start půlmaratonu Českého poháru se postavilo 151 bruslařů, na které v horkém počasí čekalo 21 880 m v osmi okruzích. Po opatrném úvodním kole, kdy v rozmezí 10 sekund projelo otočkou padesát jezdců, se ve druhém okruhu odpoutalo 25 jezdců. Ve třetím okruhu zaútočila trojice Gorecki, Kudělásek, Suchý a vytvořila si sedmisekundový náskok před skupinkou pronásledovatelů. Ve čtvrtém okruhu měla trojice náskok již 26 sekund, za nimi jezdila skupina ve složení Novák, Kovář, Pospíšilík, Ptáčník, Němeček, Zajpt, Pražma, Lochman, Hargaš, jedinou ženou ve skupině byla olympionička Novotná. V pátém okruhu zaútočil ostře Suchý a rázem měl náskok 38 sekund na dvojici Kudělásek, Gorecki, další skupinka ztrácela již 43 sekund.Suchý zvýšil svůj náskok v šestém okruhu na 50 sekund, když jeho dva pronásledovatelé byli sjeti pěticí Novák, Pospíšilík, Kuchař, Novotná a Ptáčník. Do posledního okruhu vjížděl Suchý s luxusním náskokem 58 sekund před sedmičlennou skupinou a v pohodě si vychutnal cílovou rovinku. Připsal si tak druhé vítězství v letošní Tour. Ve spurtu skupiny na celkově sedmém místě dojela nejrychlejší žena dne, Kateřina Novotná. Vítězný Ondřej Suchý jel průměrnou rychlostí 35,05 km/h, u Kateřiny Novotné se hodnota zastavila na 34,17 km/h.

Hlasy vítězů:
Kateřina Novotná: „Byl to můj první půlmaraton v sezoně a chvílemi jsem si to i vytrpěla. Jsem ráda, že jsem v absolutním pořadí v první desítce, v cílové rovince mi už na lepší spurt nezbývaly síly. Kluci jeli výborně a já jsem dala do toho všechno, abych s nimi vydržela co nejdéle. Byl to krásný závod. Škoda jen, že mě nepotrápily víc holky, s kluky je to něco jiného, bez taktizování. V plánu teď mám objet i závody Inline pro život – LifeInLine Tour v Táboře, Ostravě a Opavě.“

Ondřej Suchý: „Druhé vítězství v řadě v Tour mě těší. Bylo moc teplo, to nemám rád. Byli jsme domluveni s týmovým kolegou Alešem Goreckim, že to utrhneme, a plán se nám podařilo naplnit. Když jsem pak za to vzal, Gorecki s Kuděláskem nezareagovali a tak jsem jel sólově.“

Výsledky půlmaratonu Českého poháru:

Muži: 1. Suchý (BZK Praha) 37:27,435, 2. Richard Kudělásek (Bruslárna.cz) 38:20,518, 3. Aleš Gorecki (BZK Praha) 38:22,274, 4. Tomáš Ptáčník (Powerslide) 38:22,440, 5. Martin Kuchař (Winjay ISC Praha) 38:23,713.

Ženy: 1. Kateřina Novotná (KSB Benátky nad Jizerou) 38:25,440, 2. Barbara Bakošová (InlineBSS.sk) 41:15,111, 3. Nicol Hlůšková (TJ Žďár nad Sázavou) 41:47,267.

InLine pro život

Bruslařský seriál LifeInline se podle portálu www.kolopro.cz stane pro rok 2012 součástí známého seriálu závodů pořádaných společností Česká spořitelna MTB Team.

Již od roku 2000 pořádá MTB Team známý seriál amatérských závodů na horských kolech – Kolo pro život. V loňském roce pak k tomuto podniku přibyl i seriál závodů v bílé stopě – Stopa pro život – pro amatérské běžce na lyžích.

V příštím roce se tedy můžeme těšit na náš – bruslařský – seriál LifeInLine pod patronací České spořitelny. To by mohlo vnést do letos poměrně stojatých vod našich silničních závodů čerstvý vítr. Více informací zatím není k dispozici, jen že se LIL ukázal pod hlavičkou ČS MTB Teamu na brněnském veletrhu Bike Brno&Sport Life (10.-11. 11.). Držme palce, ať se vše podaří.

Televizní vysílání závodů ČR z Plzně a Opavy

Skončil druhý český seriál – LifeInline Tour 2011.

V Opavě se uzavřel letošní seriál pěti silničních závodů Chance LifeInline Tour 2011. Po minulém víkendu, kdy se v Plzni bojovalo o tituly Mistrů ČR, se v Opavě pro změnu bojovalo o Absolutního mistra českých vysokých škol v inline bruslení. Důvody, proč nebylo v Opavě původně plánované Akademické mistrovství ČR jsou vysvětleny na stránkách pořadatele.

Opava opět, jako každý rok, nezklamala. Kromě počasí, které tu mají organizátoři snad předplacené, se v letošním roce museli vypořádat i s nutností na poslední chvíli změnit tradiční trať v Městských sadech. Výběr tratě na poslední chvíli (a že to je pořádný oříšek a noční můra pro každého pořadatele) jen ukázal, že v Opavě prostě vědí, co to in-line bruslení je.

Okruh vedl částečně starší zástavbou a částečně okrajem parku a byl dlouhý cca 1400 m. Jak se ukázalao, byl atraktivní jak pro diváky, tak i pro samotné účastníky. Samozřejmě se ozývaly hlasy, že je to tuhle úzké, tamhle hrbolaté, ale po dojezdu převládaly názory, že se na takovéhle trati rozhodně nikdo nudit nemohl. V podstatě šlo o technicky náročný, přesto však bezpečný okruh, který plně prověřil technické znalosti ovládání bruslí a zároveň i koncentraci závodníků a nutnost přemýšlet o tom, vedle koho jedu, kdo je za mnou, sledovat ostatní. A kdo si nebyl příliš jistý, ten prostě musel uzpůsobit rychlost. Každopádně ale právě takovéhle tratě, které i přes svou technickou náročnost zachovají dostatečnou bezpečnost, ocení především ti, které baví na bruslení nejen rychlost, ale taky právě krása techniky in-line bruslení. Koneckonců, organizátoři jen – možná nevědomky – zachytili letošní evropský trend silničních závodů – technická náročnost má přednost před dlouhými rovnými jednoduchými tratěmi. Právě díky tomuto trendu se ale mohou in-line závody stěhovat více do center měst a do zástavby vůbec a tím více přiblížit inline těm, kteří by ho třeba vůbec neměli možnost ani zahlédnout.

Snad jediný větší problém nastal v Opavě při dojezdu do cíle, kdy se mezi dojíždějící míchali závodníci dojetí o kolo. Ale ani tady si nikdo z těch, kteří bojovali o přední příčky, nestěžoval. Na dotaz, zda jim to nevadilo, odpovídali, že to věděli předem, že tam bude tlačenice a že si zkrátka finiš museli připravit o hodně dřív než v posledních 100 m.

Hlavní závod na 21 km se jel od začátku docela svižně, o čemž svědčilo i to, že se v hlavní skupince tentokrát udrželo jen 10 závodníků, včetně naší nejlepší závodnice Kateřiny Novotné, za což sklidila patřičný obdiv. O kvalitním závodě ostatně hovoří jasně i průměrná rychlost, která se tentokrát vyšplhala na 36,12 km/hod pro mužského vítěze. Pro srovnání – průměrná rychlost vítěze z minulého týdne, z  mnohem méně technické tratě v Plzni, byla 34,74 km/hod, a v Račicích na prakticky rovné trati, se maraton jel rychlostí 35,8 km/hod. Po dlouhé době jsme v Opavě viděli naší špičku jezdit aktivně.

O ženských závodě mluvit příliš nemůžeme, protože jak už léta upozorňujeme, nejsou závody žen v hromadných startech s muži vypovídající. Samozřejmě lze ocenit schopnost žen udržet se vysokého tempa mužů (a výkony jsou to velmi dobré – viz výše), samozřejmě je to výborný trénink, ale nemůžeme to hodnotit jako závod žen. Pokud před hlavní mužský peloton postavíme automobil a muži se povezou ve vzduchové bublině za ním, dosáhnou jistě také mnohem lepšího času. Ale to by asi každý považoval za nefér, že? Minimálně závody, kdy se jede o nějaký titul, by měly být oddělené pro ženy a muže. Jen tak lze pak titul považovat za oprávněný. Nenapadá mě žádná jiná rychlostní disciplína, v níž by byl povolen start mužů a žen dohromady (snad jen parkur, ale tam jde přeci jen o něco jiného a navíc se ani tam nikdo za nikým nevozí). Je jen s podivem, že si této situace nevšimli ještě na vyšších sportovních místech. A hlasy, které občas zaslechneme z úst těch, kteří by právě toto měli prosazovat, že oddělené závody žen pak nejsou příliš atraktivní, patří opravdu do hluboké minulosti. Ženy prostě mají nárok nejen na volební právo, ale také na vlastní mistrovské tituly – tedy takové, které si samy bez pomoci mužů vybojují.

Jak závody probíhaly a jaké byly výsledky, se dočtete na stránkách organizátorů. V mužích si závěrečný sprint nejlépe připravil Ondřej Suchý (BZK Praha), druhý skončil Adam Adlt (TJ Žďár nad Sázavou), na třetí příčce dojel Richard Kudělásek (Bruslárna.cz) – letošní objev sezóny. Pro ty, kteří sledují in-line ve všech jeho disciplínách, to ale zas tak velké překvapení není. Richard byl léta naším nejúspěšnějším in-line slalomářem, s úspěchy i v evropském měřítku, vrcholově trénoval i sjezdové lyžování. A jen to, že mu možná v in-line slalomu chyběla další motivace, ho dostalo k závodnímu in-line rychlobruslení. Nejde tedy o nováčka v pravém slova smyslu a je jen dobře, že u nás rozšířil mužskou konkurenci.

V ženách si pro zlato dojela Kateřina Novotná (KSB Benátky), druhá skončila mladá polská závodnice Malwina Fituch (UKS Orlica), na 3. příčce dojela Tereza Klimešová (Gigasport ISC Praha).

Opava dovršila letošní trend nástupu mladých závodníků a závodnic, kteří se inline věnují jako svému hlavnímu sportu. To se projevilo zejména na 10km trati, na níž již „dorostly“ děti z dětských kategorií. Zároveň ukázala, že ti starší, nebo ti, kteří bruslení mají jako doplňkový sport k několika jiným, se neustále zlepšují – a o tom právě konkurence je. Úroveň bruslařů ze středu závodního pole je opravdu velmi vysoká – stačí si vyjet na nějaké zahraniční závody a uvidí to každý. Zcela jistě je to dáno i tím, že závodů je u nás ještě relativně dost (a za to patří velký dík všem letošním organizátorům). K bruslení totiž právě tyhle „městské“ závody přitáhnou další zájemce. Ostatně – v Opavě měli výborný nápad – oceněny byly zvlášť ty děti, které v roce 2011 dosud nestartovaly v jiném závodě v rámci LIL. A rozhodně jich nebylo málo. Určitě to byl správný krok pro propagaci inline.

Foto zde.

Světový pohár již zítra [POZVÁNKA]

Již potřetí se na ostravské Hlavní třídě v Ostravě- Porubě koná závod Světového poháru. K vidění tu v hlavním závodě na 33 km jistě budou opět závodníci té nejužší světové a evropské špičky. Trasa závodu je poměrně náročná – rozhodně ne všechny závody WIC mají podobný profil.

Na trať se samozřejmě kromě licencovaných závodníků v rámci WIC může postavit kdokoli, kdo si na tuto trať troufne. Celý inline den však bude začínat již ráno – v 10:30 startují první dětské závody, hlavní závod žen na 33 km začíná ve 14:45, muži pak odstartují v 16:30.

Přejeme všem příjemné počasí (držíme palce) a krásný sportovní zážitek.

Info na stránkách závodu.

LifeInLine web je online!

Nevím, zda pořadatelé čtou Světkoleček, či to byla shoda náhod, ale nový web je na světě. Jak se vám líbí?

[poll id="12"]

Kdy bude web LifeInLine [ANKETA]

Jelikož jsme slyšeli mnoho termínů, zvěstí a typů, přinášíme anketu. Kdypak nám asi pořadatelé „nej nej nej“ inline seriálu zveřejní web?

[poll id="11"]

Re: Soutěžní řád ČSKB pro 1/2maraton je k smíchu [Aktualizace]

Po zveřejnění článku Soutěžní řád ČSKB pro 1/2maraton je k smíchu nám přišel od pořadatelů LifeInLine dopis s prosbou o zveřejnění reakce. Protože jednáme fér a snažíme se být webem otevřeným všem názorům, zveřejňujeme níže celý text. A těšíme se na vaše komentáře.

Původní článek

Je to smutné, ale je to tak. Člověk by se skoro zaradoval, když na povrch „vyplula“ Pravidla a ostatní dokumenty ČSKB, které nebyly dlouhou dobu veřejně přístupné. Když však začneme pročítat hlouběji, musíme se zákonitě začít chmuřit.

Už například proto, že na „oficiálních“ stránkách Svazu je Výzva pořadatelům o podání přihlášek na pořádání mistrovských závodů. Jednou větou (dokumentem), je ale zároveň řečeno, že všechny závody Českého poháru jsou rozebrány(ehm, přesněji zabrány).

Závody Českého poháru v in-line půlmaratónu jsou součástí seriálu závodů LifeInLine Tour. Český pohár je seriál jednodenních závodů jednotlivců.

Kdy proběh výběr pořadatele, či zda vůbec proběhl se asi nedozvíme.

Aktualizace: proběhl před čtyřmi roky, podepsána byla smlouva na 5 let.

Zároveň je zvláštní, že ačkoliv se jedná o Český pohár pod hlavičkou ČSKB, nezávodí se podle přesných pravidel ČSKB, ale :

Závodí se v souladu s pravidly Českého poháru a seriálu LIL a v duchu mezinárodních pravidel pro in-line závody FIRS

Proč jen v duchu nevím. A jak se řeší případné rozpory mezi pravidly LIL a ČSKB se neuvádí. Je tak teoreticky možné, že pokud LIL dá do pravidel klauzuli, že každý Novák dostane jen za účast 400 bodů, pak je málo pravděpodobné, že na prvních 10 místech bude někdo jiný. A nebo jsou již pravidla ČSKB a LIL tak srostlá, že konflikty nejsou možné…?

Stejně tak očekávaný kalendář závodů asi nebude k mání dříve, než funkcionáři LIL dojednají všechny závody. A to se koneckonců dozvíme na nových stránkách.

Co se tedy změnilo?!

Pár postřehů po jarní seriálové silniční sezóně

V Českých Budějovicích skončila za krásného počasí jarní část seriálu Liglass LIL Tour 2010. Po brněnském chladném závodu minulý víkend jsme si konečně mohli uvědomit, že kolečkové bruslení je letní sport.

V Budějovicích byla jako vždy trať pěkná, bezpečná, příjemné velké zázemí. Vše, co má dobrý závod mít. Jen závodníků trochu ubylo, zcela určitě proto, že se termín kryl s francouzským megazávodem 24hodin LeMans. To se projevilo zejména v „dospělých“ kategoriích, kde chyběla řada závodníků, kteří jinak nevynechávají.

I přesto se jely v Budějovicích hezké závody na všech tratích. Konečně se závodilo i v nejstarší kategorii dětí 14-15 let, v níž to letos na předchozích závodech vypadalo spíš jen jako takové rozbruslení před desítkou. Většina závodníků „pětky“ totiž nastupuje poté i na start Fitness desítky.  Jestli to je ta správná taktika si nemyslím. Naši mladí pak nemůžou ani na jedné trati ukázat vše, co v nich je. Ale známe to všichni – možnost výběru je občas spíš brzdou. A ve 14 letech absolvovat po sobě 5 a 10 km není možná tím nejlepším řešením. Ale to ponechme na závodnících a jejich trenérech a rodičích.

Výsledkový servis najdete na stránkách seriálu, nebudeme tu tedy rozebírat průběh sportovního dne ani jejich vítěze. Vše proběhlo podle očekávání a snad ke spokojenosti všech zúčastněných.

Co ale můžeme na závěr jarní sezóny udělat, je malá rekapitulace silničních bruslařských seriálů. Na začátku jsme byli zvědaví, jak si organizátoři obou našich seriálů poradí bez svých tradičních velkých sponzorů. Nutno říct, že si poradili velmi dobře, závody proběhly bez větších potíží, určitě se zatím podařilo vybrat mnohdy lepší tratě než v minulosti (LIL – Hradec, ČMP – Praha), výsledkový servis funguje v rámci možností bez závažnějších potíží.

Co určitě mrzí u obou seriálů, že organizátoři neaktualizují po dojetí závodu celkové pořadí (LIL má pořadí po 4 závodech ze 7 odjetých), popř. ho vůbec zatím nezveřejňují (ČMP) – nebo alespoň jsem ho k dnešnímu datu nikde na stránkách organizátorů nenalezla. A to je vůči závodníkům, kteří oba seriály svým startovným podporují, trochu nefér. U ČMP by se snad dalo hovořit o polehčující okolnosti v tom, že závody pořádají organizátoři opravdu ve svém volném čase při svých běžných zaměstnáních, zatímco tým LIL jsou firmou přímo pořadatelskou. Ale u obou pořadatelů je to prostě chyba, která by se mohla pro příště snad napravit.

Muži versus ženy

Dalším, co letos trochu rozbouřilo poněkud stojaté vody kolečkového bruslení byl fakt, že jeden z organizátorů (konkrétně ČMP v Praze) našel odvahu a vyzkoušel v hlavním závodě oddělené starty mužů a žen (ženy startovaly o něco dříve před muži a v průběhu závodu se nesměly za muži vozit – nevím, zda opačně to bylo či nebylo povoleno). První vlaštovka a hned vydařená. Účastnice si to pochvalovaly, nebyl žádný problém s porušováním pravidel, podle řečí v zákulisí to bylo jednoznačné plus  z hlediska žen. Alespoň těch s ambicemi bojovat o přední místa. Jako důvod spokojenosti udávaly možnost kontroly toho svého (tedy ženského) závodního pole, menší míra obav z pádu (kolikrát jsme už zažili na závodech, že hmotnější muž v zatáčce odstavil slabšího jedince a poslal ho do trávy).

Samozřejmě se ozvou hlasy, že žen je na samostatný závod málo (viz čísla níže), že to zatím nemá smysl, že závody žen jsou pak nudné!, že se ženy nemohou zlepšovat tím, že jezdí s rychlejšími muži, že se to nedá (ale dá!) organizačně zvládnout. V každém názoru je kus pravdy, podstatné by ale mělo být, co chtějí sami účastníci. Možná by organizátorům mohla pomoci nějaká anketa názorů.

Jak se k tomuto problému staví v zahraničí? Různě, ale vždy je dobré si brát příklady spíš tam, kde jsou v daném odvětví o krok před námi a jsou v něm úspěšní. V tomto případě se podívejme do Německa. Na většině důležitějších závodů jsou oddělené starty pro tzv. licencované závodníky (bez výjimky to platí o mistrovství Německa – a to by měla být samozřejmost i u nás). To je pro ty, kteří splní nějaké podmínky dané německým svazem. Jaké, je v podstatě nyní jedno. Tito závodníci se prostě cítí na to brát inline bruslení jako svou závodní činnost. Pak je tu ale spousta takových, kteří tyto ambice nemají a přesto si rádi zabruslí na závodech (a velmi často jsou velmi dobří). Těm pak nevadí společný start, domluví se vždy a jsou povětšinou velmi ohleduplní. Obojí je možné a obojí se dá skloubit. Aneb: mám licenci – pak se mohu postavit do odděleného závodu (většinou startují ženy  cca 1-2 minuty před licencovanými muži) a pak mě ani nenapadne, že bych mohla využít mužskou podporu. To se prostě nedělá a také jsem toho na závodech v zahraničí nebyla svědkem. Taková závodnice by měla prostě pověst dost pošramocenou. Stejně je to i s muži, kteří mají závodní ambice. Asi bychom nenašli žádného, který by snesl posměch ostatních, kteří by ho viděli se vézt za rychlejší ženou. Je to logické a je to normální. V cizině. Myslím ale, že by to fungovalo i u nás. A myslím, že neobstojí ani výmluva organizátorů, že nemají dostatek rozhodčích na to, to uhlídat. Tady prostě ještě funguje morálka závodníků. A čelo, kde se jede o víc než diplom, to rozhodčí sledovat stačí.

Možná je tedy na čase o tom diskutovat veřejně a snažit se dojít k nějakému závěru. Každopádně u mistrovských závodů by to mělo být samozřejmostí. Uvidíme, jak se k tomu postaví Český svaz kolečkového bruslení, na který se obrátil o rozhodnutí organizátor srpnového mistrovského maratonu v Brně. Logické by mělo být, že pokud Svaz stanovuje nějaké časové limity pro cokoli (ať jsou to nominace nebo třeba v budoucnu nějaké výkonnostní třídy), pak tyto časy musí být objektivní. Což v případě společného startu mužů a žen není.

Děti závodní a nezávodní – aneb pár slov o motivaci

V dětských kategoriích se toho letos událo mnohem víc než v dospělých kategoriích. Dětí – závodních dětí – přibylo. To je příjemné zjištění, že na mnoha místech republiky se našli lidé, kteří svůj čas věnují předávání zkušeností dětem. Pro rozvoj sportu je právě tenhle moment jedním z nejdůležitějších. Teprve pak lze totiž očekávat tlak na nová sportoviště (děti se na ta stávající za chvíli totiž nevejdou a trénovat na veřejných stezkách se prostě nedá), lze očekávat i tlak na vytvoření koncepce práce s dětmi atd. To všechno teprve přijde. Jsme na začátku, ale rozhodně tu nechybí elán, bezvadní a obětaví lidé, kteří mají snahu se vzdělávat a nechybí tu rozhodně ani zájem dětí a rodičů.

Co se týká dětí, kteří teprve svět bruslí objevují, je dobré zmínit , že ne všude se tyto děti daří podchytit. Do ztracena se vytratila loňská snaha Lilu zapojit do závodů školní kolektivy, nebyl velký zájem. Možnosti tu ale jsou. Např. v Opavě organizátoři v rámci příhraniční spolupráce přilákali na své závody hodně polských dětí. O zajímavý fenomén se postarali organizátoři v Napajedlích – tam startovalo o téměř polovinu víc dětí než dospělých. Díky čemu se tak stalo, ale nevím.V tomto směru (co do počtu dětí na startu) byl velmi úspěšný i ostravský závod LIL, ale v Ostravě je to již téměř tradice. Zdá se, že cesty k přilákání dalších dětských závodníků tu jsou, jde jen o to je najít.

A na závěr pár čísel

Následující čísla jsme vyčetli z výsledkových listin jednotlivých závodů obou seriálů. Nejde o celkový počet jednotlivých osob, ale o počty účastníků daného závodu. Řada závodníků se totiž účastní více než jednoho závodu denně.

Seriál Liglass Lil má za sebou 7 závodů, 5 v ČR a dva v SR, seriál ČMP uspořádal v jarní části 4 závody, všechny v ČR. Celkový počet závodníků tedy nelze srovnávat, proto uvádíme průměry na závod:

Děti:

Liglass LIL – průměr 102 dětských účastníků na jeden závod seriálu

ČMP – průměr 68 dětí na jeden závod

Dospělí:

Liglass Lil – průměr 251 startujících/závod (186 mužů/závod a 65 žen)

ČMP – 111 startujících/závod (89 mužů/závod a 29 žen)

U dětí je téměř vyrovnaný poměr chlapců a děvčat u obou seriálů, na dospělých tratích převládají muži téměř trojnásobně nad ženami. Nejvíce účastníků absolutně měl závod LIL v Ostravě – celkem 549 závodníků na všech tratích, což se dalo očekávat vzhledem k tomu, že závod byl součástí Světového poháru a na startu se objevilo početně zahraniční pole závodníků.

Nejvíce dětí startovalo opět v ostravském závodě (188), druhým závodem co do počtu účastníků dětských závodů byl závod ČMP v Napajedlích (154).

V rámci Lil byl nejvíce obsazenou Desítkou závod v Praze a Ostravě (shodně 184), na 21km trati !zvítězil závod v Ostravě (178), za ním závod v Praze (155). U ČMP se nejúspěšnějším závodem na 10 km co do počtu účastníků stal závod v Praze (88), kde se sešlo i nejvíce závodníků na 21 km (90).

Pro zajímavost lze uvést ještě krátké srovnání se závody z počátků našich seriálů, a to z roku 2006, kdy průměrný počet dětských závodníků v jarní části seriálu LiL byl 57 dětí/závod. Tedy o polovinu méně (na průměru) než letos. Oproti tomu klesla průměrná účast na desítce 138 závodníků/závod v roce 2006 oproti 127 v roce letošním, na druhou stranu stoupla prakticky ve stejném poměru účast na 21km trati. (materiály jsme čerpali z www.lifeinline.cz a www.inlajn.cz).

Letošní jarní sezóna ale byla přeci jen něčím výjimečná. Tolik závodů na dešti a za chladu se u nás na jaře ještě určitě nikdy nejelo. Je potěšující, že to moc bruslařů neodradilo. A tak přejme oběma seriálům zasloužený odpočinek a na viděnou na konci prázdnin a na podzim. Prvním závodem této části sezóny bude brněnský ČMP (14. 8.) a hned půjde o ostrý start – MČR v maratonu. Seriál Liglass LifeInLine Tour 2010 začíná po přestávce 5. září v Popradu na Slovensku.

WIC Ostrava 2010

[VIDEO] 30.5.2010 se mimo bojů mezi absolutní světovou špičkou o body do klasifikace WIC odehrával i tradiční boj na LifeInLine desítce. Tentokrát se na startu postavila silná konkurence, trať meřila přes 12km, jelo se do kopce, z kopce, střídala se mokrá a suchá trať.

Video z kanálu i-riders: